Z OBEZITY DĚTI JEN TAK NEVYROSTOU – KDY A JAK ZASÁHNOUT?

Mýtus: “Z toho ještě vyroste…”

Mezi různými odbornými názory panuje docela dobrá shoda na hodnotě 80. Tedy že 80 % obézních dětí bude i obézními dospělými. Zajímavé je, že zatímco mladší děti si obezitu přenesou do období dospívání v o něco víc než v polovině případů, dospívání se z hlediska přetrvání obezity do budoucnosti zdá být mnohem nebezpečnější.

Děti z obezity skutečně jen tak nevyrostou. Její začátky se v mnoha případech skutečně dají vystopovat už u nejmenších dětí. V tomto období mají děti, jejich stravování a návyky ve svých rukou ještě rodiče. Navíc řešit obezitu s dětmi je v mnoha ohledech snazší a účinnější, než to nechat na období dospívání. Jednoznačně nejúčinnějším opatřením je pak prevence.

Jak se definuje dětská obezita

Pro jednoduché posouzení obezity slouží BMI (Body Mass Index). Jeho hodnotu zjistíte, když svou aktuální hmotnost (kg) podělíte 2. mocninou své výšky (m²) nebo si pomůžete třeba pomocí nějaké online kalkulačky, kterých je na internetu spousta. Avšak u dětí situace není tak jednoduchá. Vyvíjející organismus se totiž mění a s ním naprosto přirozeně kolísá i zdravá hodnota BMI. Jak tedy zjistit, zda má dítě obezitu?

Jak poznat, že je dítě obézní?

Vypočítanou hodnotu BMI dosaďte do tzv. percentilového grafu. Percentilový graf dává na souřadnicích do souvislosti dětské BMI a věk. Zvlášť udělaný je pro kluky a pro holky. Každé souřadnici pak odpovídá určité číslo – percentil. Právě percentil prozradí, jak na tom dítě je:

Chcete si percentilové grafy lépe osahat? Tématem obezity a nadváhy u dětí se už dříve zabýval Národní zdravotnický informační portál (NZIP). Náhled percentilových grafů najdete na jejich stránce: NZIP Nadváha a obezita u dětí a dospívajících

Dítě ≠ dospělý

Dětská obezita má oproti obezitě u dospělých mnohá specifika:

• Tloustnutí u dospělých v největší míře znamená zvětšování tukových buněk (adipocytů). U vyvíjejících se dětí se hlavně zvyšuje počet tukových buněk, které pak už dítěti zůstanou prakticky na celý život. Jejich zvětšování je až druhotné. Velké tukové buňky jsou pak produkují hormony, které mají na svědomí mnohé symptomy doprovázející obezitu.

• Nejčastější příčinou obezity dospělých je nedostatek pohybu. U dětí je převládajícím vlivem špatný jídelníček. Nedostatečná fyzická aktivita pak rozvoji obezity dále přispívá.

Tuková tkáň není jen zásobárna energie

Funkce tuku jako zásobárny energie je nepopiratelná. Avšak především viscerální tukové buňky jsou zároveň velmi hormonálně aktivní. Produkují například i estrogenní hormony, proto u obézních dětí běžně dochází k různým abnormalitám v pohlavním vývoji.

Příliš mnoho tukové tkáně je spojené i se zvýšenou hladinou stresového hormonu kortizolu, se slabým (tzv. nízkoprahovým) chronickým zánětem a rozvojem inzulinové rezistence. Nadbytek tukové tkáně je také příčinou nízkých hladin v tucích rozpustných vitamínů, především vitamínu D.

Proč dnes děti tloustnou tak snadno?

Protože právě v dnešní době je doslova obklopuje spousta nástrah:

1. Jídlo – lahodné a stále po ruce

Není třeba ho lovit, sbírat a často ani vařit. Jídlo je v dnešní době dostupnější, než kdy dřív. Naneštěstí tento trend tak trochu nahrává vysoce průmyslově zpracovaným, konzervovaným či “polotovarovým” potravinám na úkor čerstvé a nutričně vyvážené stravy. Právě vysoce průmyslově zpracované potraviny bývají našlapané energií v podobě cukrů a nezdravých tuků. Díky tomu (a někdy i s pomocí soli a různých dochucovadel) si dokáží zcela podmanit chuťové buňky. Miska ovoce nebo avokádová pomazánka tak kakaovým sušenkám a slaným chipsům konkurují velice těžko.

2. Obrazovky malé i velké

Necháte se večer pohltit napínavým dějem filmu? O co víc asi dokážou obrazovky zaujmout teprve vyvíjející se mozek dítěte! Ať už hry na mobilu, na tabletu nebo sledování pohádek – děti dokážou k obrazovce doslova přilepit. Bez ohledu na vlivy na psychiku dítěte, vysedávání před obrazovkou bere dětem hodiny a hodiny času denně, které by mohli trávit hrami, pohybem nebo se svými vrstevníky. Kromě nehybného sezení mají na riziko dětské obezity vliv také reklamy na potraviny. Televize nebo mobil často nahradí i společníka ke stolování. Odvedení pozornosti od jídla k obrazovce má ale přímý důsledek množství zkonzumovaných potravin a nerozpoznání pocitu sytosti.

3. Chybí spánek, přibývá stres

Hraní na tabletu dokáže být často tak strhující, že pak nezbyde ani dost času na spaní. Únavu a nedostatečný spánek ale bude organismus zase kompenzovat chutěmi na sladké. Navíc spánková deprivace zvyšuje množství stresu, které dítě prožívá. Následkem bývá i zhoršení školního prospěchu. Že psychická nepohoda a stres má vliv na rozvoj nadváhy a obezitu bylo pozorované například u dětí, jejichž rodiče procházely rozvodovým řízením.

Ale co když jsou na vině geny?

Geny zásadním způsobem ovlivňují náš život. Nejsou právě ony příčinou obezity? Některé skupiny genů skutečně mohou s obezitou souviset. Genetická výbava snižující riziko obezity bývá dokonce označována jako leptogenní geny, opakem jsou pak geny obezitogenní. Některé zdroje dokonce odhadují, že by geny mohly mít na predispozici k obezitě až 30% vliv. Dispozice však ještě neznamená obezitu. Rozvoj obezity je vždy podmíněný i vnějšími faktory – především tedy stravou a pohybovou aktivitou.

Období před narozením – už tam to začíná

Nejen průběh dětství, ale dokonce už prenatální vlivy mají souvislost s rozvojem obezity.

• Kouření v těhotenství

Výrazně zvýšené riziko dětské obezity je u matek–kuřaček a to až 1,5-2x. Pokud plánujete otěhotnět, měla byste s tímto zlozvykem co nejrychleji přestat. Kromě obezity kouření zvyšuje riziko vývojových vad, kognitivních poruch, nízké porodní hmotnosti aj. Po narození miminko trpí abstinenčními příznaky a má zvýšené riziko vzniku náhlé smrti novorozenců (SIDS). Při odvykání se nebojte požádat o pomoc odborníky, jejich podpora významně zvýší šanci přestat kouřit.

• Hmotnost miminka po narození

Drobeček nebo naopak cvalík? Odchylky v porodní hmotnosti na obě strany jsou rizikem pro vznik obezity v dětství. U malých miminek je konkrétně riziko ve změně metabolismu leptinu (hormonu produkovaný tukovými buňkami), které provází následující období rychlého přibývání na váze. Nadměrná porodní hmotnost pak může zvyšovat riziko vzniku metabolického syndromu. Často k ní dochází v souvislosti s těhotenskou cukrovkou, kterou je nutné pod vedením lékaře v průběhu gravidity správně kompenzovat. Příčinou bývá také obezita budoucí maminky. Před plánováním miminka je proto zdravé zhubnout a udržet si správnou hmotnost.

Rizika dětské obezity
 

• Onemocnění srdce a cév

Mezi riziky dětské obezity si onemocnění kardiovaskulárního systému zaslouží 1. místo. Obezita u dětí totiž zapříčiňuje onemocnění typická až pro dospělost. Obézní děti nezřídka trpí hypertenzí (zvýšeným krevním tlakem) už před dovršením 17. roku věku, obvyklé je také zvýšení krevních lipidů. Dohromady u nich tyto faktory významně posouvají riziko infarktu a cévních příhod do nižšího věku.

• Onemocnění dýchacího systému

Obézní děti často v noci chrápou a chrápání provází i spánkové apnoe (bezdeší). Apnoe nejvíce postihují obézní hochy po 12 roce věku. Pokud má dítě zároveň obezitu a astma, má u něj onemocnění těžší průběh. U extrémní obezity je velmi závažný tzv. Pickwickův syndrom, kdy tuková tkáň doslova utlačuje dýchací cesty, ztěžuje prokrvení plic a vede v důsledku toho k namáhání srdce i jeho poškození.

• Potíže se spánkem

Za potíže se spánkem u obézních dětí často mohou o bod výše zmíněné spánkové apnoe. Nedostatek spánku pak přináší důsledky v podobě únavy přes den nebo paradoxně i hyperaktivity. Děti jsou často nesoustředěné a to se může odrazit třeba i v jejich školním prospěchu.

• Metabolický syndrom

Metabolický syndrom je soubor faktorů, které významně zvyšují riziko chronických nemocí. Kromě obezity, zvýšeného krevního tlaku a změn ve složení krevních lipidů sem patří také inzulinová rezistence nebo přímo cukrovka.

• Endokrinní abnormality

Tukové buňky produkují některé hormony, mezi ně patří i ženské pohlavní hormony – estrogeny. Obezita u dívek proto může uspíšit menarche, vysoké je i riziko rozvoje syndromu polycystických ovarií (PCOS).

U obézních kluků naopak může přijít puberta až později. Působení estrogenních hormonů u nich vyvolává některé tělesné změny označované jako pseudogynekomastie. Typické je zvětšení prsou.

• Zažívací potíže

Strava s nadbytkem cukrů a tuků a nedostatkem vlákniny pozměňuje střevní mikroflóru dětí. Což může mít široké důsledky nejen v zažívacím traktu, ale i pro imunitu nebo regulaci pocitu hladu. Nezdravá strava a obezita může být i u dětí příčinou vzniku žlučníkových potíží včetně žlučových kamínků. Velmi časté je ale i ztučnění jater (steatóza).

• Ortopedické potíže

Nadměrná hmotnost znamená i nadměrné zatížení kloubů. U rostoucího dítěte to může být příčina zakřivení nohou nebo bolesti v kyčlích. V neposlední řadě je obezita spojená se zvýšenou hladinou kyseliny močové v krvi, která je hlavním rizikovým faktorem rozvoje dny.

• Kožní problémy

Rostoucí tukové tkáni někdy kůže nestačí. Důsledkem je vznik strií (pajizévek), které jinak obvykle spojujeme jen s těhotenským bříškem. Jinými kožními neduhy tlustých dětí bývají opruzeniny.

• Psychosociální problémy

Problémy obézních dětí v kolektivu rozhodně nelze přehlížet. Kvůli kilům navíc se stanou terčem posměšků vrstevníků, navíc při běžných aktivitách ostatním nestačí. Později v dospívání nezřídka podléhají negativnímu sebehodnocení a pocitům méněcennosti. Kvůli těmto pocitům mnoho obézních dětí omezí své sociální kontakty. V ruku v ruce s psychickými potížemi pak jde riziko rozvoje deprese, úzkosti a nezřídka i poruch příjmu potravy – anorexie, bulimie nebo záchvatovitého přejídání.

Boj s obezitou

Nadváze a obezitě je vždycky snazší přecházet. Pokud ale máte obézního potomka, nevěště hlavu. S léčbou obezity začněte klidně hned! Zdravý úbytek hmotnosti přinese dítěti mnoho benefitů, odvrátí se také zdravotní rizika s ní spojená.

Prevence obezity u dětí

Před vznikem obezity chrání mnoho protektivních faktorů jako:

• kojení miminka,
• zdravá skladba potravin,
• zdravé stravovací návyky,
• pohyb,
• snídání.

Léčba dětské obezity není léčba dítěte, ale jeho rodiny!

Malé dítě si svačinu samo nekoupí ani si samo nenandá horu těstovin na talíř. Prosedět u televize celé odpoledne mu také musel někdo dovolit. A když budou doma plné šuplíky sladkostí, určitě nedokáže odolat. Dítě je zrcadlem toho, co se děje v rodině. Vždyť všechno, co umí, někde muselo vidět. Zbavit se dětské obezity proto nejde bez zapojení celé rodiny! Jak snížit váhu u dětí? Zaměřte se na zdravou stravu a aktivní hýbání.

Jídlo jako hlavní viník

U dětí (na rozdíl od dospělých) se největší podíl na rozvoji obezity přisuzuje jídlu. Přesto u dětí není místo na drastické nebo jednostranně zaměřené diety, které by zatěžovaly už tak dost namáhaná dětská játra. Nejlepší je zařazovat postupně zdravé potraviny:

• čerstvou zeleninu (3 porce) a ovoce (2 porce),
• zdroje komplexních sacharidů – celozrnné pečivo, brambory, rýže, jáhly, ovesné vločky… (5 porcí),
• zdroje bílkovin – 2 porce mléčných výrobků, 2 porce masa, ryb (důležitý zdroj omega 3), luštěnin či ořechů,
• nápoje – 3 porce by měla být obyčejná voda, další porce mohou být neslazený čaj, mléko i ředěný džus. Dohromady za den dítě potřebuje celkem 7 porcí nápoje.

Jednoduchou pomůckou pro odhad správné velikosti porce je velikost pěsti dítěte. Třeba jedna porce ovoce (jako součást snídaně). Porce masa k obědu by měla přibližně kopírovat velikost dětské dlaně. Návod, jak z porcí poskládat zdravou výživovou pyramidu zveřejnil Státní zdravotní ústav: Výživa na vlastní pěst.

Do zdravé stravy pro děti rozhodně nepatří:

• slazené nápoje včetně koncentrovaných džusů,
• cukrovinky,
• slané pochutiny.

Stravování nejmenších dětí je zcela v rukou rodičů. Až si dítě později (hlavně v období dospívání) bude samo určovat, co dá do pusy a co ne, bude nutně potřebovat mít dávno zafixované zásady zdravého životního stylu. Na rodičovské poučky v té době už bude pozdě. Kdy s prevencí obezity začít?

1. V maminčině bříšku

A snad i o trochu dříve. Ženy plánující otěhotnět mají nejen zanechat kouření, ale mít také zdravou tělesnou hmotnost. V těhotenství je pak vhodná vyvážená a velmi pestrá strava.

2. Kojení – ten správný start

Mateřské mléko má velkou protektivní funkci před vznikem dětské obezity. Výlučné kojení je doporučeno do 6 měsíce, pokračovat je pak vhodné až do 2 let. Při zařazování příkrmů by se dítě mělo seznámit s co nejpestřejší škálou chutí. Nedoporučuje se odkládat zařazení lepku a jiných potenciálních alergenů. Také zařazení stravy v pevné formě do 10. měsíce má velký význam. Dítě se totiž se zeleninou a ovocem seznámí a naučí se je přijímat dříve, než přijdou první období vzdoru. Navíc u mixované stravy snadněji dochází k překrmování. U kojenců pozor také na nadměrný příjem bílkovin!

3. Vaše batole už leccos pochytí

Má rádo jablíčko, ale mrkvičku ne? Potravinu, kterou dítko odmítne hned nezavrhujte. Často se dítěti musí nabídnout i více než 3x, než ji přestane odmítat jako něco neznámého. Základním kamenem batolecí stravy musí být pestrost, ale i správná velikost porce.

4. Nástup do školky a školy – nová etapa

Nový režim stravování společně s nástupem do školek a škol má své nové výzvy. Důležité je především pravidelné stravování. Děti by nikdy neměly vynechávat snídani. Po celonočním lačnění vyvíjející se dětský organismus prostě potřebuje energii. Absence snídaně je významný faktor pro vznik přejídání a obezity, ale také sníženého soustředění ve škole.

5. Dospívání jako citlivé téma

Puberta a dospívání je období náročné samo o sobě. Na rady rodičů ohledně stravování a trávení volného času starší děti často už z principu nedají. Zároveň jsou dospívající velice citliví na poznámky o svém vzhledu a kilech navíc.

Pohyb v prevenci a léčbě obezity

Dostalo se k vám už úsloví “pohyb je lék”? Pro děti není nic přirozenějšího než právě pohyb, hry, skotačení a dovádění. Nejen že není správné je v pohybu omezovat, ale každé dítě potřebuje v pohybové aktivitě povzbuzovat a mít v rodičích podporu. Nedostatek pohybu u dětí dnes jde ruku v ruce se sedavými koníčky.

Stejně jako zdravých potravin, každý den dítě potřebuje několik 30 minutových “porcí” zdravého pohybu:

• 3x lehkou aktivitu – hraní her, procházka, uklízení hraček, utírání prachu
• 2x středně namáhavou aktivitu – jízdu na kole nebo koloběžce, tancování, bruslení, běhání,
• 1x náročnější aktivitu – plavání, rychlý běh, skákání přes švihadlo,
• rozvíjející pohyb – tedy třeba jen krátký, ale velmi náročný pohyb každý den.

S nastavením pohybových aktivit vám pomůže následující video:

Cvičení pro obézní nebo extrémně obézní děti pak musí respektovat jejich fyzická omezení. Pohyb zvyšuje citlivost buněk na inzulin, pomáhá spalovat kalorie a zlepšuje fyzickou zdatnosti i náladu! Jde proto o nezbytnou součást léčby obezity.

Každý aktivní a hravý den pak musí skončit řádnou porcí regenerace a spánku!

Kdy s obezitou k lékaři

Obezita u dětí je nemoc s mnohými riziky, která není možné přehlížet. Když je BMI dítěte 30 a vyšší, nespoléhejte se už jen na režimová opatření a obraťte se na pediatra.

Vláknina Probiotika pro děti

ZDROJE

• ALI, Aus Tariq; AL-ANI, Faisal; AL-ANI, Osamah. Childhood obesity: causes, consequences, and prevention. Ceska a Slovenska Farmacie: Casopis Ceske Farmaceuticke Spolecnosti a Slovenske Farmaceuticke Spolecnosti, 2023, 72.1: 21-36.
• HAINEROVÁ, I. Aldhoon. 1 ETIOPATOGENEZE DĚTSKÉ OBEZITY. DĚTSKÁ OBEZITA, 9.
• MARINOV, MUDr Zlatko; PASTUCHA, MUDr Dalibor. Komplexní metabolické změny u obézních dětí. Pediatrie pro praxi, 2012, 13.1: 12-15.
• MARINOV, MUDr Zlatko. Můžeme změnit nešvary ve výživě dětí časného věku?
• Přibývá stále více obézních dětí, upozorňuje Dětská nemocnice FN Brno. Fakultní nemocnice Brno [online]. [cit. 2023-05-22]. Dostupné z: https://www.fnbrno.cz/pribyva-stale-vice-obeznich-deti-upozornuje-detska-nemocnice-fn-brno/t6346