ŠESTINEDĚLÍ

Proměna těla po porodu

Příchod prvního miminka zcela promění život rodičů, kteří se postupně adaptují na svou novou úlohu. Nová výzva přetváří jejich partnerský vztah i uspořádání rodiny. Během šestinedělí samozřejmě dochází také k zotavování těla maminky a obnovení vitality spolu se stabilizací emocí a navazováním a prohlubováním láskyplného vztahu matky s dítětem.

Zavinování dělohy

Praktické informace a rady dostává maminka už od porodních asistentek a fyzioterapeutek. Jde hlavně o podporu zavinování dělohy kvůli prevenci s tím spojených komplikací a problémů s vylučováním očistků. Mezi základní doporučení patří ležení na břiše několikrát denně vždy alespoň 10 minut. Ideální je dát do oblasti nadbřišku stočený ručník nebo polštářek, aby nebyla stlačována prsa. U žen po vaginálním porodu se doporučuje lehat na břicho už za 24 hodin. Ženy, které rodily císařským řezem, by s tím měly počkat až do 4. dne po porodu.

U žen, které rodily své 2. nebo další dítě, je nutné vzít v úvahu, že zavinování dělohy je bolestivější. Některá svalová vlákna dělohy totiž už nahradilo vazivo. Zavinování dělohy a její návrat zpět do fyziologické pozice podporujte vhodná fyzická aktivita.

Pochva

Pochva se po přirozeném porodu vrátí asi za 3 týdny do původního stavu. Postupně se navrací její pružnost a ustupuje otok. Kvůli poklesu hladin ženských hormonů estrogenů někdy maminky po porodu trápí vaginální suchost. Sliznice pochvy a poševní prostředí by mělo být zcela zregenerováno na konci šestinedělí.

Vnější rodidla a pánevní dno

V oblasti vnějších rodidel je možné pozorovat snížení prosáknutí a pigmentace. Případné varixy (křečové žíly) se zatáhnou nebo zcela vymizí obvykle několik dní po porodu. Během porodu se někdy vlivem extrémního roztáhnutí nebo případného poranění během porodu (natrhnutí nebo nástřih odborně epiziotomie) naruší celistvost hráze. V tom případě je třeba podpořit správné hojení a případně také včas odhalit známky začínající infekce nebo jejího šíření. Jak poznat zánět dělohy po porodu? U maminky propuknou tyto příznaky:

• Horečky a zimnice,
• bolest v podbřišku, případně i bolest v zádech,
• zesílený odchod očistků,
• zápach očistků,
• nevolnost.

Poporodní poranění představují pro ženu i psychickou zátěž. Je důležité, aby věděla, že se tomuto místu při hygieně nemá vyhýbat. Naopak není třeba se bát ho dotýkat, pracovat s ním, přijmout ho a ztotožnit se s ním.

Svaly pánevního dna

Také svaly pánevního dna se postupně vrací do své běžné pozice a napětí, i když návrat trvá i několik měsíců. Svalový tonus pánevního dna významně ovlivňují hormonální změny v průběhu těhotenství a také způsob a šetrnost porodu. Odhaduje se, že zhruba čtvrtinu žen po vaginálním porodu trápí stresová inkontinence moči. Problémy s inkontinencí mají obvykle příčinu v nešetrném a zbytečně intervenovaném porodu. Důvodem může být plný močový měchýř nebo předčasné a dlouhé tlačení v 2. době porodní. Inkontinence může představovat problém i po porodu císařským řezem v důsledku nešetrného zacházení s dělohou v průběhu šití, při kterém je děloha vytažená z dutiny břišní pro lepší přístup k operační ráně. Tím totiž dojde k přetížení vezikouterinního vazu.

Změny dalších orgánových soustav žen po porodu

Nejen samotný porod je razantní změnou těla ženy. V průběhu celého těhotenství se musely orgány budoucí matky adaptovat na mnoho změn a zvládnout zátěž spojenou s růstem plodu. Často se stává, že některé orgánové struktury ženy jsou také velmi přetížené, což na nich zanechává stopy. Po porodu se tyto změny postupně ztrácejí. Podívejme se na ně více zblízka.

Srdce, cévy a plíce

Relativně rychle po porodu proběhnou významné změny na srdci a v cévním systému. Srdce se díky poklesu bránice, která byla dříve vytlačována zespoda nahoru dělohou, vrací do své obvyklé polohy. Snižuje se srdeční výdej, rovněž se snižuje systolický tlak. Díky většímu prostoru pro roztažnost plic může v žena v šestinedělí hlouběji dýchat, a proto se snižuje počet dechů a tepů za minutu. Postupně se redukuje také těhotensky zvýšený objem krve, který pro ženu představoval přirozenou ochranu pro případ nadměrných ztrát krve během porodu. Na druhé straně ale tento kompenzační mechanismus znamená vyšší riziko vzniku trombózy.

Přečtěte si článek: Trombóza a embolie

Močové cesty

Po těžkém porodu může být zhmožděná a oteklá sliznice močové trubice. Močový měchýř mívá snížený tonus, a proto se méně snadno vyprazdňuje a nemusí se vyprazdňovat úplně. Zvětšené ledviny také během několika týdnů normalizují svůj objem. Toto všechno dohromady představuje zvýšené riziko rozvoje infekce močových cest v šestinedělí.

Hemoroidy

Ženy po porodu poměrně často trápí hemoroidy – kulovité, zduřené cévy okolo análního otvoru. Může jít jak o vnitřní hemoroidy tak i o vnější. Hemoroidy často vznikají už během těhotenství kvůli vyššímu útrobnímu tlaku, změnám kvality vazivové tkáně a pevnosti cév a kvůli častějším potížím se zácpou. Ke zhoršení pak dochází hlavně při porodu v důsledku tlačení ve 2. době porodní. Hemoroidy se projevují bolestí při stolici, pálením, svěděním konečníku a někdy také krvácením.

Při potížích s hemoroidy:

• upravte stravování, zvyšte množství vlákniny v jídelníčku,
• pijte dostatek tekutin,
• do stravy zařaďte dostatek potravin s vitamínem C a rutinem (též rutosidem), které podporují pružnost a pevnost cév,
• vhodný je pravidelný pohyb a vyhýbání se dlouhému sezení.

Z přírodních přípravků je možné k zevnímu užití doporučit dubovou kůru ve formě gelu nebo odvaru. Dubová kůra má stahující a rovněž dezinfekční účinky. Využívat lze i působení studené vody nebo opatrné chlazení ledem, protože chlad rovněž pomáhá cévy stáhnout.

Hemeroidy se ve většině případů postupně zmenšují a časem zmizí. Trvat to ale může týdny. Pokud není lokální terapie pomocí mastí nebo per orálních léků s diosminem a hesperidinem posilujících cévy úspěšná nebo hemoroidy krvácejí, lze hemeroidy řešit chirurgickým zákrokem. Operační řešení hemoroidů se ale neprovádí dříve než po skončení šestinedělí.

Pokožka

Hyperpigmentace kůže (chloasma gravidarum, linea fusca) se ztrácí spolu s postupným snižování hladin těhotenských hormonů. U každé ženy to však trvá různě dlouho, u některých i týdny po skončení šestinedělí. Strie vzniklé během těhotenství zcela nezmizí už nikdy. Jejich vzhled se však promění z načervenalé až červené barvy na stříbřitě šedou.

Přejít do kategorie: Krémy a olejíčky na strie

Kosti a svaly

Břišní stěna je po porodu ochablá kvůli nadměrnému rozpínání břišních svalů v graviditě. To přetrvává i po porodu. Trvá několik týdnů, než se svaly opět dostanou do původní kondice. Snížené napětí a ochablost břišních svalů souvisí i se stavem svalů pánevního dna a vaziva. Důsledkem těchto proměn je i vyšší riziko inkontinence moči nebo případně stolice.

Zde má velký význam pravidelný pohyb. Původní napětí svalů a jejich návrat do fyziologické pozice je vhodné podporovat specifickým cvičením pro ženy v šestinedělí. Pro komplexní zhodnocení a podporu funkčnost břišních svalů a případné diastázy (rozestupu) přímých břišních svalů nebo funkčnosti pánevního dna se doporučuje konzultace se zkušeným fyzioterapeutem.

V průběhu šestinedělí se zbytečně nenamáhejte nadměrnými pohybovými aktivitami, protože všechny vazy a svaly jsou ještě prosáknuté a křehké. Hlavně pánevním svalům trvá delší dobu než se zpevní a vrátí do stavu srovnatelného s obdobím před otěhotněním. Z tohoto důvodu je nejlepším druhem pohybu v šestinedělí obyčejná chůze a jemné protahování nebo cviky speciálně určené pro období po porodu.

Krev a prevence inkompatibility krevních skupin matky a dítěte

V souvislosti s porodem je nutné zjistit případnou krevní inkompatibilitu matky a dítěte (vyšetření z krve matky v těhotenství a srovnání s výsledkem vyšetření pupečníkové krve dítěte). Musí být totiž zajištěna prevence autoimunizace u Rh negativních maminek (vytvoření protilátek proti Rh+ faktoru), pokud je jejich dítě Rh pozitivní. Dále musí být prevence zajištěna u žen s krevní skupinou 0 při pozitivním Coombsově testu z pupečníkové krve (nekompatibilita krevních skupin). Následkem přítomnosti protilátek proti krevní skupině dítěte v krvi matky jsou závažné projevy novorozenecké žloutenky u druhorozených a dalších dětí.

Přejít na článek: Novorozenecká žloutenka

Hormonální systém

Po porodu placenty začne v těle ženy rychlá a zásadní hormonální přestavba. Prudce klesají hodnoty všech placentárních hormonů. Choriový gonadotropin vymizí během týdne. Zásadně se snižuje také hladina estrogenů a progesteronů.

Hladiny hormonů se odvíjejí od toho, jak žena kojí. Brzy po porodu během přirozeného rozvoje laktace se významně zvyšuje hladina prolaktinu zodpovědného za tvorbu mateřského mléka, a dále oxytocinu, který podporuje uvolňování mléka. Pokud žena intenzivně kojí, jejich hladina je vysoká. Když maminka nekojí, hladina prolaktinu se snižuje a tím se aktivuje přirozená hormonální samoregulace tedy osa hypotalamus–hypofýza–ovaria (vaječníky) a po skončení šestinedělí dochází k nástupu ovariálního cyklu a produkce hormonů FSH (folikulostimulační hormon) a LH (luteinizační hormon), které řídí zrání pohlavních buněk a nástup první menstruace po porodu.

Pokud žena výlučně kojí, nastupuje ovulace (a tedy i menstruace) jen zřídka před 10. měsícem po porodu. Každá žena je ale jiná a existují výjimky, kdy se i při plném kojení pravidelné či nepravidelné menstruační krvácení může objevovat záhy po šestinedělí nebo na jeho konci. Pokud žena intenzivně nekojí, ovulace se asi u 30 % žen obnoví do 3 měsíců po porodu, často také už s koncem šestinedělí. Možnost otěhotnění v šestinedělí závisí právě na tom, kdy dojde k obnově cyklu. Po 6 týdnech po porodu se normalizuje také sekrece hormonů štítné žlázy a nadledvin. Hormonální změny ovlivňují nejen tělesné proměny ale do značné míry také psychiku ženy po porodu.

Období kojení

Na kojení (laktaci) se díky placentárním hormonům připravuje tělo ženy už v průběhu těhotenství, kdy estrogeny podporují rozvoj mlékovodů a progesteron působí na výstelku mléčných alveolů. Pokles hladiny estrogenů a progesteronu po porodu s časným přisátím miminka stimuluje produkci prolaktinu po porodu a tím je podpořen brzký nástup laktace. Dalším důležitým hormonem pro kojení je už výše zmíněný oxytocin, který se podílí na vylučování mateřského mléka. Současně je tím podpořeno i zavinování dělohy.

Oxytocin a prolaktin se podílejí i na podpoře citové vazby mezi matkou a děťátkem. Obvykle první 2–3 dny po porodu se tvoří první mléko nazývané mlezivo nebo také kolostrum. Toto mléko je cenné pro svůj vysoký obsah bílkovin, minerálních látek, vitamínů, imunitních protilátek a nenasycených mastných kyselin. Pro novorozence je kolostrum lehce stravitelné a kaloricky bohaté. Čerstvě narozenému dítěti poskytuje vše, co potřebuje pro výživu a adaptaci na vnější prostředí. Během dalších dnů po porodu (optimálně do 2.–3. dne) se už začíná vytvářet zralé mateřské mléko. Pro miminko je přesně tou nejpřirozenější a nejpotřebnější stravou. Kojení má mnoho předností. Mateřské mléko totiž obsahuje vyvážený poměr živin, má skvělou vstřebatelnost a takzvaně roste s dítětem a přizpůsobuje se jeho aktuálním nutričním, vývojovým a imunitním potřebám.

Emoce, psychika a nová mateřská role

Několik hodin po porodu se žena obvykle začne myšlenkami vracet k porodu a jeho průběhu. Porovnává reálný zážitek této náročné situace se svým původním očekáváním. Překonání porodu se vždy promítne do jejího sebehodnocení. Vyrovnává se s ukončeným těhotenstvím a přijetím novorozeněte jakožto samostatné bytosti. Obvykle se žena dostává do zajetí myšlenek točících se kolem péče o miminko a s tím spojené zodpovědnosti: „Zvládnu se postarat o dítě?, Budu dobrá máma?“ a podobně.

V prvních hodinách bezprostředně po porodu a také v prvních dnech po něm má většina šestinedělek radostnou až euforickou náladu. Žena cítí úlevu, že má porod za sebou a konečně drží v náručí svoje dlouho očekávané miminko. Euforický stav však většinou nemá dlouhé trvání a střídá ho zvýšená citlivost a úzkostnější pohled na svět. Žena si začíná uvědomovat realitu „všedních“ dní. Zaskočit ji může hmatatelné střetnutí se skutečností, že mateřství vyžaduje zodpovědnost, odříkání, stálou pohotovost a plné nasazení. Než si na trvalou zátěž novopečená matka zvykne, může být konfrontována pocity nízké sebedůvěry, nedostatečnosti a neschopnosti.

Pocity po porodu jsou umocněny nejen objektivním průběhem porodu, ale významně více samotným subjektivním zážitkem ženy. Například v důsledku nenaplněných představ o průběhu porodu nebo poporodního traumatu může matka prožívat posttraumatickou stresovou reakci. Negativní vliv na pocity a prožívání ženy má i spánkový deficit a únava. Vliv tu může mít i to, zda žena a miminko spí spolu ve vzájemné blízkosti či zda je spánek přerušovaný nejistotou ohledně stavu děťátka spícího v jiné místnosti. Dalšími faktory jsou hormonální změny, případně bolestivost poporodních poranění a nástup tvorby mléka.

Poporodní blues

Pojem poporodní blues zahrnuje emocionální nestabilitu, náladovost, podrážděnost, úzkostné epizody, plačtivost, zmatenost, neklid a někdy i pocity snížené sebeúcty a sebehodnoty. Objevit se mohou i tělesné projevy jako bolest hlavy, nechutenství, malátnost, bušení srdce a poruchy spánku. Poporodní blues obvykle rychle odeznívá během prvních 10 dnů po porodu. Pokud příznaky přetrvávají déle než 2 týdny, můžou znamenat riziko rozvoje závažné poporodní deprese.

Mezi příčiny rozvoje poporodního blues se dají počítat už zmíněné tělesné změny nebo dysharmonie v partnerském vztahu. Může jít i o psychosexuální příčiny nebo nezpracované neplánované mateřství, předchozí deprese a také traumatizující porod. Častěji se vyskytuje u prvorodiček. Není známá žádná souvislost mezi poporodním blues a ekonomickým zázemím nebo rodinným stavem ženy.

Poporodní deprese

Poporodní deprese může přijít kdykoliv v průběhu prvních 6 měsíců po porodu. Její výskyt vrcholí obvykle asi 4 týdny po porodu, přičemž až u 25–50 % žen trvá 6 měsíců, podle některých autorů ještě déle – až do 1. roku dítěte.

Nejrizikovějším obdobím pro rozvoj poporodní deprese je příchod domů z porodnice. Na ženu plně doléhá zodpovědnost za péči o novorozence i domácnost a to už bez podpory a pomoci nejbližšího okolí a bez možnosti konzultovat své kroky s odborníkem. Další rizikové období přichází 2–3 týdny po porodu, kdy postupně opadá euforický zájem širší rodiny a míra pomoci a podpory pro nové rodiče. Život zapadá do každodenní rutiny, kdy žena může pociťovat samotu a pocity beznaděje.

Poporodní deprese se vyznačuje úzkostnými pocity, strachem ze samoty, pocity bezmoci a beznaděje. Dále katastrofickými obavami vzhledem k budoucnosti. Pocity smutku a úzkosti mohou být silné a narušit i schopnost plnit běžné každodenní úlohy v péči o miminko a o sebe samu. Právě pocit neschopnosti milovat svoje dítě, problém dotýkat se dítěte a starat se o něj jsou jejími významnými ukazateli. Z další symptomů je možné vyjmenovat extrémní změny chuti k jídlu a problémy se spánkem. Diagnostika poporodní deprese nebývá jednoduchá, protože některé projevy jsou lehko zaměnitelné s normálními projevy šestinedělí (nespavost, pocit nízké sebedůvěry, nezájem o sex, hubnutí). Je nutné dodat, že je někdy těžké u poporodní deprese rozlišit příčinu od důsledků. Poporodní deprese totiž může být částečně zapříčiněna náročností péče o dítě.

Faktorem, který se s velkou pravděpodobností podílí na rozvoji poporodní deprese, je výživa ženy v těhotenství a během kojení. Do souvislosti se dává především s nedostatečným příjmem omega-3 nenasycených mastných kyselin, vitamínu D, ale i kyseliny listové (tj. vitamínu B9) a dalších vitamínů všeobecně a rovněž minerálů železa nebo vápníku. Kvalitní strava už v průběhu těhotenství by proto mohla hrát roli v prevenci a to především u žen s depresí v anamnéze. Potřebné vitamíny po porodu a v těhotenství zpracovává náš přehled:

Přejít na článek: Přehled vitamínů pro maminky

Poporodní deprese je častější u žen trpících anémií po porodu, což je další fakt podtrhující důležitost výživy v graviditě z hlediska prevence. Dále by měl vést k pozorné péči o ženy s velkou krevní ztrátou během porodu. Poporodní deprese je někdy spojena i s poruchou funkce štítné žlázy. Trochu překvapivě se už může objevit poporodní deprese v těhotenství, vyskytnout se může až u 20 % těhotných žen. Pro posouzení poporodní deprese se používá standardizovaná dotazník tzv. Edinburská škála poporodní deprese.

Poporodní deprese v šestinedělí je poměrně častá a představuje zátěž pro ženu, miminko, partnera i celou blízkou rodinu. Někdy její příznaky nejsou zřetelné pro pozorovatele zvenčí. Důležité je nepřehlížet a řešit možné pocity viny, selhání nebo hanby a požádat o podporu blízkou rodinu.

Poporodní psychóza

Typickými příznaky poporodních psychóz jsou halucinace, chorobné představy (bludy), plačtivost, úzkost, poruchy spánku, paranoia, sebepoškozování nebo dokonce ubližování dítěti a sebevražedné sklony. Poporodní psychóza vyžaduje stejnou léčbu, jako jiná psychotická onemocnění. Přerušení kojení v důsledku léčby je nutné jen v případě podávání léčivých látek, které přestupují do mateřského mléka a ohrožují zdraví miminka. Velký důraz je pak kladen jak na péči o ženu trpící poporodní psychózou, tak i na psychosociální podporu celé rodiny.

Změny partnerského vztahu a sexuálního prožívání

Sebehodnocení a sebepojetí ženy měnící se v návaznosti na porod a mateřství se promítá i do jejího partnerského života a sexuality. V těhotenství a následně po porodu se často sexuální prožívání více posouvá na stranu ženské kvality zahrnující jemné, pečující a citlivé milování, které nezahrnuje tak intenzivní tělesné výboje. Naopak preferuje něžnosti, objetí, masáže, dotyky, hlazení, polibky, plynutí. Těhotenství je pro některé ženy obdobím, kdy poprvé zažívají orgasmus díky zvýšenému prokrvení malé pánve a schopnosti se uvolnit. Po porodu nastává pro většinu žen období, kdy jsou velmi citlivé a zranitelné. Proto mohou mít strach z bolesti spojený s obavou ze sexu po porodu.

Prožívání sexuality po porodu stejně jako sebehodnocení žen úzce souvisí s průběhem porodu a prožitkem, který si z něj žena odnáší. Pokud porod probíhal komplikovaně a obsahoval prvky nerespektující nebo dokonce dehonestujícího chování jejího okolí k ní, bývá žena traumatizovaná, unavená a potřebuje delší čas na rekonvalescenci, než najde cestu zpět ke svému tělu.

V oblasti sexuality změny významně zasáhnou i partnera. Žena jím může být vnímána více jako matka než partnerka. Jedná se o tzv. Madonin komplex. Zpravidla se objevuje u mužů, kteří byli u porodu a svým způsobem prožily porodní trauma.

Potenciální problémy spojené s šestinedělím

• neinformovanost
• nevhodné nebo rizikové návyky
• psychický diskomfort související s traumatizujícím průběhem porodu, těžkosti se začátkem kojení, narušená vazba mezi matkou a miminkem, snížené sebehodnocení ženy nebo potíže s adaptací na novou roli
• únava v důsledku celkového fyzického a psychického vyčerpání
• spánková deprivace v důsledku péče o novorozence
• tělesný diskomfort související s poraněním či porodnickými intervencemi nebo zavinováním dělohy
• riziko infekce v místech narušené tkáně porodních cest nebo prsů
• horečka v důsledku infekce v děloze nebo v souvislosti s kojením (např. mastitida)
• riziko dehydratace jako následek krvácení během porodu nebo kojení
• potíže s vyprazdňováním močového měchýře kvůli poporodnímu otoku a ochablosti svalů
• zácpa po porodu související s doznívajícími účinky progesteronů, strachem z bolesti při vyprazdňování po poranění hráze, dehydratací, nedostatkem pohybu, nevhodným složením stravy nebo podanými anestetiky či léky na bolest v souvislosti s porodem
• poruchy kojení kvůli špatné technice kojení nebo nesprávné motivaci
• nedostatečný příjem tekutin u novorozence související s neefektivním kojením nebo novorozeneckou žloutenkou

Další tipy pro maminky:

Jak je v BENU naším heslem, vaše zdraví si bereme na starost. To samozřejmě platí i pro maminky s nejmenšími dětmi. Inspirovat se proto na začátku svého mateřství můžete hned několika tématy, které pro vás zpracováváme:

• Poporodní průvodce – co budu potřebovat a jak pečovat o ránu po nástřihu
• Líh na pupík a péče o něj
• Novorozenecké akné a další dětské pupínky
• Zásady při přebalování a nejčastější chyby
• Jak vybrat nejlepší dětské pleny
• 7 tipů pro lepší spánek miminek
• Syndrom náhlého úmrtí kojence neboli SIDS
• Rýma u kojence v šestinedělí
• Škytavka u novorozence – jak se jí zbavit?
• Koliky u miminka – jaké jsou příčiny a řešení
• Jak se vypořádat s opruzeninami u miminka
• Dudlík, ano či ne?
• Lékárnička pro miminko, co do ní patří?
• Růstový spurt a růstové bolesti u dětí

Autor: Miroslav Kramár

Péče o tělo po porodu Sety pro maminky a miminka