CO JÍST A CO NEJÍST PŘI KOJENÍ

Proč je kojení nenahraditelné pro miminko i maminku?

V mateřském mléce dítě od maminky dostává všechno, co potřebuje. Tuhle větu dobře známe, přesto málokdo dokážeme opravdu do hloubky prohlédnou komplexnost tohoto děje. Složení a množství mateřského mléka se přizpůsobuje aktuálním potřebám miminka. Kromě živin skrze kojení matka předává svému dítěti také imunitní protilátky, kterého ho chrání před infekčními nemocemi, když je jeho vlastní imunita ještě nezralá.

Pro miminko představuje kojení mimo jiné i první krok jeho psychomotorického vývoje. Významně ale ovlivňuje i jeho život za mnoho let. Kojení se totiž spojuje se statisticky nižšími riziky rozvoje onemocnění jako alergie, cukrovka, obezita a Crohnova choroba. U kojených dětí je také nižší riziko rozvoje syndromu náhlého úmrtí kojenců (SIDS).

Kojení má výhody i pro maminku

Ženy při kojení musí někdy řešit mnohé potíže s bolavými bradavkami, ragádami nebo i zánětem prsní žlázy (mastitidou). Starosti kojící maminky ale rozhodně nejsou to jediné, co jí období laktace přinese. Jaké benefity má pro ženu kojení?

• podpora zavinování dělohy
• budování pouta mezi matkou a dítětem
• prevence poporodní deprese
• podpora přirozeného a zdravého hubnutí po porodu

Strava při kojení

Jídelníček maminky bude po dobu výlučného kojení představovat zdroj výživy pro ni i pro její dítko. Hlavní zásadou pro výběr potravin při kojení by měla být pestrost. Různorodá strava přirozeně obsahuje široké spektrum živin, vitamínů i minerálů. Striktně vyřadit by kojící žena měla jen ty potraviny, na které je sama alergická.

U mnoha potravin je velmi individuální, zda je miminko bude dobře snášet. Kojící žena by se proto určitým typům potravin neměla vyhýbat čistě jen z preventivních důvodů. To se ale ani nevylučuje s tím, že jsou jídla, u kterých je na místě opatrnost.

Co jíst při kojení? Vhodné jsou například tyto potraviny:

• Ovoce a zelenina a to hlavně čerstvé, v jídelníčku představují přirozený zdroj vitamínů, stopových prvků a taky často opomíjené vlákniny. Vhodné jsou třeba banány, jablka, borůvky mrkev, dýně, špenát, okurka nebo cuketa a není třeba se obávat ani špenátu při kojení.
• Maso do jídelníčku by si maminka měla vybírat libové. Vhodné maso drůbeží, králík nebo i hovězí. Občas může do jídelníčku zařadit i libovější vepřové. Zato vnitřnosti, paštiky nebo trvanlivé salámy se za vhodné považovat nedají. Samozřejmě je důležitý i druh přípravy masa. Vhodné je dušení, vaření i pečení, zato smažení nebo grilování se příliš nedoporučuje.
• Ryby tvoří u kojící maminek natolik důležitou položku jídelníčku, že si jistě zaslouží vlastní odrážku. Ryba má totiž v jídelníčku jedinečné postavení jako zdroj omega 3 nenasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem, které jsou pro miminko a jeho vývoj velmi důležité. Proto by porci rybího masa měla kojící žena do jídelníčku zařazovat 2x týdně.
• Mléčné výrobky jsou dalším důležitým zdrojem bílkovin a hlavně velmi dobrým zdrojem vápníku. V jídelníčku by se proto měly objevovat pravidelně.
• Vejce jsou další zdrojem kvalitních bílkovin, obsahují také důležité vitamíny například vitamíny A, D a E a další mikronutrienty.
• Brambory, rýže i těstoviny jsou dobrou volbou přílohy k jídlu i zdroje energie v podobě sacharidů.
• Pečivo by na úplném začátku měla maminka volit ne úplně čerstvé a ideálně celozrnné.
• Obiloviny, semínka a další třeba ovesné vločky, mák, amarant nebo pohanku může maminka do jídelníčku bez problémů zařadit.

Jak zhubnout při kojení? Aneb přísná dieta při kojení není dobrý nápad

Po porodu se ženy obvykle chtějí vrátit ke své původní váze a zbavit se kil nabraných v průběhu těhotenství. Pokud ale maminka kojí, vydává ze sebe spoustu energie kvůli tvorbě mateřského mléka. Ani péče o malé miminko se rozhodně nedá počítat mezi nenáročné aktivity a žena jako matka prostě potřebuje dostatek energie, aby toto všechno zvládala.

Samozřejmě ale opačný extrém, že by při kojení měla maminka „jíst za dva“ není na místě. Kojící žena by oproti svému normálu měla navýšit příjem asi o 500 kalorií, což přibližně odpovídá jednomu lehčímu obědu. Důležité je ale i složení jídelníčku, protože by měla přijímat přibližně o 15 g bílkovin za den navíc. Kojící ženy po porodu obvykle jen díky kojení samotnému přirozeně a zdravě hubnou asi 0,5 kg za měsíc bez nutnosti držet dietu.

Ale ani při přísné dietě nebo pokud nemá žena extrémní podvýživu, zpravidla nedochází k omezení tvorby mateřského mléka. Proč jsou tedy diety při kojení nebezpečné? Důvody jsou dva. Jednak jde o snížení kvality mateřského mléka, ve kterém kvůli omezené stravě matky mohou chybět zásadní nutrienty. Druhým důvodem je vyčerpávání zásob organismu ženy. Typickým příkladem zde může být příjem vápníku. Pokud totiž maminka ve stravě nekonzumuje dostatek vápníku, který je pro tvorbu mateřského mléka extrémně důležitý, začne se u ženy vyplavovat vápník z kostí. To má samozřejmě za následek oslabení kostí a s tím spojené zvyšování rizika rozvoje osteoporózy.

Doporučený příjem minerálů a vitamínů pro kojící matky najdete v našem článku:

Přejít na: Přehled vitamínů důležitých před otěhotněním, pro těhotné a při kojení

Rizikové potraviny při kojení

Stejně jako v těhotenství si i v období kojení musí maminka dávat pozor na některé potraviny. Především jde o to, aby nesnědla něco špatného a neonemocněla infekcí z jídla. S akutním průjmem nebo zvracením se jen těžko bude moct postarat o novorozeně. A hlavně by v důsledku těchto komplikací byla ohrožená dehydratací. Také je důležité, aby maminka nezkonzumovala něco, co přechází do mateřského mléka, a je nevhodné pro miminko. Podívejme se tedy, co nejíst při kojení a se kterými potravinami být na pozoru.

• Nedostatečně tepelně upravené potraviny

Syrové maso nebo vejce je rizikové z hlediska nákazy salmonelou a jinými bakteriemi. Stejně jako v těhotenství je i nadále ženě zapovězen tatarák při kojení, ze stejného důvodu kvůli obsahu syrového rybího masa není vhodné konzumovat ani sushi při kojení. Pozor také na vajíčka při kojení, která musí být vždy důkladně tepelně zpracovaná. Jako taková jsou pro maminku cenným zdrojem bílkovin, vitamínů nebo třeba cholinu.

• Nepasterizované mléko nebo plísňové sýry

Mléčné výrobky z nepasterizovaného mléka a tepelně neošetřené mléko rovněž vždy představuje jisté riziko bakteriální kontaminace. Strašákem jsou v tomto případě především listerie a listerióza a tedy i akutní zažívací potíže, které mohou maminku oslabit. Stejné pravidlo platí i pro hermelín při kojení a další plísňové sýry, které by měly být vyrobeny z ošetřeného, pasterizovaného mléka. Samotná ušlechtilá plísňová kultura ale pro maminku nepřináší žádné riziko, proto si klasický hermelín nebo nivu při kojení může bez obav dát, tyto výrobky z pasterizovaného mléka jsou pro ni bezpečné.

• Dlouze nebo nesprávně skladované potraviny

Dbát na kvalitu potravin je pro kojící maminku velmi důležité. Nevhodně skladované potraviny nebo potraviny s překročenou minimální trvanlivostí mohou být rizikové z hlediska kontaminace plísněmi. A to i v případě, že potraviny nejeví známky zkaženosti.

• Nedostatečně omyté ovoce a zelenina

Ovoce a zelenina by měla být součástí každého jídla. Dobře je před konzumací umýt je základním hygienickým návykem, které nejen kojící maminku chrání před zažívacími problémy v důsledku bakteriální nákazy z jídla.

• Zpracované potraviny s velkým množstvím umělých barviv a aditiv

Konzervanty, barviva, aromata, umělá sladidla. Na všechna aditiva se dá dívat jako na potenciální alergeny. Alergeny z jídelníčku matky se dostávají do mateřského mléka. Tento proces má své opodstatnění v budování imunitních reakcí dítěte, pokud jde například o ořechy při kojení. Avšak vystavování nepřirozeným složkám potravin není žádoucí. Maminka by proto měla preferovat čerstvé potraviny s minimem aditiv.

• Sladkosti a průmyslově zpracované potraviny

Potraviny, které přinášejí do jídelníčku „prázdné kalorie“, nepatří do zdravého jídelníčku a stejně tak do jídelníčku kojící ženy. Tyto potraviny často obsahují i nadbytek soli, cukru a výše zmíněných aditiv. Může jít o nejrůznější sladkosti a pochutiny. Pokud maminku honí mlsná, může sáhnout po zdravějších alternativách, které představují třeba ořechy nebo sušené ovoce.

• Ryby s vysokým obsahem rtuti

Na důležitost ryb v jídelníčku kojící maminky narážíme opakovaně. Při výběru ryby by ale měla sáhnout po těch druzích, které neobsahují příliš mnoho methylrtuti. Vhodné jsou například treska, losos, pstruh, krevety nebo sardinky. Zcela vyhnout by se ale měla dravým mořským rybám jako mečoun a žralok, omezit je vhodné i druhy jako makrela, tuňák nebo sladkovodní štika.

Nadýmavé potraviny při kojení

Prdíky a dětské koliky trápí mnoho malých miminek. Důvodem je to, že zažívací systém kojenců je často ještě nezralý a stejně tak i střevní mikroflóra miminka. Dalším častým důvodem bývá nesprávná technika kojení. Více rad a tipů, jak řešit nadýmání u miminka najdete v našem článku:

Přejít na: Koliky u miminka – jaké jsou příčiny a řešení

Které potraviny mohou miminko nadýmat? Odpověď není tak jednoduchá. Mnoho nadýmavých látek se rozloží už v maminčině zažívacím traktu a nemohou tak dítě ovlivňovat. Snášenlivost potravin v jídelníčku maminky může být velmi individuální. Pro zachování pestrosti jídelníčku se proto nedoporučuje na období kojení preventivně zcela vyřadit určité potraviny.

Nicméně u některých potravin, na které děti reagují častěji, je doporučená opatrnost a zařazování těchto složek postupně, aby bylo možné případnou reakci na potravinu u dítěte vysledovat. Některá doporučení také uvádějí tyto potraviny jako seznam, co nejíst v šestinedělí, a jejich zařazení doporučují až později. Lépe snášené bývají tyto potraviny také tepelně zpracované ve srovnání s čerstvými.

• luštěniny
• brokolice a květák
• cibule, pórek a česnek
• zelí
• hrušky

Jak už bylo uvedeno výše, citlivost kojenců na potraviny z hlediska nadýmání je značně individuální. Můžete se proto setkat i s dalšími seznamy potravin, které obsahují například ještě hřiby, kynuté pečivo nebo neoloupaná jablka aj. Pokud ale určitou z těchto potravin vyzkoušíte a miminko na ně nereaguje negativně, není důvod, aby houby při kojení nebo jablka a další potraviny byly v jídelníčku zapovězeny. Často jde o nutričně velice cenné potraviny.

S nadýmáním miminka může pomáhat podávání probiotik, která upravují dětskou střevní mikroflóru. Ke klidnému bříšku přispívá třeba i výtažek z kmínu, fenykl nebo anýz. Jak dlouho trvá, než se jídlo dostane do mléka a v jakém množství, je hodně závisle na vlastnostech konkrétních látek ve zkonzumovaných potravinách. Méně ale vystavíte dítě působení určité složky stravy tehdy, konzumujete-li potravinu brzy po kojení.

Časté alergeny a dráždivé potraviny

Alergické reakce u kojenců vyvolávají téměř výhradně potravinové alergeny. Některé potraviny, které u miminek častěji vyvolávají jen mírnou přecitlivělost projevující se třeba kopřivkou. Alergie v kojeneckém věku i přecitlivělost na určitou potravinu bývají u nejmenších zpravidla dočasné. Které potraviny je třeba mít v hledáčku, jako vyvolávající přecitlivělost nebo dráždivé?

• Jahody při kojení mohou dělat potíže, protože jde o častý alergen a navíc mohou působit histaminoliberačně.
• Rajčata při kojení mohou být dráždivá, stejně jako jahody mohou působit jako histaminoliberátor a zvyšovat uvolňování histaminu, což způsobuje potíže při histaminové intoleranci.
• Citrusy při kojení mohou být pro dítě dráždivé.
• Tropické ovoce při kojení může působit jako alergen.
• Celer při kojení je častým alergenem!
• Paprika při kojení může být dráždivá, snášenlivost je ale individuální a mnoha maminkám a miminkům vůbec nevadí.
• Čokoláda při kojení může být pro miminko alergen. I když ji dítě dobře snáší, pozor na množství, protože jde o „skrytý“ zdroj kofeinu a theobrominu, samozřejmě je třeba brát v úvahu i vysoký obsah tuku.
• Ostrá koření a pálivé jídlo při kojení může být pro některé kojence dráždivé, proto ho raději zkoušejte opatrně, snášenlivost je opět velice individuální.

Pro kojící maminku rozhodně nejsou výše uvedené potraviny automaticky zakázané. Doporučení se týkají spíše opatrného zařazení do jídelníčku. Doporučována jsou 3 pravidla:

1. Zařazovat do jídelníčku tyto potraviny jednotlivě
2. Vhodnější je poprvé konzumovat tyto potraviny v tepelně upravené podobě.
3. Po prvním konzumaci sledovat dítě, zda se neobjevily nějaké nežádoucí potíže.

Alergie u miminek

Už bylo zmíněno, že alergické reakce u miminek vyvolávají hlavně potravinové alergeny. Zatímco mírná kopřivka nebo nadýmání se u miminka čas od času objeví, když něco „nesedne“, projevy alergie jsou ve srovnání s tím výrazně závažnější.

Příznaky potravinové alergie u miminka:

• závažné koliky
• silné vyrážky až ekzematické projevy
• zvracení
• průjmy (často s příměsí hlenu, někdy až s příměsí krve ve stoličce)
• neklid
• výtok z nosu nebo z očiček
• dušnost

Alergické projevy jsou v každém případě důvodem k návštěvě pediatra. Je nutné provést alergologické testy, které dají orientační přehled o vyvolávajících alergenech. Pro určení alergenu ale zůstává rozhodující vysledování příznaků tzv. reexpoziční test, jde i o metodu, jak poznat ABKM u kojence. Při tomto testu je třeba nejprve zcela vyřadit alergeny. Pokud se po zařazení malého množství podezřelé potraviny příznaky vrátí, jde o látku vyvolávající alergickou reakci.

Nejčastějšími alergeny u dětí bývají:

• mléko
• vejce
• pšenice
• sója
• ryby
• arašídy

Vzácně u dětí se silnou alergií může alergizovat také maso. Někdy může jít o společnou přecitlivělost na vejce a kuřecí maso, podobně také na mléko společně s hovězím. Zřídkavě se objevuje reakce i na maso vepřové.

​ ABKM alias alergie na bílkovinu kravského mléka

Bílkoviny v kravském mléce jsou nejčastějším alergenem u malých dětí. Příznaky alergie na bílkovinu kravského mléka podle odhadů trápí až 5 % miminek a může jít o směs výše uvedených potíží od svědivých vyrážek, neklidu, nadýmání nebo průjmu, kdy je u ABKM stolic často s příměsí hlenu nebo nitek krve. Poprvé se ABKM projevuje nejčastěji okolo 3. měsíce věku dítěte. Dobrou zprávou pro rodiče dítka s ABKM může být aspoň to, že do 3 let věku u naprosté většiny dětí tato alergie vymizí.

Co dělat při projevech ABKM u kojeného miminka?

• Nepřestávat kojit – kojení pro miminko stále představuje optimální zdroj výživy.
• Držet bezmléčnou dietu – protože mléko a mléčné výrobky jsou důležitým zdrojem bílkovin, vápníku a vitamínu D, je vhodné tyto složky v jídelníčku doplňovat. Kravské mléko by neměla nahrazovat jiná živočišná mléka (snad kromě velbloudího mléka, které ale v našich končinách není dostupné), protože například kozí mléko má s kravským 94 % shodných bílkovin. Podobně je na tom ovčí mléko s 93 %. Rostlinné náhražky mléka pak nejsou adekvátní náhradou z hlediska nutričních hodnot. Mák při kojení může přispět k doplnění vápníku, protože ho obsahuje ve velkém množství. Vitamín D se nachází ve vaječném žloutku nebo rybím tuku. S dostatečný příjmem maminkám mohou pomoci také doplňky stravy pro kojící ženy. ABKM dieta by nikdy neměla maminku omezovat natolik, aby výrazně hubla nebo její dítě neprospívalo, s nastavením jídelníčku při kombinaci více alergií nebo nesnášených potravin může pomoci i výživový poradce.
• Poradit se s lékařem – akutní vyrážky je vhodné zaléčit například pomocí antihistaminik. Diagnostikovaná ABKM je také spojená s vyšším rizikem jiných alergií v pozdějším věku.

Alergie na bílkovinu kravského mléka není alergie na laktózu. Rozdíl mezi laktózou intoleranci a alergií na mléčné bílkoviny vysvětluje článek:

Přejít na: Alergie na mléko x laktózová nesnášenlivost

Co pít při kojení

Pitný režim při kojení hraje samozřejmě velmi důležitou roli. Maminka musí nahradit tekutiny vydané na tvorbu mateřského mléka, proto by měla pít alespoň 2 litry tekutin za den. Kromě čisté vody jsou vhodnými nápoji při kojení ovocné čaje, bylinkové čaje pro kojící maminky a třeba i fenyklový čaj, meduňkový čaj nebo heřmánkový čaj. Vhodné je také mléko ať už čerstvé nebo v nějaké své zakysané podobě (výjimkou jsou jenom ženy s laktózovou intolerancí nebo pokud se u miminka projeví ABKM). Velmi oblíbené jsou mezi kojícími ženami také nápoje z čekanky jako melta ať už k popíjení nebo jako náhražka kávy.

Nevhodné nápoje pro kojící ženy

Proč nesmí kojící ženy kávu? A vlastně proč by si v malé míře kávu při kojení dát nemohly? Problémem kávy je, že obsahuje kofein a může mírně odvodňovat. Kofein se dostává do mateřského mléka, pokud ale nebude pít žena víc než 1–2 šálky slabší kávy denně, nebude to mít na její dítě žádný vliv. Pozor ale na pravé černé a zelené čaje nebo maté a dokonce čokoládu, které kofein také obsahují. Pokud by kofeinu kojící maminka zkonzumovala příliš mnoho, mohlo by být miminko neklidné a špatně usínat, protože dětský organismus ještě neumí kofein odbourávat tak rychle, jako metabolismus dospělého člověka.

Kolový nápoj při kojení a stejně tak energetické nápoje nejsou pro ženu a její miminko vhodné. Kromě už zmíněného kofeinu ve velké dávce obsahují také mnoho umělých aditiv. Tonic při kojení je zase nevhodný kvůli obsahu chininu. Obecně se při kojení příliš nedoporučují ani perlivé minerálky.

Zázvor při kojení nebo zázvorové čaje jsou často doporučovány s opatrností, že by ale měl nějaký vliv na kojení se ale neprokázalo. V některých kulturách je dokonce naopak považován za bylinu, co má vliv na tvorbu mateřského mléka a podporuje jeho množství. Ani v tomto případě ale není o jeho účincích dostatek vědeckých důkazů, jde spíše o tradiční použití. Pokud jde ale o bylinky, co snižují tvorbu mateřského mléka, jako šalvěj nebo pravidelné popíjení mátového čaje, ty by raději neměly mít v pitném režimu kojící maminky místo.

Zcela zapovězeným nápojem pro kojící je samozřejmě alkohol. Ethanol se dostává do mateřského mléka přibližně v koncentraci, jaká je u ženy v krvi. Malé děti ho ale odbourávají až o polovinu pomaleji než dospělí, a proto je pro ně i vzhledem k neurotoxickým a dalším škodlivým účinkům nebezpečný. V případě nealko piva při kojení se při umírněné konzumaci neprokázal negativní efekt na kojené dítě, protože nealkoholické varianty obsahují jen velmi malé zbytkové množství alkoholu. Maminka by si ale měla dát pozor na to, že právě pivo může některým miminkům způsobovat potíže s nadýmáním.

I když je pro kojící ženu pitný režim opravdu důležitý, neznamená to, že čím více tím lépe. Nadměrný příjem tekutin nebude mít vliv na zvyšování tvorby mateřského mléka, ale bude zbytečně zatěžovat organismus maminky, především ledviny.

ZDROJE

• AUWÄRTER, Volker. Ethanol Concentration in Breastmilk After the Consumption of Non-alcoholic Beer. Online. ResearchGate. 2013. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/236040999_ Ethanol_Concentration_in_Breastmilk_After _the_ Consumption_of _Non-alcoholic_Beer. [cit. 2024-08-21].
• BĚLOHLÁVKOVÁ, Simona. Alergie na bílkoviny kravského mléka – léčba. Online. Solen. 2019. Dostupné z: https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/ 2019/03/14.pdf. [cit. 2024-08-21].
• Breastfeeding and diet. Online. 2022. Dostupné z: https://www.nhs.uk/conditions/baby/breastfeeding-and-bottle-feeding/breastfeeding-and-lifestyle/diet/. [cit. 2024-08-21].
• Co by (ne)měla dělat kojící matka. Online. NZIP. Dostupné z: https://www.nzip.cz/clanek/807-co-by-mela-delat-kojici-matka. [cit. 2024-08-21].
• Dietní omezení u kojících žen. Online. Kojení.cz. 2021. Dostupné z: https://www.kojeni.cz/rady-navody/dietni-omezeni-u-kojicich-zen/. [cit. 2024-08-21].
• Jak zbavit dítě atopického ekzému: Díl 5. Hledejte alergeny v jídle. Online. ProAlergiky. Dostupné z: https://www.proalergiky.cz/clanky/dil-5-hledejte-alergeny-v-jidle#clanky. [cit. 2024-08-21].
• Strava při kojení. Online. Dostupné z: https://www.nutriklub.cz/vsechny-clanky/clanek/strava-pri-kojeni.html. [cit. 2024-08-21].
• Stravování při kojení. Online. Nemocnice AGEL Šternberk. Dostupné z: https://nemocnicesternberk.agel.cz/pracoviste/oddeleni /gynekologicko-porodnicke/tipy-pro-maminky/stravovani-pri-kojeni.html. [cit. 2024-08-21].
• Will my breastfed baby get gas if I eat certain foods? Online. Babycenter. 2022. Dostupné z: https://www.babycenter.com/baby/breastfeeding/will-my-breastfed-baby-get-gas-if-i-eat-certain-foods_9233. [cit. 2024-08-21].

Kojení – pomůcky a potřeby Vitamíny při kojení