HISTAMINOVÁ INTOLERANCE – PROJEVY, DIAGNOSTIKA A LÉČBA

Co je histamin

Histamin je biogenní amin. Jde o degradační produkt metabolismu u živočichů i rostlin. Nachází se v některých potravinách (histamin exogenního původu), ale přirozeně vzniká také přímo v lidském těle (histamin endogenního původu). V organismu ho syntetizují mastocyty a bazofily (typy bílých krvinek), krevní destičky a enteroedokrinní buňky gastrointestinálního traktu (GIT). Uskladňuje se v uvnitř buněk granulách a uvolňuje se až po imunologické nebo neimunologické stimulaci. Spouštěči uvolňování bývají:

• alergeny,
• cytokiny, neuropeptidy (tj. signální molekuly organismu),
• chemické faktory (například některé léky),
• fyzikální faktory (poranění, chlad).

Účinky histaminu zprostředkovávají 4 typy receptorů označované H1, H2, H3, H4. Histaminové receptory se mezi sebou liší svou funkcí v centrální nervové soustavě a mimo ni, proto histamin působí jinak v mozku než v jiných částech těla.

Základní význam má histamin ve zprostředkování zánětlivých a alergických pochodů, proto se jeho působení nejčastěji spojuje s alergickou reakcí. Histamin hraje kromě imunitního systému důležitou roli v regulaci kyselosti žaludku a v mnoha dalších fyziologických procesech.

Zdravá koncentrace histaminu v plazmě se pohybuje v rozmezí 0,3–1,0 ng/ml. Klinicky se zdravotní potíže projeví při překročení této hladiny. Nadprodukce histaminu ve sliznicích dýchacích cest a kůže se projeví jako alergická reakce s typickými příznaky jako otoky sliznic, vodnatá rýma, slzení očí a svědění kůže. Zatímco alergii spouští imunitní mechanismy, histaminovou intoleranci vyvolává enzymová porucha.

Histamin je v těle rozkládán 2 enzymy:

• diaminooxidáza (DAO),
• histamin-N-methyltransferázou (HNMT).

Zatímco enzym HNMT inaktivuje histamin uvnitř buněk, DAO je sekreční enzym. To znamená, že se uvolňuje extracelulárně (ven z buněk) a zde rozkládá histamin.

Histamin a jeho úloha v organismu

Jaké jsou nejdůležitější oblasti působení histaminu v těle?

• Imunitní reakce: Histamin je klíčovým prvkem v imunitním systému. Uvolňuje se při alergických reakcích v reakci na alergeny jako například pyl, prach, potravinové alergeny atd. Vyplavením histaminu alergie nabývá svých typických alergických projevů – svědění, zčervenání kůže, tekoucí rýma a otoky.
• Regulace vylučování žaludeční kyseliny: Histamin stimuluje žaludeční buňky k produkci kyseliny chlorovodíkové, která pomáhá rozkládat potravu a třeba také zvyšovat aktivitu trávicích enzymů.
• Zánětlivá reakce: Histamin se uvolňuje v průběhu zánětu. Jeho úlohou je rozšiřovat cévy a zvyšovat průtok krve v postižené oblasti. Tím histamin podporuje hojení rány.
• Regulace spánku a bdění: V mozku plní histamin funkci hormonu bdělosti. Ovlivňuje cirkadiální rytmicitu. Společně s adrenalinem a dalšími látkami burcuje k vydání okamžitého výkonu.
• Regulace krevního tlaku: Účinkem na hladké svaly cév pomocí H1 receptorů histamin vyvolá jejich rozšíření. V důsledku toho se více tekutin dostane mimo cévy a sníží se krevní tlak.

Co je DAO?

Diaminooxidáza (DAO) je enzym zastávající důležitou úlohu v metabolismu histaminu. Nejaktivnější je DAO v buňkách stěny tenkého střeva a ve vzestupné části tlustého střeva a funguje jako „bariéra“ proti vstřebávání nadbytku histaminu. Enzym DAO se podílí na rozkládání histaminu z potravy a ve tkáních. Díky tomu se hladina histaminu v těle drží v optimálním rozmezí. Nedostatečná aktivita DAO nebo nedostatečná produkce enzymu vedou ke zvýšeným hladina histaminu v těle, které způsobují různé zdravotní potíže označované jako histaminová intolerance (HIT).

Histaminová intolerance – příznaky a příčiny

Histaminová intolerance vzniká, pokud tělo nedokáže správně metabolizovat histamin a dostatečně ho odbourávat. Za HIT totiž stojí nepoměr mezi přísunem a odbouráváním histaminu. K tomu zpravidla dochází kvůli defektu enzymu odbourávajícího histamin v zažívacím traktu, který postihuje asi 1-3 % populace. Až z 80 % jsou postiženi lidé středního věku, častěji ženy než muži. Histaminová intolerance u dětí se objevuje zřídka.

Jaká je příčina histaminové intolerance?

• konzumace potravin s vysokým obsahem aminokyseliny histidinu či histaminu,
• nezdravá střevní flóra – zdrojem histaminu jsou i mikroorganismy s vysokou aktivitou enzymu histidin dekarboxylázy (produkují histamin),
• gastrointestinální krvácení,
• látky a léky schopné nespecificky uvolňovat histamin (chemické uvolňovače histaminu neboli histaminoliberátory),
• nedostatečná aktivita enzymu DAO vyvolaná například chronickým zánětem v oblasti zažívacího traktu,
• genetická vada ve tvorbě enzymu DAO (velmi vzácně).

Příznaky histaminové intolerance

• žaludek – břišní diskomfort, pálení žáhy, nadýmání, průjem a křeče v břiše nejasného původu, reflux kyselé šťávy ze žaludku do jícnu,
• pokožka – svědění, zarudnutí, kopřivka, otoky,
• bolesti hlavy, migrény nebo závratě (důsledek rozšíření cév v oblasti centrální nervové soustavy),
• horní dýchací cesty – svědění a otok rtů, jazyka, Eustachovy trubice, hlasivek, kýchání, vodnatá rýma nebo slzení, otok sliznice (ucpaný nos),
• dolní dýchací cesty – kašel, dušnost, pískoty při dýchání (podobně jako u astma),
• změny krevního tlaku – při velkém množství histaminu pokles tlaku krve, bušení srdce, poruchy srdečního rytmu (důsledkem může být závrať až ztráta vědomí),
• chronická únava bez jasné příčiny, podrážděnost, depresivní ladění,
• silná a bolestivá menstruace u žen,
• poruchy spánku (nespavost).

Příznaky HIT mají spíše mírnější intenzitu, ale chronický průběh. Míra projevů je však rozdílná mezi jednotlivými lidmi trpícími HIT a dokonce se proměňuje i u jednoho člověka. Navíc obsah histaminu v mnoha potravinách kolísá, proto táž potravina jednou vyvolá velké problémy, jindy mírné, a někdy dokonce žádné.

Klinické projevy HIT přicházejí zpravidla rychle – většinou do 1 hodiny, často i v horizontu minut. Při zpožděných nebo opakujících se projevech však není snadné postřehnout bezprostřední souvislost s potravinovým či jiným spouštěčem. Klinicky není možné rozlišit, zda jde o genetickou nebo získanou příčinu intolerance jako chemické zablokování enzymu DAO léky nebo dalšími látkami (např. alkoholem).

Nerovnováha v přísunu histaminu a v jeho odbourávání vyvolá symptomy i u jinak zdravých jedinců (např. v důsledku potravinové intoxikace špatně skladovanými rybami).

HIT a těhotenství

V těhotenství se aktivita DAO zvyšuje 500–1000x a hladina histaminu v krvi maminky ve 2. trimestru tak přirozeně klesá. Mnoha ženám s HIT se tak během těhotenství přechodně zlepší projevy intolerance, někdy dokonce i alergických projevů. Zvýšená tvorba DAO placentou až do porodu chrání plod před potratem nebo předčasným porodem. Histamin totiž způsobuje stahování hladkých svalů dělohy, tzv. kontrakce. Placentární DAO ale účinky histaminu blokuje.

Diagnostika HIT

Histaminovou intoleranci diagnostikuje lékař na základě symptomů a případně i analýzy stravy. Diagnostický proces začíná podrobnou anamnézou (popis všech symptomů a délka trvání, výskyt v rodině, ověření alergenové senzibilizace, vyloučení laktózové intolerance a chronických onemocnění jako je celiakie, infekce Helicobacterem pylori nebo Crohnovi choroby). Získání všech informací vyžaduje různé testy a vyšetření jako krevní obraz s počtem eozinofilů, hladinu celkového IgE (alergické protilátky) apod.

K diagnostice histaminové intolerance patří i laboratorní vyšetření aktivity enzymu DAO v krevním séru, případně ve střevní sliznici. Pro určení histaminové intolerance test aktivity DAO poskytuje orientační výsledek. Zda skutečně dojde k projevení příznaků závisí totiž na více faktorech včetně složení stravy nebo střevní mikroflóry.

• Hodnoty aktivity DAO v krevním séru vyšší než 10 U/l jsou považovány za vysoké a pravděpodobnost projevů HIT je malá.
• Výsledek mezi 3–10 U/l se považuje za hraniční a diagnóza HIT je pravděpodobná, jsou-li přítomny typické projevy HIT v souvislosti s konkrétními potravinami.
• Je-li hodnota méně než 3 U/ml, aktivita DAO je velmi snížená a pravděpodobnost HIT je vysoká.

Doporučuje se, aby si pacient vedl tzv. dietní deník, ve kterém bude zaznamenávat všechny konzumované potraviny a následné symptomy. Pomůže to identifikovat potraviny spouštějící projevy HIT, kterým by se měl raději vyhnout.

Po laboratorních testech se v rámci diagnostiky na určitou dobu z jídelníčku vyřadí potraviny bohaté na histamin, aby se zjistilo, zda se symptomy HIT po jejich vyloučení zmírní a zda se po opětovném zařazení projevy vrátí (tzv. eliminačně–expoziční test).

Diagnostika histaminové intolerance (HIT) není vždy jednoznačná, protože symptomy HIT mohou být podobné jiným onemocněním. Projevy HIT by navíc mohlo způsobit jiné onemocnění – např. chronické záněty v oblasti zažívacího traktu.

Léčba histaminové intolerance

Léčba histaminové intolerance se zaměřuje na zmírnění nadměrné reakce na histamin a kontrolu symptomů. Součástí komplexní léčby pacientů s HIT jsou:

1. Histaminová dieta

Lidé s HIT jsou citliví na potraviny s vysokým obsahem histaminu. Potřebují proto dodržovat speciální nízkohistaminovou dietu. Tím se vyhnou projevům zvýšené koncentrace histaminu v těle. Co musí omezit nebo eliminovat z jídelníčku?

• potraviny s vysokým obsahem histaminu,
• potraviny schopné uvolňovat histamin tj. histaminoliberátory (např. ananas, kakao).

Zároveň se doporučuje sledovat, jak organismus reaguje na jednotlivé potraviny (vedení dietního deníku) a přizpůsobit stravu podle vlastních individuálních reakcí.

2. Vyloučení léků a látek s inhibičním působením na DAO

Kromě dietních opatření je potřeba omezit léky, které blokují aktivitu enzymu DAO, což má za následek zvýšení hladiny histaminu. Mezi léky, které nespecifickým způsobem zvyšují uvolňování histaminu (histaminoliberační látky) nebo blokují DAO patří například některá:

• celková a lokální anestetika (thiopental, mesokain, prokain, prilokain),
• analgetika (nesteroidní antirevmatika jako ibuprofen, diklofenak, naproxen, dále metamizol, kyselina acetylsalicylová, silná opioidní analgetika),
• antihypertenziva (verapamil, nitroglycerin),
• antidepresiva a psychofarmaka (diazepam, haloperidol, amitriptylin),
• antihistaminika (promethazin),
• antibiotika (kyselina klavulanová, cefuroxim, doxycyklin, neomycin, rifampicin),
• prokinetika (metoklopramid),
• antitusika (kodein),
• antiastmatika (theofylin),
• cytostatika (cyklofosfamid),
• diuretika (amilorid, furosemid),
• mukolytika na rozpouštění hlenů při vlhkém kašli (ambroxol, N-acetylcystein).

Může nastat situace, kdy zdravotní stav pacienta vyžaduje nasazení těchto z důvodu histaminové intolerance zakázaných léků. V takovém případě lékař předchází histaminové reakci podáváním antihistaminik.

3. Antihistaminika

Antihistaminika jsou léky na alergie bránící vazbě histaminu na receptory, čímž zastaví rozvoj alergické reakce. Podávají se proto na utlumení symptomů i při akutních histaminových reakcích. Zmírňují svědění, otoky, vyrážky a další pseudoalergické projevy spojené s nadměrným uvolňováním histaminu. Tyto léky jsou v případě HIT obvykle dostatečně účinné pouze ve vyšší dávce a je třeba je používat kontinuálně, protože použití „podle potřeby při obtížích“ nebývá dostatečně účinné. Vzhledem k těmto okolnostem podávání antihistaminik při HIT kontroluje lékař.

Další opatření při HIT

Společně s léčbou histaminové intolerance mají ruku v ruce jít i režimová opatření, která terapii podporují. Co pro sebe při diagnóze histaminová intolerance můžete sami dělat?

1. Doplňování enzymu DAO

U lidí se sníženou aktivitou DAO nebo když není možné dietu důsledně dodržet, se doporučuje užívání výživových doplňků s obsahem enzymu diaminooxidázy (DAO), který pomáhá rozkládat histamin v trávicím traktu a tím brání vzrůstu hladiny histaminu v krvi. Užívají se 15 minut před jídlem s obsahem histaminu. Maximální denní dávka jsou obvykle 3 tablety (odpovídá 3 jídlům s obsahem histaminu denně).

2. Správná probiotika

Užívání některých bakteriálních kmenů může být při HIT velmi prospěšné, naopak některé kmeny mohou onemocnění HIT ještě zhoršovat.

Přejít na článek: Co jsou probiotika?

Mezi probiotika, která jsou vhodná při histaminové intoleranci patří ta, která obsahují kmeny jako:

• Bifidobacterium breve,
• Bifidobacterium longum,
• Bifidobacterium infantis,
• Lactobacillus rhamnosus,
• Lactobacillus plantarum.

Naopak se doporučuje se vyhýbat probiotikům, která produkují histamin nebo dokáží měnit histidin obsažený v jídle na histamin:

• Lactobacillus casei,
• Lactobacillus bulgaricus,
• Lactobacillus helveticus,
• Streptococcus thermophilus,
• Bacillus coagulans.

3. Stop stresu

Věděli jste, že stres může zhoršit symptomy HIT? Je důležité myslet na vlastní duševní zdraví a hledat způsoby, jak zvládat stres a minimalizovat tak jeho vliv na vaše symptomy. Využít při tom můžete meditaci, relaxační techniky nebo různá cvičení (jóga, pohyb v přírodě na čerstvém vzduchu).

Vhodné a nevhodné potraviny při HIT

Při dietě s nízkým obsahem histaminu dejte pozor na potraviny s jeho vysokým obsahem. Kromě nich nejsou vhodné ani liberátory histaminu nebo blokátory DAO jako:

• alkohol
• černý a zelený čaj
• energetické nápoje
• kakao
• ananas,
• jahody
• rajčata

Na rozdíl od alergie, kde reakci vyvolávají i stopová množství látky, u HIT záleží i na množství požité potravy. V čerstvých potravinách je histaminu méně, s délkou skladování jeho množství obvykle narůstá. Za prahovou hodnotu, při které se u lidí s HIT mohou začít projevy, se orientačně považuje obsah histaminu 1 mg/kg potravy. Jídla s obsahem pod tuto hranici se označují jako "nízko-histaminová". Hodnota nad 100–225 mg/kg se již považuje za toxickou pro všechny.

Potraviny s vysokým obsahem histaminu – „zakázané potraviny“

Potraviny bohaté na histamin si vysloužily přezdívku „zakázané“ nebo taky „nevhodné“. V jídelníčku při histaminové intoleranci je třeba je omezit jejich množství na minimum a případně je doplnit o přípravek s diaminooxidázou, protože mohou snadno vyvolat histaminové projevy. Mezi tyto vysokohistaminové potraviny patří:

• mléko a mléčné výrobky – zakysané mléčné produkty, zrající sýry,
• maso a další živočišné produkty – ryby (jako sardinky, makrely, tuňák), mořské plody (především ty, které prošly zmrazením a konzervováním), uzeniny (salámy, párky, šunky, klobásy, syrové vaječný bílek),
• zelenina – rajčata a produkty z rajčat např. kečup, kvašené zelí (další kvašená zelenina), špenát, lilek,
• ovoce – jahody, ananas, většina citrusových plodů, přezrálé banány
• pečivo – bílá mouka, kvasnicový chléb, balené trvanlivé koláče a zákusky, trvanlivé směsi na pečení,
• těstoviny, rýže – ohřívaná hotová jídla nebo z nich připravené polotovary,
• luštěniny – sójové boby, červená fazole, cizrna
• semena, ořechy – pohanka, slunečnice,
• tuky a oleje – margarín, tuky a oleje s obsahem barviv a konzervačních látek,
• bylinky a koření – skořice, hřebíček, anýz, muškátový oříšek, pálivá paprika, chilli koření, kari koření, hořčice,
• sladkosti – čokoláda, kakao,
• ořechy a semínka – vlašské, kešu, pistácie, mandle, lískové ořechy
• alkoholické nápoje – alkohol potlačuje schopnost DAO rozkládat histamin, červené víno, sekty a pivo jsou navíc bohaté na histamin, proto patří mezi potraviny pro lidi s HIT obzvláště nevhodné,
• nealkoholické nápoje – energetické nápoje, cola, ochucené barvené nápoje, zelený čaj, černý čaj.

Obecně lze do vysoko histaminových jídel řadit všechny fermentované potraviny (zejména zrající sýry, uzeniny, kvašené zelí, kvasné octy, pivo, víno, sekty...) nebo produkty s kvasnicemi, trvanlivé komerčně vyráběné omáčky, dresinky, pomazánky, konzervované potraviny, aditiva v potravinách (jako jsou siřičitany, glutamáty, dusičnany, benzoáty, potravinová barviva).

Při pohledu na všechna omezení je častou otázkou lidí s histaminovou intolerancí: „Co jíst, aby jídelníček zůstal dostatečně výživný a současně pestrý, aby mi nechyběli nějaké živiny?“ Odpovědi jim mohou poskytnout nejrůznější seznamy nízkohistaminových jídel nebo pacientské brožury. Nejlepší možností ale individuální konzultace u nutričního terapeuta.

Potraviny s nízkým obsahem histaminu – „povolené potraviny“

Silnější projevy HIT dokáží jídelníček výrazně omezit. Které potraviny můžete zařadit do svého jídelníčku poměrně bezpečně?

• mléko a mléčné výrobky – obyčejné mléko, smetana, čerstvý sýr (jako ricotta, cottage, mozzarella),
• maso a další živočišné produkty – čerstvá vejce, červené maso, drůbež a čerstvé ryby (nikoliv zamrazované nebo konzervované),
• zelenina – hlávkový salát, květák, brokolice, čekanka, mrkev, celer, česnek, cibule, chřest, ředkvička, červená řepa, zelí, kukuřice, paprika, pórek, cuketa, salátová okurka, zelené fazolky,
• ovoce – jablka, hrušky, meloun, hrozny, mango, fíky, rebarbora, broskve, ostružiny, borůvky, rybíz,
• pečivo a obiloviny – chléb a pečivo bez kvasnic, ovesné vločky,
• těstoviny, rýže – všechny mimo polotovary a zpracované trvanlivé výrobky
• luštěniny – všechny kromě sóji a červených fazolí,
• ořechy a semínka – v přírodní nezpracovávané formě kokos, makadamové ořechy, kaštany, mák
• tuky a oleje – máslo, rostlinný olej, vepřové sádlo (vše bez aditiv)
• bylinky a koření – pažitka, petrželová nať, bazalka, šalvěj, kurkuma, všechny čerstvé, rychle a hluboce zmrazené,
• sladkosti – cukr, med, javorový sirup, melasa, domácí moučníky,
• nealkoholické nápoje – voda, přírodní nesycená minerální voda, čerstvé přírodní ovocné a zeleninové šťávy z povolených surovin,
• alkoholické nápoje – žádný druh alkoholu není vhodný, menší reakce mají například vodka, gin, bílý rum v malém množství.

Uvedený seznam je pouze informativní. Snášenlivost potravin je individuální, takže si ji musíte vyzkoušet sami na sobě. Na základě toho si vytvoříte vlastní seznam, který následně konzultujete s lékařem.

Pár rad na závěr

• Preferujte čerstvé potraviny.
• Stravu si připravujte hlavně doma.
• Potraviny nenechávejte dlouho mimo lednici.
• Vyhněte se konzervantům v potravinách a polotovarům.
• Vyhněte se potravinám blížícím se ke konci deklarované doby použitelnosti.
• Nekonzumujte ohřívaná jídla.
• Vyhněte se fermentovaným potravinám.
• Omezte maso a masné výrobky z konzervy.
• Snažte se i přes omezení o pestrý jídelníček s vyváženým poměrem živin.
• Všímejte si aditiv v potravinách – nebezpečné pro vás mohou být azobarviva jako tartrazin (E102), dále benzoát (E210-219), glutamát (E620-625), nitráty a nitrity (E240-259).

Autor: PharmDr. Lenka Balážová

ZDROJE

• Čižnár, P: Histamínová intolerancia, Pediatria pre prax, 2015. Dostupné z: https://www.solen.sk/sk/casopisy/pediatria-pre-prax/histaminova-intolerancia
• Bugárová, Z: Ktoré probiotiká pri histamínovej intolerancii?. Dostupné z:https://www.tvojlekarnik.sk/liecba/alergia/ histaminova-intolerancia/ktore-probiotika-pri-histaminovej-intolerancii/
• Hrubiško, M: Histaminová intolerancia: známa, neznáma. Dostupné z: https://tvojevino.sk/download/ histaminova_intolerancia_prirucka.pdf
• Huizen, J., Meeks, S.: Which foods are high in histamine, Medical News Today, 2023. Dostupné z: https://www.medicalnewstoday.com/articles/322543

Probiotika Trávicí enzymy a podpora trávení