JAKÉ VITAMINY DĚTI POTŘEBUJÍ

​ Co to jsou vitaminy

Název vitamin zavedl v roce 1911 polský chemik Kazimír Funk. Označil tak pro život (vita) důležité dusíkaté sloučeniny (amin). Ještě dříve, než se podařilo jednotlivé vitamíny chemicky identifikovat, rozdělil je do skupin podle nemocí, za jejichž původ byla považována nedostatečná výživa:

• Vitamín A: šeroslepost (nyktalopie)
• Vitamín B: beri-beri
• Vitamín C: kurděje (skorbut, nemoc námořníků)
• Vitamín D: křivice (rachitis)

Seznam vitamínů se nadále rozšiřoval v podobném duchu. Přibyl vitamín E, který byl sledován v souvislosti s reprodukčním zdravím, a tak dále. Vitamíny jsou látky organického původu, které slouží k zajištění správného průběhu mnoha biochemických reakcí v organismu. Dnes již víme, že jde o velmi pestrou směsici nejen dusíkatých látek. Mnohé vitamíny navíc skrývají celou skupinu látek. Jednoduše si to lze představit na vitamínu B, který zahrnuje vitamín B1 až vitamín B12.

Kdy děti potřebují doplňovat vitamíny?

Dětský organismus, který roste a rychle se vyvíjí, přičemž současně zraje imunita a neustále se musí hojit nějaké boule a škrábance, potřebuje dostatečný příjem vitamínů neustále. Dostatek vitamínů dětem zajistí zdravá a pestrá strava. V některých případech se to však nemusí dobře dařit, anebo je poptávka po vitamínech zvýšená. Poté mohou pomoci dětské vitamínové doplňky. O jaké případy se může jednat?

• Dítě je malý jedlík. Mnoho malých dětí trpí nechutenstvím nebo některé druhy potravin odmítá. Omezenou pestrost jídelníčku v takových případech doplňky mohou pomoci dorovnat. Avšak rodiče by ani tehdy neměli ztrácet trpělivost a svým ratolestem opakovaně nabízet potraviny alespoň ochutnat. Obzvláště menší děti totiž často automaticky odmítají nové a neznámé potraviny.
• Děti s nevhodným jídelníčkem často zahrnující polotovary, fast-foody, sladkosti. Přestože v tomto případě by jako první opatření měla proběhnout náprava jídelníčku.
• Děti, které jsou často nemocné. Imunita totiž pro své správné fungování potřebuje notnou dávku vitamínů.
• Děti s chronickými zdravotními potížemi, obzvláště pokud potíže souvisejí s trávením. Typickým příkladem může být celiakie (nesnášenlivost lepku).
• Děti, u kterých je výběr potravin omezen kvůli dietě. Může jít o dietu při alergii na mléčnou bílkovinu nebo alergii na vejce. Jde ale i o děti na vegetariánské nebo veganské stravě.
• Sportující děti, které jsou často vystavené vysoké fyzické zátěži mají i zvýšenou spotřebu vitamínů důležitých pro jejich výkon i následnou regeneraci. Obdobně toto platí také pro děti s velkou psychickou zátěží.

Na co si dát pozor při užívání vitaminových doplňků

Vitaminové doplňky stravy pro děti mají podobu gumových bonbónů, cucacích pastilek, kapek nebo sirupů, aby dětem bylo jejich užívání co nejpříjemnější. Ale POZOR, nejsou to bonbóny. Dívejte se na vitaminy jako na doplňky stravy či léčivé přípravky a nedovolte dětem, aby je nekontrolovaně pojídaly. Čím více, tím lépe – tomto případě rozhodně neplatí.

Jak vybírat vitamíny pro děti

Při výběru vhodných dětských vitamínů musíte myslet kromě vhodné formy přípravku i na to, zda pro vaše dítě výrobek nabízí vhodné dávkování. Zkontrolujte si proto, zda je výrobek určen pro:

• Věk vašeho dítěte,
• hmotnost dítěte,
• naplňuje reálnou potřebu vitamínů pro dítě.

Na to, zda a kolik vitamínů potřebuje vaše dítě suplementovat, se nebojte zeptat odborníka – pediatra, nutričního terapeuta nebo třeba odborníka na sportovní výživu dětí. Nejlepší vitamíny pro děti na imunitu, zdravý vývoj nebo podporu při sportu budou ty, které splní jejich individuální potřeby.

U konkrétního vitamínu můžete volit i mezi kategoriemi léků s obsahem vitamínů nebo vitamínovými doplňky stravy:

• Léčivý přípravek s obsahem vitamínů je stejně jako všechny léky podrobován přísné kontrole kvality a bezpečnosti. V příbalovém letáků se dozvíte také studiemi ověřené informace, na co je možné takový lék s vitamíny používat.
• Doplněk stravy s vitamíny není lékem. Jde o koncentrovanou potravinu, která obsahuje látky, které organismus využívá pro svou správnou funkci.

Kvalita přípravku, který je podávaný dětem, je rovněž rozhodujícím faktorem pro výběr vitamínů. Při výběru můžete zohlednit například tato kritéria:

• množství přídatných látek,
• certifikaci BIO,
• metody zlepšující biodostupnost vitamínů například lipozomální formy vitamínů nebo vitamíny s postupným uvolňováním.

Vitaminy pro novorozence a kojence

Kojení představuje pro dítě ideální výživu v prvních 6 měsících a obsahuje všechny potřebné vitaminy pro novorozence a kojence, ale i tak se miminkům uměle dodávají některé vitaminy.

• V České republice se novorozencům a kojencům uměle dodává vitamin K jako prevence krvácivé choroby novorozenců. Podává se jednorázově po porodu do svalu. Pokud se vitamín K podává ústy, dávají rodiče jednu kapku týdně při výlučném kojení dítěte až do 12 týdne věku. To zabrání vzniku pozdní formy krvácivé choroby.
• Vitamin D a především vitamin D3 (cholekalciferol) se nachází v např. v rybím oleji a také vzniká v kůži pod vlivem slunečního záření. Kromě něj existuje i vitamín D2 nacházející se v rostlinných zdrojích. Vitaminy ze skupiny D jsou pro kojence velmi důležité už v prvních měsících života pro správný vývoj kostí (prevence křivice), ale zapojují se i do mnoha dalších dějů v průběhu růstu, vývoje mozku a imunitního systému. Nedostatek vitamínu D u miminek může zapříčinit pomalé srůstání fontanely na hlavičce nebo pozdější klubání zoubků a jejich kazivost.

Vitaminy pro batolata

Potřeba vitaminů u batolat je většinou kryta pestrou stravou:

• mléčná výživa (vitaminy A, D, vápník, fosfor)
• ryby a drůbeží maso (vitaminy skupiny B, kyselina listová, železo, zinek, jód, omega 3 kyseliny)
• luštěniny (vitamin B, kyselina listová, hořčík, draslík, vápník a železo)
• ovoce a zelenina 3–4 porce denně s důrazem na listovou zeleninu, (vitamin C, karotenoidy, draslík, vápník, hořčík, železo)
• celozrnné pečivo a obiloviny (vitamin B1, B2, B6, železo, hořčík a zinek)

Vitaminy pro předškolní a školní období

Děti ve škole, hlavně během chřipkového období, snadno onemocní, takže je vhodné podpořit jejich obranyschopnost vyššími dávkami B-komplexu, vitaminu D a C. Více některých vitamínů vyžadují i specifické situace:

• zvýšená potřeba vitamínu A – při namáhání očí, při průjmech, při častých infekčních nemocech, při celiakii
• zvýšená potřeba vitamínu B – při intenzivním růstu, po operacích, při velké fyzické námaze, při nadbytku sacharidů v jídelníčku, při učení, u novorozenců při novorozenecké žloutence léčené fototerapií
• zvýšená potřeba vitamínu C – při intenzivním růstu, při zvýšené fyzické zátěži, při stresu, při alergiích, při opakujících se infekčních nemocech
• zvýšená potřeba vitamínu D – při intenzivním růstu, při celiakii, u malých dětí, které není vhodné vystavovat přímému sluníčku
• zvýšená potřeba vitamínu E – při poruše vstřebávání tuků nebo zvýšeném příjmu nenasycených mastných kyselin
• zvýšená potřeba vitamínu K – při chronických průjmech, u celiaků, při užívání doplňků s vitamínem D a vápníkem

Vitaminy pro adolescenty

Vzhledem k rychlému růstu, zvýšené fyzické i psychické zátěži ve škole je fyziologicky zvýšená spotřeba vitamínů C, B, A i D. Mladí dospělí už si tvoří svůj vlastní stravovací režim, do kterého rodič dokáže zasahovat jen omezeně. Na nápravu nevhodných stravovacích návyků je už často pozdě. Dítě už se stará o příjem minerálů a vitamínů samo, jak umí. Ještě více na příjem vitamínů musí dbát dospívající, kteří se stravují alternativně – vegetariánství, veganství.

Jaké vitamíny chybí vegetariánům

Vegetariánství je stále populárnější výživový směr. Pro pokrytí potřeby vitamínů, bílkovin a dalších nutrientů je při vegetariánském stravování nutný velmi pestrý a racionální jídelníček zkomponovaný ze vzájemně se doplňujících potravin. U dospívajících vegetariánů i při dobře sestaveném jídelníčku může být vhodné doplňování zejména minerálních látek vápníku a železa. Přestože rostlinná strava je na tyto prvky velmi bohatá, jejich vstřebatelnost a využitelnost pro organismus je nízká.

Co musí doplňovat vegani

Veganství je vyhraněný směr stravování, kdy jsou z jídelníčku vyřazené všechny živočišné produkty včetně medu. Pestré a kvalitní složení jídelníčku by v tomto případě kromě železa a vápníku měly doplňovat další složky:

• Vitamín B12 – v čistě rostlinné stravě se vitamín B12 nachází jen v neaktivní formě. V případě tohoto vitamínu je tedy pravidelná suplementace nezbytná.
• Vitamín D – při veganském způsobu stravování je vhodné doplňovat vitamín D celý rok. Zdroje vitamínu D3 v potravinách rostlinného původu jsou totiž velmi omezené a rostlinný vitamín D2 má nižší účinnost ve srovnání s D3.
• Zinek – zinek se lépe vstřebává z živočišných zdrojů, kde je také zpravidla obsažen ve vyšších dávkách. Potřebný je pro fungování imunity, ale i během růstu a vývoje. Zinek hraje navíc zásadní roli při pohlavním dospívání zejména u chlapců.
• Jód – běžnými zdroji jodu v potravinách jsou mléčné výrobky a ryby. U veganů tyto zdroje mohou nahradit minerální vody s obsahem jodu a používání jodizované soli.

Doplňky pro vegany

Kromě konkrétních složek stravy má vegan dbát i na dostatečný kalorický příjem a pokrytí všech aminokyselin vhodnými kombinacemi zdrojů bílkovin (příkladem vhodné kombinace jsou luštěniny a celozrnné obiloviny).

​ Jak poznáte nedostatek jednotlivých vitaminů

1. Vitaminy rozpustné ve vodě

• Vitamin B1: svalová únava, nechutenství, hubnutí a podrážděnost, výrazný nedostatek vitamínu B1 vyvolá megaloblastickou anémii (porucha tvorby červených krvinek), a poruchy funkce mozku.
• Vitamin B2: snížená odolnost proti infekcím–záněty kůže, projevy akné, seboreická vyrážka, záněty sliznic v dutině ústní, na jazyku, záněty koutků úst, záněty spojivek a očních víček, chudokrevnost u dětí.
• Vitamin B6: porucha tvorby červených krvinek, seboreické vyrážky v oblasti nosu, očí, četné neurologické projevy – zvýšená dráždivost, křeče (při závažném nedostatku zejména u novorozenců a kojenců), periferní záněty nervů.
• Vitamin B9 (kyselina listová): porucha tvorby červených krvinek, brnění končetin (parestesie), slabost, únava, opakované záněty v dutině ústní.
• Vitamin B12: porucha tvorby červených krvinek, snížené svalové napětí u kojených dětí matek se závažným nedostatkem vitaminu B12 (např. vegetariánek či matek s perniciózní anémií, Crohnovou chorobou nebo s porušenou produkcí tzv. vnitřního faktoru žaludeční sliznice).
• Vitamin C (kyselina askorbová): únava, snížená odolnost proti infekcím, zpomalená rekonvalescence, zhoršené hojení ran, při velkém nedostatku záněty a krvácení dásní.

2. Vitaminy rozpustné v tucích

• Vitamin A: nechutenství, vzácně i oční (šeroslepost) a kožní (olupování kůže) příznaky.
• Vitamin E: porucha tvorby červených krvinek (hemolytická anémie), zejména u nedonošených dětí či dětí s poruchou vstřebávání tuků, poruchy plodnosti.
• Vitamin D: u rostoucího dítěte vzniká porucha vývoje kostí–křivice (rachitis)–měkké záhlaví, zduření zápěstí a kotníků, ohnutí dlouhých rourovitých kostí, snížená svalová síla, snížená odolnost proti infekcím, alergie, cukrovka I. typu, obezita.
• Vitamin K: poruchy srážlivosti krve (krvácení do CNS, zažívacího traktu, z nosu aj.).

Zdroje vitamínů a minerálů v potravinách

Jídelníček bohatý na vitamíny dítě potřebuje, vitamíny ale samy o sobě nestačí. Spolu s nimi jsou při vývoji důležité také minerály pro děti, ale i na makronutrienty (bílkoviny, tuky a sacharidy) a antioxidanty. Pestrý jídelníček je pro dítě jedním ze základních pilířů zdraví. Máme proto pro vás malou inspiraci v podobě potravin, které patří mezi bohaté zdroje mikronutrientů – vitamínů i minerálů nejen pro děti:

• Vitamín A – rybí olej, maso žloutek, mléko, rostlinný betakaroten (mrkev, červená paprika, rajče)
• Vitamíny B – vitamíny B-komplexu se často vyskytují v potravinách společně například v kvasnicích, luštěninách nebo mase
• Vitamín C – paprika, pomeranč, šípky, kiwi, jahody a další druhy ovoce, brokolice, růžičková kapusta
• Vitamín D – rybí olej, losos, ořechy, žloutek
• Vitamín E – rostlinné oleje a tučná semínka, obilné klíčky, luštěniny, vejce, vnitřnosti
• Vitamín K – listová zelenina, mořské řasy, sója, vejce

• Vápník – mléko a mléčné výrobky, mák, tmavě zelené druhy zeleniny (kapusta, brokolice), luštěniny
• Železo – maso (především hovězí a vnitřnosti), hrách, brambory, semínka, vaječný žloutek, luštěniny
• Hořčík – mléko, ořechy, cereálie, avokádo, banány, minerální vody
• Zinek – semínka, červené maso, luštěniny

ZDROJE

• SLIMÁKOVÁ, Margit, et al. Jaké vitaminy dětem doporučit a kdy. Pediatrie pro praxi, 2014, 15.5: 303-307.
• SVĚTNIČKA, Martin, et al. Rostlinna strava: od batoleciho věku po dospivani. Pediatrie pro praxi, 2020, 21.4.
• FRÜHAUF, Pavel, et al. Alternativní výživa u dětí. Pediatrie pro praxi, 2010, 11.2: 110-114.
• WATANABE, Fumio. Vitamin B12 sources and bioavailability. Experimental biology and medicine, 2007, 232.10: 1266-1274.

Vitamíny na imunitu pro dětiVitamíny pro děti