IMPETIGO – CO DĚLAT S NAKAŽLIVOU BAKTERIÁLNÍ INFEKCÍ KŮŽE?

Co způsobuje impetigo?

Impetigo je bakteriální infekce kůže nejčastěji způsobená streptokoky (obvykle streptokokem Streptococcus pyogenes) a stafylokoky (zlatým stafylokokem Staphylococcus aureus) nebo oběma těmito bakteriemi dohromady. Streptokoky a stafylokoky běžně žijí na povrchu naší pokožky nebo sliznici nosu, některé kmeny ale mohou především u lidí s oslabenou imunitou po proniknutí do kůže způsobit hnisavý zánět – impetigo.

Bakteriím, které infekci vyvolávají, se dobře daří ve vlhkém a teplém prostředí. Z toho důvodu se impetigo více šíří během letního období. Dokonce až každý 10. pacient, který v létě vyhledá kožního lékaře, přichází do jeho ambulance právě s impetigem.

Projevy a typy impetiga

Podle toho, jaké má impetigo příznaky, se rozlišují jeho 2 formy:

1. Impetigo contagiosa
   Impetigo contagiosa neboli nebulózní impetigo je častější formou tohoto onemocnění. Postihuje hlavně děti mezi 2–5 rokem. U tohoto typu impetiga začátek onemocnění vypadá jako skvrny na kůži, které praskají a zanechávají červené fleky s typickou žlutou krustou. Kvůli svému vzhledu bývá označována jako medová krusta. Nejčastěji se tyto krusty tvoří okolo nosu a úst a nejsou větší než 2 cm, vyskytnout se ale mohou kdekoli po těle.
    
2. Impetigo bullosa
   Impetigo bullosa je naopak označováno jako bulózní impetigo. U této formy se vytváří ploché oválné puchýřky naplněné hnisem. Hnisavý puchýř pak může lehce prasknout. Jde o častější formu impetiga u dětí do 2 let a miminek. Puchýře se nejčastěji tvoří na bříšku nebo ve tříslech.

Přestože impetigo může vypadat hrozivě, při nekomplikovaném průběhu hnisavé vředy po těle nejsou příliš bolestivé a jen málo svědí. I tak ale rozhodně nelze brát impetigo na lehkou váhu.

Jak se chytne impetigo?

K nákaze impetigem může dojít velmi snadno. Existují celkem 3 cesty, kterými se může člověk nakazit:

1. Přímým kontaktem
2. Skrze kontaminované předměty
3. Autoinfekcí, neboli přenesením infekce odjinud z těla například ze zánětu v uchu nebo v nose.

Bakterie, které impetigo způsobují, jsou velmi odolné a nakažlivost impetiga je proto vysoká. Dítě s impetigem proto nesmí chodit do dětského kolektivu! Kromě přímého kontaktu bakterie zůstává na površích, přenáší se i různými předměty nebo prsty na zdravou kůži. Dávejte proto doma pozor na společně používané příbory, talíře nebo hrníčky. Než se nemocný uzdraví, měl by používat jen svoje vlastní nádobí. Také ručníky a oblečení by nemocný s nikým neměl sdílet. Perte všechno včetně ložního prádla na vysokou teplotu a nevynechejte žehlení. Pozor, zdrojem nákazy bývají i sdílené dresy na sportovištích. Nejčastějším zdrojem nákazy impetigem u dospělých je pak ošetřování dětí. Při čištění krust u dětí proto používejte ochranné rukavice.

Rizikové faktory pro nákazu impetigem

U impetiga inkubační doba trvá klidně i 10 dní. Už během ní se dají najít bakterie vyvolávající impetigo na kůži nemocného. Impetigo může vzniknout i na nepoškozené pokožce. Není to ale tak obvyklé. Bakterie totiž často proniknou přes poškozenou kůži. Riziko vzniku impetiga zvyšují i některá chronická onemocnění.

Podívejte se na ty nejběžnější rizikové faktory spojené s impetigem:

• praskliny, oděrky na kůži
• atopický ekzém
• opar
• štípnutí od hmyzu
• zvýšené pH pokožky
• zhoršená imunita
• chronická onemocnění jako cukrovka nebo obezita
• špatná hygiena

Impetigo se může zkomplikovat

Obvykle se při správné léčbě impetigo dobře hojí. V některých případech se ale jeho léčba může zkomplikovat. Bakterie se snadno přenáší a mohou vyvolat zánět jinde na těle nebo třeba bolest v krku. Přestože při impetigu obvykle nebývá zvýšená tělesná teplota nebo horečka, při přenosu infekce nebo rozsáhlém impetigu se teplota i horečka objevují.

Některé typy zlatého stafylokoka produkují toxiny zodpovědné za vznik hnisavých puchýřů u bulózní formy impetiga. Vzácně mohou tyto toxiny vyvolat rozsáhlá červená ložiska, ze kterých se odlupuje pokožka. Tento stav se označuje jako syndrom opařené kůže (Staphylococcal Scalded Skin Syndrome, SSSS) a je důvodem k hospitalizaci.

Za 1–3 týdny po prodělání impetiga se u některých uzdravených pacientů může objevit zánět ledvin (glomerulonefritida). Způsobuje ho hypersenzitivní imunitní reakce na některé streptokoky. Aby se této komplikaci předešlo, provádí se zpravidla po vyléčení impetiga kontrolní odběr moči.

Léčba impetiga

Podobně jako u jiných bakteriálních infekcí se i u impetiga léčba opírá o antibiotika. Pokud máte podezření, že má vaše dítko nebo vy impetigo, navštivte lékaře. K léčbě impetiga se používají antibiotické masti a léčba při nekomplikovaném průběhu trvá 7–10 dnů.

Jak dlouho se léčí impetigo závisí také na správném ošetřování kožních lézí. Aby antibiotika pronikla do pokožky, odstraňujte z kožních lézí zaschlé krusty. Použijte k tomu gázu namočenou do teplé vody s dezinfekčním mýdlem a postižené místečko jemně omyjte. Krusty vám také pomůže odstranit mastička s kyselinou salicylovou nebo s 5% ureou. Kožní léze poté ještě dezinfikujte. Použít můžete antiseptika na čištění ran nebo si připravit slabý roztok manganistanu draselného, který seženete v lékárně. Na očištěnou kůži pak nanášejte antibiotika dle předpisu od lékaře. Pokud je rozsah impetiga velký, léčí se antibiotickými sirupy nebo tabletami. Aby se impetigo dále nešířilo, nesmí si dítě krusty škrábat. Proti svědění proto případně podávejte antihistaminika.

Jak vypadá impetigo po zahojení, trápí nejednoho rodiče. Představa, že by po něm měly zůstat dítěti jizvy, je totiž strašná. Když po doléčení impetiga příznaky vymizí, zůstává kůže naštěstí bez jizev. Zánět totiž probíhá jen v povrchové vrstvě pokožky. Přesto se doporučuje chránit místa, kde byly krusty, před přímým slunečním zářením nebo používat ochranné opalovací krémy. Předejde se tím pigmentaci kůže a vzniku skvrn po impetigu. I tyto pigmentové skvrny ale zpravidla po nějaké době vymizí.

Kožní potížePřípravky na ošetření kůže