ATOPIE – CO SPOJUJE EKZÉM, ALERGII A ASTMA?

Co je atopie?

Atopie je stav, kdy organismus reaguje přecitlivěle na určitý podnět. Látky, které takovou reakci vyvolávají, označujeme jako alergeny. Obvykle jde o běžně se vyskytující sloučeniny, na které zdraví lidé nijak nereagují. Avšak imunitní systém atopika na ně reaguje nepřiměřeně silně. Při setkání s alergenem si vytvoří specifické protilátky označované IgE (imunoglobulin E). Pokud se s takovým alergenem atopik někdy znovu setká, aktivují IgE protilátky kaskádovitou reakci vedoucí k uvolnění histaminu a manifestaci alergických projevů – otoků, svědivé vyrážky, rýmy nebo zúžení průdušek.

Atopická onemocnění

Na začátku si zdůrazněme, že ne všichni lidé se sklonem k atopii budou trpět nějakým atopickým onemocněním – atopickým ekzémem, astmatem nebo alergickou rýmou. Na rozvoji onemocnění se podílí vedle genetiky i mnoho faktorů z vnějšího prostředí.

Rizikové faktory pro vznik atopických nemocí
Pokud je řeč o rizikových faktorech pro vznik atopie, nejde nezmínit dědičnost. Pokud jeden z rodičů trpí atopickým onemocněním, je u jeho dítěte asi 30–50% pravděpodobnost, že se s ním bude potýkat také. Pokud jsou oba rodiče atopici, může tato pravděpodobnost být až mezi 60–80 %. Genetiku ovlivnit nelze, není ale jediným rozhodujícím faktorem. Podívejme se tedy na faktory vnějšího prostředí, které ovlivnit můžeme.

• Výlučné kojení miminka první 4 měsíce života

Mateřské mléko je tou nejlepší výživou, kterou miminko může od narození dostávat. Složení mateřského mléka se v čase mění, aby odpovídalo potřebám miminka pro správný růst a vývoj. Miminko od maminky navíc dostává protilátky a takto od ní “přebírá” imunitu, která ho chrání před infekčními onemocněními. Díky tomu, že kojení má pozitivní vliv na trávení a střevní mikrobiom miminka v prvních měsících, napomáhá správnému vývoji imunity. Dle současných doporučení WHO je výlučné kojení vhodné až do 6 měsíců. Kojení s postupným zaváděním příkrmů má pak trvat do 2 let dítěte. 

• Odstranění dráždivých faktorů z okolního prostředí

Dráždivé faktory z vnějšího prostředí mají spojitost s rozvojem atopických onemocnění. Třeba riziko vzniku astmatu u dítěte do 7 let věku podle studií roste už pokud je těhotná žena před jeho narozením vystavována tabákovému kouři. Negativní vliv má i znečištěné ovzduší nebo plísně.

• Budování imunitní tolerance

Lidská imunita pojímá obrovský počet reakcí. Během vývoje se musí naučit rozlišovat, co je cizí a nebezpečné a co naopak vlastní nebo prospěšné. Tento rozvoj imunity začíná už před narozením ve třetím trimestru těhotenství. Aby se imunita naučila reagovat správně, měla by budoucí maminka jíst pestře. Nedoporučuje se ze stravy těhotné ženy preventivně vylučovat potenciální alergeny jako mléko nebo vejce v domnění, že to přispěje k prevenci vzniku potravinové alergie u dětí. Naopak, imunita se s nimi bude učit zacházet. Kromě pestrého jídelníčku se dále doporučuje konzumace ryb kvůli prospěšným omega 3 nenasyceným mastným kyselinám.

Se zařazováním příkrmů u dětí je tomu podobně. Výživová doporučení se v dnešní době přiklánějí k tomu, že strava dítěte by měla být pestrá a zařazení potenciálně alergizujících potravin u zdravých dětí by se nemělo příliš odkládat. Doporučuje se, aby dítě lepek, mléko nebo vejce vyzkoušelo ještě před dovršením jednoho roku. [1]

Správná stimulace imunity se ale neodehrává jen na poli potravin. Imunitní systém dítěte by měl dostávat podněty z okolí, aby se “cvičil”. Ve studiích se například srovnávaly děti, které vyrostly na farmě – tedy v dostupnosti domácích zvířat – a dětí zcela bez mazlíčků. Výsledky naznačují, že stimulace určitou mírou bakteriální zátěže, které prostředí na farmě vytvořilo, bylo spojeno s nižším výskytem projevů atopického astma. Na druhou stranu třeba alergenům z kočičí srsti se doporučuje u dětí se zvýšeným rizikem rozvoje alergií vyhýbat. [1] Problematika rozvoje imunity je velice složitá a nové poznatky v této oblasti neustále přicházejí.

• Střevní mikrobiom

Na imunitu mají velký vliv také “prospěšné” bakterie, které žijí v našem střevě. Zdravé střevní prostředí má protektivní efekt. Naopak nerovnováha může být spojená s vyšším rizikem atopických projevů. Střevní mikroflóru u dítěte může ovlivnit například porod císařským řezem, protože během něj nedojde k přenesení bakterií od matky k miminku. Jisté riziko také představuje, pokud je u dítěti mladšího půl roku nutné nasadit antibiotickou léčbu.

Atopický ekzém

Atopický ekzém neboli atopická dermatitida (atopic dermatitis) je chronické zánětlivé onemocnění kůže. Postihuje 10–30 % dětí a až u třetiny z nich potíže přetrvávají v dospělosti. K jeho rozvoji může vést mnoho faktorů. Významná je například genetický predispozice měnící funkci filaggrinu. Filaggrin je bílkovina v kůži, která zajišťuje soudržnost mezi kožními buňkami navzájem. Odhaduje se, že asi u poloviny lidí s atopickou dermatitidou nefunguje správně. V důsledku toho je kůže víc propustná a snadněji se zanítí. Kožní bariéru proto musí atopici podporovat. Jaké jsou možnosti péče o atopickou pokožku a nebo jaké jsou možnosti léčby atopického ekzému se podrobněji dočtete v našem článku:

Přejít na článek o atopickém ekzému

Průduškové astma

Astma bronchiale je stejně jako ekzém chronické zánětlivé onemocnění. Někdy se tato onemocnění mohou rozvinout společně. Dokonce 50–80 % lidí s ekzémem má potíže i s astmatem. Kombinace těchto onemocnění se může označovat pojmem atopický syndrom. Typickým symptomem astma je dušnost, která vzniká stažením průdušek vznikajícímu kvůli chronickému zánětu. Péče o astmatika a léčba astmatu spadá do kompetencí lékaře. Jak astma vypadá? Čtěte dále:

Přejít na článek o astmatu

Alergická rýma

Jarní sluneční paprsky a rozkvetlá příroda některým lidem nevykouzlí úsměv na tváři. Možná také patříte mezi ty, kdo na začátek pylové sezóny hledí spíše s obavami. Důvodem je alergická rýma, kterou provází nepříjemné svědění nosní sliznice, kýchání, ucpaný nos a vodnatá rýma. Kromě pylů patří mezi spouštěče alergické rinitidy často roztoči, plísně či zvířecí alergeny. Alergie mohou vyvolat svědění očí, zánět spojivek nebo zánět rohovky. Chronická alergie často vede i k chronickému zánětu dutin (sinusitidě) projevujícím se kromě ucpaného nosu bolestmi hlavy a pocity tlaku na čele, tvářích a kolem očí. Zajímají vás další informace k alergiím? Najdete je ve článku:

Přejít na článek o alergii

Další onemocnění a atopie

Mohou ještě další onemocnění souviset s atopií? Atopici jsou více ohroženi rozvojem anafylaktického šoku, neboli rozsáhlé, rychle probíhající a život ohrožující alergické reakce. Souvislost by mohla existovat také mezi atopií a dalšími autoimunitně podmíněnými chorobami. Možná je například spojitost mezi atopií a Crohnovou chorobou, onemocněními štítné žlázy či roztroušenou sklerózou. K potvrzení ale je stále třeba více studií.

Léčba atopie

Terapie jednotlivých alergických onemocnění stojí na 3 obecně platných principech:

1. Vyhýbání se alergenům

Při alergické reakci se uvolňují zánětlivé mediátory. Je proto nutné co nejvíce se vyhýbat jejím spouštěčům.

2. Potlačení symptomů atopických chorob

Mediátorem alergické reakce je histamin. Projevy alergie proto potlačují léky působící proti němu tzv. antihistaminika. Pomoci mohou také léky ovlivňující jednotlivé symptomy například kopřivku nebo ucpaný nos.

3. Podávání imunomodulačních léků

Škodlivým dopadům chronického zánětu na pozadí atopických nemocí je třeba se vyhnout. Z toho důvodu mohou být lékařem indikovány léky tlumící imunitní reakce např. kortikoidy nebo imunosupresiva.

Poznáváte u sebe projevy atopie? Obraťte se na svého lékaře. Atopická onemocnění doprovází chronický zánět, proto je potřeba nasadit adekvátní léčbu, aby se předešlo závažnějším zdravotním komplikacím v budoucnu.

[1] PIERAU, Mandy; ARRA, Aditya; BRUNNER-WEINZIERL, Monika C. Preventing atopic diseases during childhood–early exposure matters. Frontiers in Immunology, 2021, 12: 617731.

Kosmetika pro atopikyLéky na ekzémy a vyrážky