Doprava ZDARMA při nákupu nad 199 Kč. Pouze přes naši mobilní aplikaci! Více informací naleznete ZDE.

Přihlásit



Košík

Nákupní košík je prázdný.

MĚŘENÍ CRP

Jde o akutní bakteriální nebo virovou infekci? Na tuto otázku Vám může odpovědět hladina CRP v séru!

Hladina CRP neboli C-reaktivního proteinu v séru obvykle velmi rychle (v řádu hodin) stoupá při akutních bakteriálních infekcích. Proto je CRP vhodné k monitorování vývoje respiračního onemocnění a účinnosti jeho léčby.

Kdy je vhodné změřit hladinu CRP v séru? Kdy je vhodné změřit hladinu CRP v séru?

  • Pokud se necítíte dobře a pozorujete na sobě lehčí příznaky běžných respiračních infekcí (mimo těhotných žen).
  • Chcete zjistit, zda je nutné vyhledat lékaře z důvodu podezření na probíhající akutní bakteriální infekci s potřebou antibiotické léčby.

Jak se měří hladina CRP v séru? Jak se měří hladina CRP v séru?

Orientační hladinu CRP v séru Vám stanovíme v Centru prevence s poradenstvím z jedné kapky kapilární krve, odebrané z bříška prstu. Současně můžete využít změření tělesné teploty a pomocí pulzního oxymetru také měření koncentrace kyslíku v krvi a tepové frekvence.

Kde poskytujeme měření hladiny CRP v séru? Kde poskytujeme měření hladiny CRP v séru?

Měření poskytujeme v BENU Centrech prevence s poradenstvím. Bez objednání provádíme měření v konzultačních dnech v čase od 11:30 do 12:00, nebo se můžete předem objednat na konkrétní termín.

Objednat se na měření hladiny CRP v séru

Na co je potřeba pamatovat? Na co je potřeba pamatovat?

  • Konzultace s měřením orientační hladiny CRP v séru je určená především pro pacienty s lehčími příznaky běžných respiračních infekcí. Na základě změřené hladiny CRP v séru a symptomů popsaných pacientem, lékárník doporučí další postup, včetně návštěvy lékaře.
  • CRP slouží pro základní rozlišení bakteriálních infekcí od infekcí virových. Pomocí hladiny CRP v séru lze tedy získat přibližné vodítko k tomu, zda je možné zvládnout nemoc pomocí léků bez lékařského předpisu nebo zda je spíše pravděpodobné, že by lékař mohl přistoupit k antibiotické léčbě.
  • Nadužívání antibiotik může vést ke vzniku tzv. antibiotické rezistence (obecně tedy odolnosti bakterií vůči účinkům antibiotik). Většina případů běžných infekcí dýchacích cest je přitom virového původu a antibiotická léčba u nich proto není vhodná.