PRŮJMOVÁ ONEMOCNĚNÍ

Průjmová onemocnění člověka mohou provázet celým životem, v četnosti výskytu dokonce figurují na druhém místě hned za infekcemi dýchacích cest.

Průjem je obecně charakterizován jako časté vyprazdňování řídké stolice (obvykle tři a více řídkých stolic za den). V závislosti na vyvolávající příčině může být provázen některými dalšími příznaky, jako bývají horečka, nevolnost, zvracení, bolest břicha, někdy i bolesti hlavy, svalů a kloubů.

Z praktického pohledu je možno rozdělit průjem na chronický, který trvá 14 dní a déle – v tomto případě je vždy zásadně vhodná návštěva lékaře, a akutní průjem, který vzniká náhle a velmi často bývá vyvolán infekcí, především bakteriemi a viry a obvykle trvá 1–2 týdny.

Infekční onemocnění trávicího traktu mohou postihnout jeho různé části, a to jícen, žaludek nebo tenké i tlusté střevo. Nejčastější infekční příčinou průjmových onemocnění bývají v našich podmínkách bakterie a viry. Při nebo po cestách do subtropů nebo tropů se však může objevit i nákaza způsobená parazity. Převážná většina těchto onemocnění začíná průjmovitou stolicí.

Příčiny průjmu však mohou být i neinfekční. K výskytu řídkých stolic může dojít po dietní chybě, po užívání některých léků, při některých onemocněních, po ozařování u onkologických pacientů a také při některých otravách, např. houbami.

Léčba průjmů

Léčba průjmových onemocnění obvykle závisí na příznacích, obtížích a příčině onemocnění. Obecně se za nejdůležitější krok považuje rehydratace – nahrazení tekutin, které by měly pokrýt jak přirozené potřeby organismu, tak i nahrazovat ztráty tekutin způsobené průjmem. Zpravidla nejvyšší bazální potřebu tekutin mají kojenci a batolata, s věkem tato potřeba obvykle klesá. O potřebném množství tekutin u dětí je třeba se poradit s dětským lékařem. Doporučovaný denní příjem tekutin u dospělého s průjmem může dosáhnout 3–4 litry i více. Vhodné pro doplňování tekutiny jsou černý čaj, nesycené minerální vody či volně prodejné rehydratační roztoky.
Další součástí léčby by měla být i dieta. Potraviny by měly být, pokud možno nemastné, neslané, chuťově nevýrazné. Zažívání je potřeba šetřit.

Co dále může pomáhat?

Na trhu je dostupná celá řada protiprůjmových přípravků, které jsou volně k dostání. Mohou obsahovat látky, jako jsou střevní adsorbencia (látky se schopností vázat na svůj povrch značné množství látek, a tím napomáhat odstranění toxinu z těla); eubiotika a probiotika (látky pomáhající s obnovou osídlení střeva tělu prospěšnými bakteriemi, mohou ovlivnit délku trvání a frekvenci výskytu průjmu), střevní dezinficiencia, které se mohu užívat při průjmech s předpokládanou bakteriální příčinou nebo inhibitory střevní motility (které působí jako „zpomalovače“ střevních pohybů). Antibiotická léčba nebývá u lehkých či středně těžkých průjmových onemocnění obvykle nutná.

Komplexní péče

Při změně stravy, na dovolené nebo při cestování, během a po antibiotické léčbě a také jindy během roku, např. po dietní chybě, se mohou vyskytnout potíže se zažíváním. V takovou chvíli je vhodná komplexní péče o zažívání, která řeší jak akutní problémy se zažíváním, jako jsou průjem, zácpa a nadýmání, tak napomáhá k obnově a udržování přirozené střevní mikroflóry.

Střevní mikroflóra

Střevo člověka má nezastupitelnou úlohu při trávení potravy, vstřebávání živin a také je považované za největší imunitní orgán lidského těla. Ve střevě sídlí mikroorganismy, jejichž počet je větší než celkový počet buněk lidského organismu. Tyto mikroorganismy tvoří střevní mikroflóru, jejíž správné složení je velmi důležité.

Střevní mikroflóra má velký vliv na procesy probíhající v lidském organismu. Vyváženého zastoupení jednotlivých mikroorganismů je možné do značné míry dosáhnout i vhodnou, pestrou a vyváženou stravou.

Stavy všeobecného vyčerpání, výrazně zvýšená náchylnost k infekcím a určitá kožní onemocnění, jako akné a ekzémy, mohou souviset s narušením rovnováhy střevní mikroflóry.

---

INZERCE