KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIDA – CO VÁM HROZÍ A JAK CHRÁNÍ OČKOVÁNÍ?

Co je klíšťová encefalitida?

Přisáté klíště je vždycky zdravotní riziko. Klíště obecné (Ixodes ricinus) vyskytující se v našich zeměpisných šířkách je totiž potenciálním přenašečem mnoha onemocnění. Nejčastějším je lymská borelióza, hned za ní jako 2. v pořadí je klíšťová encefalitida. Existují ale i další jako tularémie či anaplazmóza. Jedno klíště může být navíc nosičem více původců nemocí zároveň!

Virus klíšťové encefalitidy

V případě klíšťové encefalitidy je za onemocnění zodpovědný RNA virus patřící mezi arboviry. Ne všechna klíšťata jsou jím infikovaná. Promořenost klíšťat se odhaduje mezi 0,5 – 5 %. Může se ale značně lišit podle lokality. O místech s vysokou promořeností klíšťat se pak mluví jako o epicentrech klíšťové encefalitidy.

Celosvětově existují 3 různé subtypy virů klíšťové encefalitidy:

1. Západní subtyp

Také se označuje jako evropský nebo středoevropský. Objevují se u něj typické dvoufázové projevy onemocnění. Přenašečem je klíště obecné.

2. Východní subtyp

Východní subtyp bývá pojmenováván i jako dálně–východní či jako ruská jaro–letní encefalitida. Vyskytuje se ve východní Evropě například v oblastech Ukrajiny, Ruska nebo pobaltských států, dále pak v Číně nebo Japonsku. Východní subtyp klíšťové encefalitidy vyvolává závažnější projevy než evropský. U nás se vyskytující klíště obecné ho nepřenáší, je přenášen jen klíštětem Ixodes persulcatus.

3. Sibiřský subtyp

Stejně jako východní subtyp i ten sibiřský je přenášen klíštětem Ixodes persulcatus. Sibiřský subtyp má ale oproti východnímu menší riziko rozvoje trvalých následků.

Trend onemocnění klíšťovou encefalitidou v České republice v letech 2008–2022. (Zdroj: Státní zdravotní ústav)

Kde a kdy se mohu klíšťovou encefalitidou nakazit?

Výskyt klíšťové encefalitidy je vázaný na sezónu výskytu klíšťat. Případy se mohou objevovat od března do listopadu, většinou ale dochází k nákazám od května do září. Za riziková místa se dříve považovaly hlavně nížinaté oblasti ČR. Spolu se změnami klimatu se ale klíšťata přesunula do vyšších nadmořských výšek. Běžně obývají také okolí měst a městské parky, takže v ČR je možné chytit klíště doslova všude. Klíšťovou encefalitidu přenáší dospělá klíšťata i jejich larvy a nymfy. Ty jsou velmi malé, proto se často stává, že si člověk klíštěte vůbec nevšimne. Na kůži nenajdete při onemocnění klíšťovou encefalitidou flek, který je typický pro lymskou boreliózu.

Nákaza se ve vzácných případech šíří také konzumací tepelně neošetřeného mléka. Náhodným hostitelem se pro klíště totiž může stát člověk, ale stejně tak i hospodářská zvířata. A také ta se mohou encefalitidou nakazit. Konzumace výrobků z tepelně neošetřeného mléka od nakaženého zvířete se pak může stát zdrojem nákazy pro lidi – ať už samotné mléko, ale třeba i sýry z nepasterizovaného mléka. I kolem takového zdroje může vzniknout ohnisko výskytu klíšťové encefalitidy.

Projevy klíšťové encefalitidy přichází ve 2 fázích

Když člověka kousne klíště, virus encefalitidy se dostane do podkoží. Včasné vytažení klíštěte není zárukou toho, že k přenosu onemocnění nemohlo dojít. Virus se nejprve rozšíří po těle. Příznaky se neprojeví ihned. U klíšťové encefalitidy inkubační doba obvykle trvá 1–2 týdny. Poté se objeví nespecifické příznaky typické pro 1. fázi onemocnění. V této fázi má klíšťová encefalitida projevy zatím mírné, navíc samy přibližně do týdne vymizí. Mnohdy symptomy dokonce úplně chybí. Díky této variabilitě jsou možnosti, jak poznat klíšťovou encefalitidu v 1. fázi onemocnění, velmi omezené. Když se ale encefalitida dostane do 2. fáze, ve které virus napadá centrální nervovou soustavu, rozvíjejí se závažné příznaku zánětu mozku.

Příznaky 1. fáze klíšťové encefalitidy se podobají běžné viróze:

• horečka nebo zvýšená teplota
• bolest hlavy
• bolest svalů a kloubů
• nevolnost

Ve 2. fázi klíšťové encefalitidy dostavují příznaky zánětu mozku:

• extrémní bolesti hlavy
• vysoké horečky
• ztuhlá šíje (neschopnost přitisknout bradu k hrudníku
• malátnost, třes, zvracení
• přecitlivělost na světlo (světloplachost)
• ochrnutí končetin

2. fáze klíšťové encefalitidy je velice závažná. Podle rozsahu zánětu mozku může dojít k rozvoji meningitidy (zánětu mozkových blan). Pokud zánět zasáhne i mozek, rozvíjí se meningoencefalitida (zánět mozku a mozkových blan). Nejhorší rozsah má encefalomyelitida (zánět mozku a míchy).

Koho hlavně ohrožuje klíšťová encefalitida

Rizika klíšťové encefalitidy nejsou pro všechny stejná. Podle statistických dat postihuje klíšťová encefalitida o něco častěji muže (asi 60% případů).

Klíšťová encefalitida u dětí má mírnější avšak stále velmi závažný průběh a obvykle zůstává v mezích meningitidy. U starších pacientů je onemocnění těžší a hrozí jim současně větší rizika trvalých následků po prodělání klíšťové encefalitidy. V některých případech končí nemoc úmrtím.

Trvalé následky klíšťové encefalitidy

Vyrovnávání s následky klíšťové encefalitidy je běh na dlouhou trať. I po vyléčení za sebou nechává dlouhodobé a často i trvalé následky:

• bolesti hlavy,
• poruchy paměti a soustředění,
• poruchy sluchu,
• potíže se spánkem,
• třes nebo trvalé obrny končetin.

Trvalé následky klíšťové encefalitidy u dětí nebývají vážné, přesto se u nich může zhoršit prospěch například v důsledku poruch koncentrace.

Možnosti léčby klíšťové encefalitidy jsou omezené

Lék na klíšťovou encefalitidu zatím neexistuje. S virem klíšťové encefalitidy si podobně jako s mnoha jinými viry musí imunita poradit sama. Léčba proto spočívá v podpoře imunity, přísném klidovém režimu a tlumení příznaků doprovázejících onemocnění jako jsou horečky nebo bolesti. U rozvinutého onemocnění je obvykle nutná 2týdenní hospitalizace, závažnost průběhu se ale u různých lidí výrazně liší. Po nemoci pak zpravidla následuje dlouhé období rehabilitace.

Očkování jako prevence klíšťové encefalitidy

Přestože na klíšťovou encefalitidu léčba neexistuje, je vůči ní účinná prevence. Očkování proti klíšťové encefalitidě chrání s více než 99% účinností. To že v ČR máme jeden z nejvyšších počtů nákaz koresponduje s tím, že proočkovanost u nás je především u starší lidí velmi malá. Od roku 2022 ale lidem starším 50 let očkování na klíšťovou encefalitidu hradí pojišťovna. Mnohé ze zdravotních pojišťoven také přispívají mladším pacientům na vakcínu klíšťové encefalitidy v rámci svých benefitních programů.

Jak funguje očkovací látka proti klíšťové encefalitidě?

Ve vakcíně na klíšťovou encefalitidu je inaktivovaná virová částice. V organismu se tedy nemnoží ani nemůže člověka nakazit. Kontaktem s inaktivovanými virovými částicemi si imunita vytvoří protilátky proti klíšťové encefalitidě, které organismus ochrání před rozvinutím příznaků onemocnění v případě přisátí infikovaného klíštěte. U nás používané vakcíny chrání proti všem typům klíšťové encefalitidy – západnímu, východnímu i sibiřskému.

Nežádoucí účinky očkování proti klíšťové encefalitidě

Očkování na klíšťovu encefalitidu je velmi dobře snášené. V souvislosti s očkováním se jako nežádoucí účinek může objevit například bolestivost, otok a zčervenání místa vpichu, nebo příznaky podobné mírnému nachlazení – únava, bolest svalů a bolest hlavy.

Intervaly očkování a přeočkování klíšťové encefalitidy

Na očkování proti klíšťové encefalitidě můžete přijít v kteroukoliv část roku. Děti od 1 do 11 nebo 15 let (podle typu vakcíny) dostanou očkování obsahující poloviční množství očkovací látky. Děti totiž tvoří protilátky proti klíšťové encefalitidě snadněji a toto množství vakcíny u nich stačí na vytvoření efektivní ochrany. Dospělí a mladiství jsou pak očkováni základní vakcínou obsahující 0,5 ml očkovací látky.

Pro vysokou účinnost vakcíny je nutná aplikace 3. dávek očkovací látky. Následující přeočkování poté probíhají po 3–5 letech.

Schéma základního očkování proti klíšťové encefalitidě s intervaly mezi vakcínami:

Kromě základního očkování může lékař proti klíšťové encefalitidě očkovat také dle zrychleného schématu. Očkovací látky se v tomto případě podávají v kratších intervalech, aby se u osob s vysokým rizikem nákazy dosáhlo co nejdříve dostatečného počtu protilátek. V tomto případě je však nutné absolvovat dříve následná přeočkování.

Očkování proti klíšťové encefalitidě v těhotenství

O klíšťové encefalitidě u těhotných žen nebo kojících maminek se toho ví jen velmi málo. Není ani vyloučené, že by se mohlo nenarozené dítě od matky nakazit už v průběhu těhotenství nebo později během kojení. Očkování proti klíšťové encefalitidě pro těhotné a kojící ženy může lékař indikovat v naléhavých případech, kdy je maminka vystavena vysokému riziku onemocnění. I když je totiž inaktivovaný typ vakcíny, kterým je očkování na encefalitidu, velice bezpečný, o použití v případě budoucích a novopečených maminek existuje jen málo informací. Proto pokud plánujete do budoucna rodinu, ideální je zajistit si alespoň první 3 dávky očkování s dostatečným předstihem.

Pozor na klíšťata

Kvůli klíšťové encefalitidě a dalším klíšťaty přenášeným onemocněním je nutné dodržovat několik jednoduchých zásad ochrany před klíšťaty:

• Než se vydáte do přírody, použijte repelent.

• Vyhněte se oblastem s vysokou aktivitou klíšťat. Informace o aktivitě klíšťat poskytuje Český hydrometeorologický ústav, existují také mobilní aplikace na klíšťata nebo lépe řečeno na sledování jejich výskytu a aktivity.
• Při pohybu v přírodě se vyhněte chození ve vysoké trávě, nesedejte si v přírodě na zem.
• Po příchodu se co nejdříve prohlédněte, zda na sobě nemáte klíště. Ještě nepřisáté klíště je nejlépe vidět na světlém oblečení.
• Vhodné je prohlídku od klíšťat zopakovat i další den, špatně viditelné drobné nymfy klíšťat lze totiž lehce přehlédnout.
• Při vytahování klíštěte a manipulaci s ním používejte rukavice. Místo po přisátém klíštěti vydezinfikujte.

V souvislosti s přisátým klíštětem je vhodné sledovat svůj zdravotní stav a v případě podezřelých příznaků vyhledat lékaře.

Prostředky pro odstranění klíštěte Repelenty

ZDROJE

• NEJEZCHLEBOVÁ, Helena; DUŠKOVÁ, Monika; ŽÁKOVSKÁ, Alena. Klíšťová encefalitida a očkování. Pediatrie pro praxi, 2021, 22.4.
• PÝCHOVÁ, Martina, et al. Klíšťová encefalitida–choroba s variabilní závažností. Interní medicína pro praxi, 2017, 2.
• KLEINEROVÁ, Jana, et al. Encefalitidy. Medicína pro praxi, 2006, 2.1: 11-14.
• Klíšťová encefalitida. NZIP [online]. Státní zdravotní ústav [cit. 2023-06-28]. Dostupné z: https://www.nzip.cz/clanek/46-klistova-encefalitida
• OČKOVÁNÍ proti klíšťové encefalitidě. Vakciny.net [online]. Internetové informační centrum správného očkování, 2019 [cit. 2023-06-28]. Dostupné z: https://www.vakciny.net/doporucene_ockovani/tbe.html