ALERGIE A JEJICH LÉČBA
Za projevy alergie je zodpovědný histamin. Histamin byl první prokázanou chemickou substancí vzniklou v žírných buňkách. Histamin stimulací H1 receptoru vyvolává v rámci zánětu „trojitou odpověď“ zarudnutí, otok a svědění.
Příznaky alergie se projevují
- zduřením nosní sliznice (alergická rýma)
- zarudnutím a svěděním (alergický zánět spojivek)
- zúžením průdušnice, průdušek, dušností, někdy doslova astmatickým záchvatem (mohou pomoci Inhalátor OMRON, Mucosolvan roztok pro inhalaci, Vincentka pro inhalaci)
- ekzémem a vyrážkou nebo dalšími kožními reakcemi
Systémová alergická reakce se nazývá anafylaxe. Její projev záleží od míry závažnosti. Může vyvolat kožní reakce, zúžení průdušek, otok, snížení krevního tlaku a dokonce smrt. Takový život ohrožující stav se jmenuje anafylaktický šok.
Alergii mám od narození nebo získanou?
Alergii rozdělujeme na dva druhy. Na získanou a vrozenou. Získaná vzniká ustáleným procesem v jakémkoliv věku člověka. Nejprve se tělo setká s alergenem a zatím z neznámého důvodu vyhodnotí, že je pro tělo nebezpečný. I když pro zdravého člověka je tato látka v běžném množství naprosto neškodná, v této fázi se tělo na další styk s látkou připravuje tvorbou protilátek. Aktivované B-lymfocyty tak produkují tyto protilátky v ohromných množstvích a tělo dále vyčkává. Při dalším kontaktu s alergenem se odstartuje dekáda systémových reakcí na jejímž konci je produkce zánětlivých látek v čele s histaminem. Ty pak způsobují nejobvyklejší příznaky alergie.
Oproti tomu vrozená alergie je už od narození skrytá v těle jedince, který ji zdědil díky predispozicím od nejbližší rodiny. V případě těchto lidí – atopiků je tedy genetickým předpokladem dána vysoká pravděpodobnost vzniku alergie. Nazýváme ji atopie. Jeho imunitní systém je od narození nastavený ke zvýšené dráždivosti a i když se na první pohled nezdá, kdykoliv se jeho skrytá predispozice může změnit v nepříjemný problém. Atopie se projevuje atopickým ekzémem, který dokáže napadnout velkou část kůže pacienta. Výjimkou není ani typická senná rýma, svědění a zarudnutí očí a vznik astmatu.
Léky na alergii
- Dekongestiva (OLYNTH, NASIVIN, VIBROCIL, SANORIN ANALERGIN) - stimulují alfa adrenergní receptory a přinášejí bezprostřední úlevu při neprůchodnosti nosu. Jejich dlouhodobé lokální užívání snižuje citlivost alfa receptorů a můžou způsobit vznik tzv. závislosti. Použití by mělo být maximálně týden.
- Lokální antihistaminika (ALLERGODIL, LIVOSTIN, FENISTIL) – Obecně můžeme říct, že lokálně aplikované formy používáme jako přechodně podávané úlevové léky na alergii. Taky je můžeme podávat jako léky preventivní. Výhodou je jejich rychlý nástup účinku, který se projevuje do několika minut po aplikaci.
- Systémové antihistaminika - mechanismus jejich účinku spočívá v kompetitivní inhibici H1 receptoru v cévách a nervech. Tlumí především svědění, kýchání a hypersekreci, méně již ovlivňují průchodnost nosu.
- 1. generace (DITHIADEN, FENISTIL) – uplatňují se jako úlevové léky zmírňující svědění a pálení sliznic a kůže. Jejich efekt je spojený se sedativním účinkem, který může být i výhodný.
- 2. generace (ZYRTEC, ZODAC, CLARITINE) – kromě klasického antihistaminového účinku byl prokázán i širší antialergický efekt, bez tlumivého účinku, který je minimální.
- 3. generace (AERIUS, XYZAL) - mají ještě výraznější antialergické a protizánětlivé působení nezávislé na H1 receptoru. Jsou vhodné pro pacienty s těžší formou alergické rýmy s převahou chronického zánětu nosní sliznice a s komplikujícím astmatem alergického typu.
Co dokáže neléčená alergie?
V dnešní době, kdy je alergik každý druhý v republice není výjimkou, že vznikají zkřížené alergie a mnoho lidí své alergii nedává velkou váhu. Ať už je alergie a její příznaky příliš neomezují, nebo si říkají, že přejde sama. Bohužel tento postup ale v neobvyklé reakci imunitního systému působí opačně. Neléčená alergie může způsobovat její další rozšiřování na dříve neproblematické alergeny a jejich křížení. V krajních případech se alergie zhoršuje a její příznaky napadají další sliznice a orgány, ve kterých způsobují chronické záněty. Ať už v horních či dolních dýchacích cestách si takto velmi jednoduše pacient zadělá na chronickou sennou rýmu či průduškové astma. Vzhledem k tomu, jak zatěžuje alergie imunitní systém není divu, že oslabené tělo se v dalších etapách rozvoje nedokáže bránit samo. Pokud máte alergii pod kontrolou s běžně dostupnými léky, není se čeho obávat. Ale pokud i přes užívání doporučené indikace na přebalu léku se váš stav zhoršuje, je důležité vyhledat odbornou pomoc. A nejlépe si u alergologa nechat otestovat míru závažnosti alergie a druhy alergenů, na které reagujete.
Dopady alergie na každodenní život
Běžné okamžiky života alergika jsou pravidelně přerušovány kýcháním, smrkáním, kašláním a neustálým vyčerpáním. Imunitní systém při alergii totiž věnuje velké množství energie k obraně těla proti něčemu, co doopravdy vlastně vůbec neohrožuje. Není tedy divu, když vás alergie omezí při soustředění v práci, při sportování, zhorší kvalitu spánku a nakonec naruší i náladu a každodenní pohodu. Mezi normální komplikace alergie řadíme i spánkovou apnoe, záněty dutin a ušní i krční infekce. Pokud pacient užívá doporučené množství antihistaminik, je vysoce pravděpodobné, že se takovým komplikacím vyhne a jeho příznaky se utiší. Navíc se pravděpodobně vyhne i obávanému strašákovi – astmatu.
Lze alergii úplně vyléčit?
Tato je neustále otevřená otázka, nedává spát pacientům i odborníkům ve vývoji léků. Zatím totiž neexistuje žádný ověřený způsob vyléčení alergie a jejích projevů. Odborníci se v dnešní době přiklánějí k imunoterapeutickému řešení, které při pravidelném injekčním podávání vysokého množství alergenu, má za úkol tělo přivyknout na odmítaný alergen. Takto přivyklý organismus pak na alergen nereaguje téměř vůbec. Pozitivní zpětnou vazbu zmiňují i někteří pacienti, kteří zlepší obecně svou životosprávu a pustí se do boje s alergií s homeopatiky. Kladně hodnotí výsledky při potlačování příznaků, méně už pak nutnost pravidelného užívání v několikahodinnových intervalech.
