VLHKÝ KAŠEL A JEHO LÉČBA

Vlhký kašel

Kašel je jedním z nejdůležitějších obranných mechanismů lidského organismu a slouží k udržování průchodnosti dýchacích cest. U zdravého jedince je především fyziologickým obranným reflexem. Může však být i příznakem mnoha onemocnění, od lehkých zánětů horních dýchacích cest až po život ohrožující stavy.

Velmi často existuje více příčin kašle současně. Podle délky trvání jeho výskytu rozlišujeme kašel akutní (ten zpravidla provází v prvních dnech akutní respirační infekční nemoci, jejichž etiologie bývá téměř v 90 % virová), subakutní (obvykle je následkem proběhlých respiračních infekcí, hovoříme pak o kašli postinfekčním, může být ale i projevem nového začátku zhoršení už dříve existujících onemocnění) a chronický (bývá obvykle projevem celé řady chronických plicních onemocnění). Podle charakteru kašle, pak rozlišujeme suchý – dráždivý, vlhký – produktivní a podle časových souvislostí, pak hovoříme buď o záchvatovitém, nočním nebo sezonním kašli.

Léčba kašle se liší v závislosti na příčině, která jej vyvolává, charakteru přítomného kašle a konkrétním pacientovi. Měla by v první řadě postihovat jeho příčinu, pokud je známá. Nedílnou součástí léčby je i léčba symptomatická, tedy léčba příznaků, přičemž za jejímž účelem jsou k dispozici dvě základní skupiny volně prodejných léků – expektorancia, která zkapalňují hlen v dýchacích cestách a usnadňují jeho odstraňování a antitusika, používaná k tlumení úporného, suchého, dráždivého kašle. Volně k dostání jsou pak i přípravky kombinující obě skupiny.

Vlhký kašel

Vlhký, tzv. produktivní kašel je doprovázen produkcí hlenu. V dýchacích cestách se začne vytvářet jeho nadmíra a tělo se ho snaží vykašláváním odstranit. Vlhký kašel obvykle navazuje na suchý dráždivý kašel. Bývá nejčastěji spojený s nachlazením. Příčinou mohou být virové nebo bakteriální infekce dýchacích cest (například záněty nosohltanu či průdušek). Častou příčinou vlhkého kašle je i tzv. syndrom zadní rýmy, kdy hlen stéká do nosohltanu z nosní sliznice nebo vedlejších nosních dutin. Vlhký kašel se může vyskytnout i při závažnějších onemocněních, jako je např. zápal plic. Obecně platí, že nekomplikované infekce dýchacích cest mohou být doprovázeny horečkou po dobu prvních tří až pěti dnů.
Pro správnou léčbu je nutné posouzení povahy kašle a vykašlávaného hlenu, zejména jeho barvy, hustoty, množství a případné příměsi krve. Také je potřeba vzít do úvahy kromě kašle i jiné případně přítomné příznaky.

Doporučovaná režimová opatření

K doporučovaným režimovým opatřením při vlhkém kašli, hlavně pokud jde o kašel objevující se v noci nebo ve vodorovné poloze, patří zvednutí horní části těla (více polštářů, aby byl pacient i při spánku v polosedě). Z dalších režimových opatření je to především klid na lůžku, příjem dostatečného množství tekutin, zvlhčování vzduchu, krátké a intenzivní větrání.
Po skončení nemoci by měla vždy následovat dostatečně dlouhá fáze zotavování. To platí zejména pro předškolní děti, které ještě nemají dokonale vyvinutý imunitní systém. Doléčení kašle před návratem do kolektivu je jedním z prvků v prevenci k možnému zamezení opakování onemocnění. K léčbě vlhkého kašle se obvykle používají volně prodejné léky ze skupiny tzv. mukolytik, která rozpouštějí hlen a ze skupiny tzv. expektorancií, která usnadňují odstranění vazkého hlenu z dýchacích cest.
O léčbě včetně podávání volně prodejných léků a jejich dávkování je vždy vhodné se poradit s lékařem a nebo lékárníkem, obzvlášť u malých dětí.

INZERCE