JAK NEMÍT FOMO? 8 TIPŮ PROTI FEAR OF MISSING OUT

Co je to FOMO?

Každou chvíli zkontrolujete mobil, jestli nepřišlo nějaké upozornění. Při zavrnění chytrých hodinek rychle hodíte očko, co se děje. Je toho tolik, co potřebujete sledovat, že se nejednou večer podivíte, že už je tolik hodin. Děje se takové množství událostí, že už si ani nestihnete vybírat… A možná, že také máte co do činění s FOMO.

FOMO je zkratka znamenající Fear of Missing Out – tedy strach, že by vám mohlo něco utéct. Jde vlastně o prožitek úzkosti z toho, že o něco přicházíme, zatímco jiní by si nenechali tak skvělou věc proklouznout mezi prsty. A i když se FOMO nutně nemusí týkat jen pocitů spojených s používáním Instagramu, Facebooku, sítě X nebo TikToku, často se točí právě kolem nich. Sociální sítě totiž FOMO podněcují – víc než polovina jejich uživatelů se s FOMO vědomě či nevědomě setkává.

Jak vzniká FOMO

Díky sociálním sítím se cítíme propojenější. Víme, co dělají naši známí, které jsme dlouho nepotkali, kde tráví exotickou dovolenou naši přátelé, jak se baví nebo co ochutnali k večeři. Vše se nabízí ke sledování, ale nejde mít to všechno taky. Informací v online světě je více, než čemu se člověk reálně zvládne věnovat. Proto mohou přijít pocity zahlcení, nestíhání a nutkání prohlédnout ještě další a další příspěvek, protože jinak byste mohli promeškat něco opravdu zajímavého.

FOMO vlastně vzniká na pozadí základní lidské potřeby někam patřit. Jako společenský tvor člověk vyhledává interakce s jinými lidmi. Nebezpečí kontaktu skrze sociální sítě spočívá v tom, že virtuální kontakt vztahové potřeby plně neuspokojuje. Zůstává pocit osamění. Jako nejdostupnější řešení se v takové chvíli jeví vytvářet ještě více interakcí na sítích. Jenže místo úlevy se smyčka utahuje a FOMO získává navrch.

Rizikové faktory rozvoje FOMO

Kromě sociálních sítí se prožívání FOMO často spojuje i s dalšími aktivitami jako neustálé sledování zpráv, hraní videoher, investování, marketing a v neposlední řadě i s obdobím Vánoc. Kdo strachu ze zmeškání nejjednodušeji podléhá?

• Děti a dospívající jsou velmi křehkou skupinou z hlediska FOMO pravděpodobně proto, že zatím ještě budují a upevňují vnímání vlastní identity a mají sklon sledovat chovávání ostatních, napodobovat ho nebo se s ostatními porovnávat. Pojem FOMO se začal objevovat na přelomu tisíciletí, oficiálně se používá od roku 2004. Výrazněji se tedy týká až Mileniálů a pozdějších generací, které se se sociálními sítěmi setkávaly už v období dospívání.
• Lidé s nižším sebevědomím se mohou lehce stát obětí FOMO, protože i oni mohou snadno podlehnout srovnávání s obrazem ostatních prezentovaným na sociálních sítích.
• Osoby s nižší internetovou gramotností – příspěvky přátel nebo celebrit jsou velkým prostorem pro srovnávání. Ne všichni, kdo sledují příspěvky na sociálních sítích si uvědomují, že se zde často prezentuje jen ta lepší část reality nebo vylepšená realita. V době AI a vygenerovaného obsahu možná taková realita ani nikdy neexistovala. Přijímat nekriticky příspěvky na sítích a budovat podle nich normu pro vlastní život proto není rozumné.

Jak se pozná a projevuje FOMO?

Nízké sebevědomí zvyšuje riziko FOMO a současně FOMO sebevědomí podkopává. Proto FOMO provází nespokojenost, špatná nálada, podrážděnost nebo úzkostné pocity. Člověka s FOMO děsí představa, že by byl chvíli off-line. Zároveň se na něj valí ze sítí tolik věcí, že se pro žádnou z nich nedokáže rozhodnout nebo má strach se do něčeho pustit. Pokud jeho příspěvek nesbírá dostatek reakcí, cítí se opomíjený. Strádá také v reálných vztazích, ať už proto, že kvůli času na sítích na ně nemá čas, anebo protože nedokáže přestat vnímat upozornění a neustále kontroluje telefon, místo aby se díval do očí lidem, se kterými zrovna je. Ztráta vztahů nebo prohloubení sociální fobie je pro FOMO velmi typické stejně jako prokrastinace, horší soustředění a studijní či pracovní výkon.

FOMO ale ohrožuje i fyzické zdraví. Vede k odsouvání vlastních potřeb, zejména spánku. Časté jsou psychosomatické bolesti hlavy, břicha nebo bušení srdce. Stejně jako netolismus (závislost na internetu) vede i FOMO k sedavějšímu způsobu života spojenému s rizikem nadváhy, bolestí zad nebo bolestmi zápěstí a celkově zhoršenému well-being. Neustálé kontrolování upozornění a posílání reakcí může navíc navodit nebezpečné situace například když někdo musí odepisovat při řízení nebo přecházení silnice.

V neposlední řadě hrozí nebezpečí, že člověk s FOMO začne investovat nepřiměřené množství nejen času, ale i prostředků, do vylepšování svého internetového obrazu.

 

Jak se zbavit FOMO? Zkuste JOMO!

JOMO (Joy Of Missing Out) vzniklo jako protiklad FOMO. Jde o radost z toho, že si něco můžu nechat utéct. Představuje svobodný postoj k užívání sociálních sítí, schopnost nenechat se vyrušovat upozorněními, zahlcovat se zbytnými informacemi ale žít v přítomnosti. JOMO vede k tomu uvědomit si a vybírat si informace, které jsou pro mě užitečné nebo mi přináší radost, a trávit čas kvalitně.

JOMO vede k větší spokojenosti se sebou, učí najít si čas na své myšlenky, uvolnit se, soustředit se na realitu ať už jde o úkoly nebo o vztahy. Zároveň JOMO dává svobodu v tom, že se nepotřebujete srovnávat s ostatními. Díky tomu můžete být spokojenější, produktivnější a udržovat kvalitní vztahy. Jak se bránit před FOMO a osvojit si JOMO? Zkuste 8 našich tipů.

1. Kontrolujte svůj čas online

Existují různé aplikace nebo režimy pro soustředění, které vám pomohou kontrolovat čas online. Nejde jen o celkový čas, ale i o to, že každé upozornění, které zkontrolujete, vás vyruší od určité činnosti. Další čas vám vezme, než se zase vrátíte k soustředění. Pokud jste na rande, rodinném obědě či večeři s přáteli, vypnutá upozornění vám zajistí nerušený prostor, kdy se můžete věnovat svým blízkým. Pokud si myslíte, že nemáte problém, zkuste si jen tak orientačně změřit (opět k tomu lze využít aplikace), kolik času strávíte na sítích v průměru během jednoho týdne. Většinu lidí výsledek hodně zaskočí.

Nastavit zdravé hranice v používání sociálních sítí je velmi důležitý úkol pro rodiče. Děti velmi citlivě vnímají emoce skrze online média a jsou jimi snadno ovlivnitelné. Kvůli negativním dopadům online sítí na dětskou psychiku například Austrálie zavedla plošné omezení sociálních sítí pro děti. Omezení používání mobilů a chytrých zařízení uplatňují třeba i některé školy u nás.

2. Rezervujte si čas pro své myšlenky

Vybojovat si čas pro sebe patří mezi hlavní cíle JOMO. Čas na sebe znamená, že vy jste důležití, že vaše myšlenky jsou důležitější než nekonečné scrollování. Když dokážete naslouchat sami sobě a svým pocitům, lépe rozpoznáte, co je pro vás důležité a čemu chcete svůj čas věnovat. Možná ale poznáte, že vás něco naopak vysává, a dostanete tak možnost s tím něco udělat.

3. Srovnejte si svoje cíle

V prostředí, které podněcuje ke srovnání, si musíte být vědomi svých silných stránek a priorit. Zkuste si odpovědět na otázky: „Co mě opravdu baví? Jaké věci mě nabíjejí energií? Které činnosti mě naopak vysávají? Jakých cílů bych chtěl dosáhnout v blízké budoucnosti? Čeho bych chtěl dosáhnout ve svém životě?“

4. Vypněte obrazovky 2 hodiny před spaním

O vaši pozornost na sociálních sítích se perou silně emočně nabité statusy, feedy a personalizovaný obsah. Není proto snadné odolat a večer před spaním chytrá zařízení odložit. Jenže jak všechny nabité dojmy, tak i modré světlo vyzařující z obrazovek může narušit vaše usínání a kvalitu spánku.

5. Kriticky zkoumejte online obsah

Příspěvky, které sledujeme na sociálních sítích, nás ovlivňují. Nekriticky přijímat veškeré informace, které na nich vidíme, ale není bezpečné. Je nutné si uvědomit, že sdílený obsah často ukazuje jen to, čím se někdo rád pochlubí. Nejde tedy o celou realitu, ale jen o její lepší část. Obsah může být upravený a vylepšený nebo přímo vytvořený jen proto, aby vás zaujal.

6. Pravidelně se hýbejte

Pravidelný pohyb má nesčetné množství benefitů jak pro tělo, tak i pro psychickou pohodu. Najděte si proto pravidelnou sportovní aktivitu, při které si vyčistíte hlavu, vyplavíte nějaké ty endorfiny, serotonin, snížíte kortizol a uděláte něco pro své zdraví.

7. Trénujte vděčnost

Dokážete každý den najít něco, za co můžete být vděční? Ze začátku vás možná nebudou věci napadat snadno. Cvičení se v pocitech vděčnosti má prokazatelný pozitivní vliv na psychickou pohodu, stabilitu nebo emoční odolnost. Zkuste si třeba vést deník, do kterého si každý den zapíšete něco pozitivního. Výsledky uvidíte sami.

8. Nebojte se, říct si o pomoc.

FOMO doprovází i depresivní nebo úzkostné stavy. Pocity samoty spojené s prožíváním FOMO mohou navozovat dojem beznaděje. Vždy si ale můžete říct o pomoc. Pokud byste neměli ve svém okolí nikoho, komu se můžete nebo chcete svěřit, vyhledejte odbornou pomoc. S FOMO vám dokáže pomoci psychoterapeut, často se využívají zejména principy KBT (kognitivně-behaviorální terapie).

Co si z článku odnést

FAQ

Vytvoření článku: 19.12.2025
Poslední aktualizace textu: 2.1.2026

---

ZDROJE

• Fear of missing out: A brief overview of origin, theoretical underpinnings and relationship with mental health. Online. PubMed Central. 2021. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/
  PMC8283615/. [cit. 2025-12-18].
• FOMO Is Real: How the Fear of Missing Out Affects Your Health. Online. Cleveland Clinic. 2023. Dostupné z: https://health.clevelandclinic.org/
  understanding-fomo. [cit. 2025-12-18].
• Nemoc dnešní doby se jmenuje FoMO – strach z toho, že něco propásneme. Online. Český rozhlas Plus. 2014. Dostupné z: https://plus.rozhlas.cz/nemoc-dnesni-doby-se-jmenuje-fomo-strach-z-toho-ze-neco-propasneme-6520920. [cit. 2025-12-18].
• The Psychology of Fear of Missing Out (FOMO). Online. HelpGuide. 2025. Dostupné z: https://www.helpguide.org/mental-health/wellbeing/fear-of-missing-out-fomo. [cit. 2025-12-18].
• Z FOMO do JOMO: Jak se přestat bát, že vám něco unikne? Online. Hedepy. Dostupné z: https://hedepy.cz/o-dusevni-pohode/z-fomo-do-jomo-jak-se-prestat-bat-ze-vam-neco-unikne. [cit. 2025-12-18].

Doplňky na relaxaci a zklidnění Přípravky na únavu a vyčerpání