MILUJTE SVÉ JÍDLO A MĚJTE CUKRY POD KONTROLOU

Vysoký příjem sacharidů v kombinaci s rychlým tempem moderního životního stylu, sedavým zaměstnáním a nevhodnými stravovacími návyky může mít za následek závažné důsledky. Nízká kvalita a přílišné množství sacharidů v potravě obvykle souvisí s nárůstem tělesné hmotnosti, s ukládáním tuku, přičemž může být spojeno také s kolísáním hladiny krevního cukru a zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění.

Kam se podíváme, tam jsou cukry. Nalezneme je v mnoha průmyslově zpracovaných potravinách. Máte podezření na genetickou predispozici k onemocnění cukrovkou? Trpíte nadváhou či špatným metabolismem? Máte sklon k rychlému přibírání? Jste v začarovaném kruhu věčného hubnutí? Chcete mít kontrolu nad svou tělesnou hmotností?

Pokud toužíte po zdravějším životě, je nutné zaměřit se na pestrou a vyváženou stravu s regulovaným příjmem sacharidů, abychom jich neměli ani nadbytek, ale ani nedostatek.
Kvalita a množství sacharidů v potravě hrají důležitou roli nejen pro naše zdraví, ale také pro naši fyzickou a duševní pohodu.
Při skládání našeho jídelníčku je tedy vhodné se zaměřit na glykemický index (GI) jednotlivých potravin, který udává, jak rychle se dostane cukr z jídla do krve, resp. udává rychlost trávení sacharidů.

Nejvyšší a vysoká hodnota GI se přisuzuje bílému pečivo, pokrmům z fastfoodů, sušenkám, bonbonům, různým pochutinám či přeslazeným nápojům…
Střední hodnota GI se přisuzuje rýži, celozrnnému pečivu, těstovinám, ovesným vločkám, müsli tyčinkám, hroznovému vínu, sušenému ovoci…
Nízká hodnota GI se naopak přisuzuje potravinám s vysokým podílem polysacharidů, jako jsou luštěniny, syrová zelenina a ovoce, ořechy nebo cereálie…

Tyto potraviny se spojují s tím, že pomáhají uvést tělo do režimu spalování tuků a považují se tak za podporující snižování tělesné hmotnosti a přispívající k udržování normální hladiny krevního cukru.

Vyznejte se v sacharidech neboli cukrech

Příjem sacharidů je totiž ve správném množství pro život a přirozené fungování našeho organismu nezbytný. Jednoduché cukry představují okamžitý zdroj energie pro tělo a mozek (glukóza, fruktóza, laktóza, maltóza). Složené sacharidy, které se vstřebávají pomaleji, dodávají tělu energii pozvolna. Mezi složené cukry se řadí například škrob, celulóza, glykogen nebo vláknina.

Dlouhodobý vysoký příjem sacharidů se zpravidla považuje jako celkově škodící zdravotnímu stavu. Může přispívat k rozvoji civilizačních chorob jako např. k obezitě, cukrovce II. typu, kardiovaskulárním onemocněním, metabolickému syndromu nebo i nádorovým onemocněním, a to zvláště u osob s genetickými predispozicemi k nim. Cukr při jeho dlouhodobě vysokém příjmu nemusí být odbouráván tak, jak by měl, hromadit se v cévách a poškozovat je. Nadbytek cukru také nezřídka jde ruku v ruce se zvýšenou hladinou cholesterolu.

Kolik sacharidů tedy potřebujeme přijímat?

Doporučené množství příjmu sacharidů se odvíjí od životního stylu a především pak od našeho celkového energetického příjmu a výdeje. Jednoduše řečeno záleží na tom, jak se stravujeme, zda sportujeme a či spalujeme energii při vykonávání povolání a pokud ano, v jakém množství. Neméně důležité pak je také rozložení příjmu sacharidů na průběh celého dne, aby se pokud možno předešlo možným náhlým výkyvům hladiny glukózy v krvi.

Cukrovka v alarmujících číslech

Diabetes mellitus II. typu dnes postihuje více než 463 milionů dospělých na světě. Nadále se odhaduje, že dalších 7,3 % světové dospělé populace je považováno za osoby ve stavu prediabetes (prediabetes se podle dostupných dat objevuje u 17–29 % populace v ČR, tj. 1,5–2,6 milionu obyvatel.

Zdroj: Přednáška MUDr. Júliuse Gelžinského, Ph.D., z Interní kliniky FN Plzeň v rámci pravidelného webináře Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP konaného 30. 11. 2023).

Mnoha případům rozvoje cukrovky je přitom možné předejít změnou životního stylu s regulací tělesné hmotnosti, ale také s podporou správného fungování přirozené střevní mikrobioty a našeho zdraví celkově.

INZERCE