Meningitida neboli zánět mozkových blan

MENINGITIDA NEBOLI ZÁNĚT MOZKOVÝCH BLAN

Petra Večeřová

Petra Večeřová

Závažné onemocnění s rychlým průběhem, které může mít i přes léčbu fatální následky. Tak by se v kostce dala popsat meningitida neboli zánět mozkových blan. Naštěstí jde o nemoc poměrně vzácnou. Jak se liší virové a bakteriální meningitidy? Jak probíhá v případě meningitidy přenos onemocnění a kde se jeho původci schovávají. A hlavně jak si všimnout u zánětu mozkových blan příznaků specifických pro počátek onemocnění – tedy meningeálního syndromu a petechií – a co v tu chvíli musíte rychle udělat? Najděte návod v našem článku.

  • Články o zdraví
  • Cestování
  • Nemoci

7 minut čtení


Co je meningitida a její původci Co je meningitida a její původci

Obaly mozku odborně nazývané meningy nebo mozkomíšní pleny či jednoduše přezdívané jako „mozkové blány“ mají za úkol mozek chránit. Co se však stane, pokud se tyto ochranné obaly mozku zanítí? Stejně jako jiné zanícené tkáně otékají. Avšak běžný projev zánětu, kterým je otok, je v případě mozku velice nebezpečný.

Co vyvolává zánět mozkových blan?

Meningitidy vznikají z infekčních i neinfekčních příčin, co všechno patří mezi původce zánětů mozkových obalů?

  • virová meningitida: enteroviry, herpetické viry, virus příušnic, virus planých neštovic, Epstain-Barrové virus (EBV, virus infekční mononukleózy), virus klíšťové encefalitida,
  • hnisavá meningitida (také bakteriální meningitida): meningokok (Neisseria meningitidis), pneumokok (Streptoccocus pneumonie), Haemophilus influenzae, Listeria monocytogenes, zlatý stafylokok (Staphylococcus aureus),
  • jiné infekční meningitidy: plísňové (fungální) meningitidy nebo meningitidy vyvolané parazity jsou vzácné infekce, ke kterým může dojít u silně imunokompromitovaných pacientů (například HIV/AIDS).
  • aseptická meningitida: aseptické meningitidy jsou ty, kde nebylo možné z mozkomíšního moku zjistit původce. Může jít o meningitidu způsobenou nádorovým onemocněním, generalizovaným autoimunitním onemocněním nebo otravou. Řadit sem jde ale i všechny virové meningitidy nebo meningitidy vyvolané obtížně kultivovatelnými bakteriemi jako jsou mykobakterie (Mycobacterium tuberculosis) způsobující tuberkulózu (TBC).

Koho meningitida ohrožuje nejvíce?

  • Nejčastěji propuká zánět mozkových blan u dětí a mladistvých. Dětská nezralá imunita není schopná na některé původce meningitid rychle reagovat. Kvůli tomu může mít zánět mozkových blan u dětí těžší průběh.
  • Lidé s výrazně oslabenou imunitou v důsledku onemocnění nebo nutnosti imunosupresivní léčby.
  • Všichni pacienti, kteří prodělali zánět mozkových blan v minulosti. Prodělání meningitidy totiž může narušit „celistvost“ hematoencefalitické bariéry (HEB), která zabraňuje pronikat do mozku věcem z krve, které tam nepatří.
  • Ohroženou skupinou v případě meningitid jsou rovněž lidé starší 65 let. Vyšší věk je totiž spojen mimo jiné i s oslabením imunity. Riziko rovněž může zvyšovat i cukrovka, která je častým neduhem stáří.
  • U alkoholiků a to z mnoha hledisek – vysoké riziko pneumonií, náchylnost k infekcím jako důsledek toxického působení alkoholu na imunitu nebo rizikové chování.
  • Při poranění hlavy (otevřené rány, zlomenina čelisti, zlomenina spodiny lební aj.) ale také u špatně zaléčeného zánětu ucha.

Příznaky meningitidy Příznaky meningitidy

Některé symptomy meningitidy jsou velice specifické a jasně prozrazují příčinu onemocnění. Další příznaky zánětu mozkových blan však mohou napodobovat jiná méně akutní onemocnění. Jaké má meningitida příznaky nejčastěji ukazuje následující výčet:

  • prudká bolest hlavy
  • vysoké horečky, extrémní kolísání teploty
  • petechie (u bakteriálních forem)
  • porucha vědomí, zmatenost
  • ztuhlost šíje (neschopnost předklonit hlavu ke hrudníku)
  • nevolnost, zvracení
  • světloplachost (fotofobie)
  • nesnášenlivost hlasitých zvuků (fonofobie)
  • bolest svalů a kloubů
  • křeče

Nejtypičtější projevy meningitidy – bolest hlavy, ztuhlost šíje, nevolnost a světloplachost – se dohromady označují jako meningeální syndrom.

Meningitida u dětí se někdy může projevovat i jako podrážděnost, pláč zdánlivě bez příčiny i nadměrná spavost. Zánět mozkových blan u novorozenců má často jen nespecifické příznaky, u dítěte může být ale vyklenutá fontanela.

meningitida vyrážka

Co jsou petechie Co jsou petechie

Petechie, neboli specifická vyrážka v podobě červených a fialových pupínků, mohou být prvním zřetelně pozorovatelným projevem bakteriální meningitidy vyvolané meningokoky nebo haemophily. Petechie na kůži je vlastně pupínek, který vznikne vykrvácením kapičky krve do podkoží. Odtud pochází barva petechií, ale i jejich specifická vlastnost – po zatlačení na petechii totiž pupínek nezbledne. Objevíte-li petechie u dětí nebo i u dospělých, okamžitě přivolejte lékařskou pomoc. U bakteriální menigitidy jde o souboj s časem.

Jinými příčinami petechií kromě závažných infekcí jako jsou hnisavé meningitidy nebo sepse jsou ještě:

  • působení velkého tlaku na kůži způsobující popraskání a krvácení drobných žilek,
  • nedostatek krevních destiček, který zvyšuje náchylnost ke krvácení do podkoží,
  • antiagregační léky (kyselina acetylsalicylová),
  • spála,
  • některé typy leukemií (akutní lymfoblastická leukemie, akutní myeloidní leukemie, chronická lymfocytární leukemie aj.),
  • závažný nedostatek vitamínu C.

Kde se petechie objevují?

Petechie meningokok vyvolává nepřímo. Toxiny produkované meningokoky v krvi vyvolávají zánět a uvolnění cytokinů produkovaných buňkami imunitního systému, které rozšiřují drobné cévy. Krev pak snadněji proniká do podkoží v podobě malých kapiček.

Postiženými místy jsou nejčastěji trup a končetiny (petechie na nohou i petechie na rukou). Hlavně u dětí mohou být zasažené i sliznice (petechie na patře v ústech), vznikají u nich častěji i petechie na obličeji v důsledku tlaku na sliznice při úporném kašli nebo zvracení.

Jak poznat petechie od kopřivky?

K rozlišení petechií od běžné vyrážky zkuste sklíčkovou metodu. V domácích podmínkách se nejjednodušeji provede jako test pomocí sklenice. Průhlednou sklenicí zatlačte na kůži a sledujte, co se s vyrážkou děje. Petechie jsou vlastně malé modřinky. Při vystavení tlaku proto z kůže nemizí. Běžné pupínky způsobené obyčejné vyrážkou však pod tlakem vyblednou.

Virová meningitida Virová meningitida

Meningitidy způsobené viry mají často dvoufázový průběh. Po nakažení virem pacient prodělá první fázi onemocnění, která připomíná klidně chřipku nebo běžné nachlazení. Virus se však v těle stále množí a následně propukne v plné síle ve druhé fázi už s klasickými příznaky meningeálního syndromu. Mezi oběma fázemi může být několikadenní latentní fáze nemoci, kdy člověk nepociťuje vůbec žádné potíže.

Virovým meningitidám chybí typický příznak spočívající ve vzniku kožních petechií. Také prodleva mezi nákazou a plným projevem příznaků ztěžuje odhalení virových zánětů mozkových blan. O to důležitější je hledat souvislost mezi nedávno prodělanými infekcemi nebo okolnostmi, které mohly mít v minulých týdnech dopad na zdraví:

  • Neměl jsem přisáté klíště? Pobýval jsem nedávno v přírodě?
  • Nevšiml jsem si u sebe v nedávné době nějaké vyrážky?
  • Neměl jsem v poslední době opar?
  • Neprodělal jsem v poslední době nachlazení?
  • Které státy jsem v poslední době navštívil?
  • Jaká je má anamnéze z hlediska rizikového sexuálního chování?

Virové meningitidy jsou častější než bakteriální. Oproti bakteriálním probíhají virové záněty mozkových blan mírněji. To však neznamená, že nejde o velmi závažné infekce. I v případě virového původu může zanechat zánět mozkových blan trvalé následky a při těžkém průběhu skončit smrtí.

Bakteriální zánět mozkových blan Bakteriální zánět mozkových blan

Bakteriální meningitidy jsou velice závažné infekce. Průběh je velmi rychlý a vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. I přes včasné zahájení léčby meningitidy ale mohou některé případy končit smrtelně. Někdy u vyléčených pacientů po prodělání hnisavého zánětu mozkových blan následky v podobě poruch spánku, nervových obrn, poškození sluchu nebo zraku nevratně přetrvávají do konce života. Časté jsou také silné bolesti hlavy, které vyléčený pacient pociťuje ještě dlouho po dokončení léčby.

Hnisavé meningitidy mohou vyvolat různé bakterie. U novorozenců, kteří nemají tak odolnou hematoencefalitickou bariéru chránící mozek, může jít o bakterie Escherichia coli (E. coli), Klebsiella nebo Haemophilus influenzae. Haemofily jsou také původci dětských meningitid. Nejčastější původci zánětů mozkových blan – pneumokoky a meningokoky – jsou obvyklými původci meningitid u všech věkových kategorií včetně dospělých.

Meningokoková meningitida

Meningokoky jsou bakterie Neisseria meningitidis. Tato bakterie se přenáší kapénkami vzduchem nebo líbáním. K přenosu je totiž potřeba blízký kontakt. Zákeřnost meningokoků tkví v tom, že několik procent lidí (v ČR se hodnota odhaduje na 10 %) v populaci jsou její bezpříznakoví nosiči. Meningokoky jsou u nich tedy na sliznicích, ale nevyvolávají žádné onemocnění. K propuknutí nemoci jsou náchylné děti a mladí lidé do 30 let, aktivní i pasivní kuřáci nebo lidé oslabení stresem a vyčerpáním.

Neisserií je 15 druhů tzv. sérotypů. Nejběžnější je Neisseria meningitidis séroskupiny B, dále se často vyskytují skupiny A, C, X, W, Y.

Meningitický pás

S meningokokovou meningitidou se lze setkat kdekoliv na světě, zdrojem nákazy jsou totiž nemocní pacienti, ale i bezpříznakoví bacilonosiči. Přesto v některých oblastech světa je riziko nákazy výrazně větší. Nejvyšší počet meningokokových zánětů mozkových blan postihuje napříč kontinentem od východu na západ oblasti střední Afriky. Zatímco v Evropských státech se počty nemocných na 100 000 pacientů pohybují v jednotkách ročně, v těchto oblastech Afriky jde až o jednotky tisíc na 100 000 obyvatel! Z tohoto důvody se o těchto oblastech někdy hovoří jako o “meningitickém pásu.”

Pneumokoková meningitida

Pneumokoky neboli Streptokoky pneumoniae jsou poměrně běžné bakterie. U mnoha lidí se běžně nachází na sliznici dýchacích cest a nevyvolávají žádné příznaky nemocí. U dětí se „promořenost“ pneumokoky odhaduje dokonce mezi 20–40 %. Pokud dojde k rozvoji invazivní pneumokokové infekce a bakterie proniknou do krve, mozkomíšního moku, středního ucha nebo do plic, dochází k rozvoji vážných onemocnění – septikémie, zánět mozkových blan, zánět středního ucha, zápal plic.

Prevence meningitid Prevence meningitid

Je možné zánětům mozkových blan předcházet? Ochranu poskytuje v případě některých původců meningitidy očkování:

  • Očkování proti pneumokokům – patří mezi nepovinná očkování hrazená zdravotní pojišťovnou dětem do 7 měsíců věku, rizikovým pacientům (porucha funkce sleziny, imunodeficity) a lidem starším 65 let.
  • Očkování proti meningokokům – vakcína proti meningokokům může být zaměřena proti nejčastějšímu sérotypu B nebo jako tetravalentní vakcína proti Neisseriím A, C, W, Y. Tyto dva typy vakcín lze kombinovat a zajistit tak ochranu proti nákaze těmito typy meningokoků současně. Hrazeny jsou tyto vakcíny dětem do jednoho resp. dvou let věku a dospívajícím mezi 14 a 15 lety. Očkování na meningokoky je doporučeno i při cestování do destinací se zvýšeným výskytem tohoto onemocnění.

Očkování proti klíšťové encefalitidě – jde o nepovinné očkování, na které zdravotní pojišťovny často přispívají svým klientům v rámci benefitních programů. Klíšťové encefalitidě se věnujeme podrobně v samostatném článku:

Přejít na článek ,,Klíšťová encefalitida''

Vedle očkování nejde zapomínat ani na běžné hygienické zásady pro prevenci infekčních nemocí – správné mytí rukou a vyhýbání se kontaktu s nemocnými osobami. Důležitou ochrannou linií je i vaše vlastní imunita, o kterou je třeba pečovat po celý rok.

Nezapomínejte své zdraví chránit i při cestování a před návštěvou exotických destinací si zjistěte veškeré informace o doporučeném cestovatelském očkování pro danou lokalitu. Ale ani při pobytu na zahradě nebo na chalupě nezapomínejte na své zdraví a chraňte se před klíšťaty.


ZDROJE

  • Zánět mozkových blan (meningitida). nzip[online]. [cit. 2024-01-19]. Dostupné z: https://www.nzip.cz/clanek/817-zanet-mozkovych-blan-meningitida
  • Invazivní meningokoková onemocnění (IMO). nzip[online]. [cit. 2024-01-19]. Dostupné z: https://www.nzip.cz/clanek/47-meningokokove-onemocneni
  • Pneumokoková onemocnění. nzip[online]. [cit. 2024-01-19]. Dostupné z: https://www.nzip.cz/clanek/48-pneumokokova-onemocneni
  • Meningitida. Lékaři bez hranic [online]. [cit. 2024-01-19]. Dostupné z: https://www.lekari-bez-hranic.cz/meningitida
  • SKURÁK, Michal; CHRDLE, Aleš. Aseptické neuroinfekce. Neurologie Pro Praxi, 2021, 22.4.
  • Meningococcal Disease.Centres for Disease Control and Prevention [online]. [cit. 2024-01-19]. Dostupné z: https://wwwnc.cdc.gov/travel/yellowbook/2024/infections-diseases/meningococcal-disease

Ochrana před klíšťaty a hmyzem Vše o streptokocích


Dotazy z BENU poradny

Dotazy z BENU poradny

    • Dotaz pro lékárníka
    • Nežádoucí účinky
    11. 07. 2019

    Tinnitus, migréna

    Dobrý den, ráda bych se zeptala na užívání o cinnarizinu. DOstala jsem ho od neurologa 1/2 tabl. 75 mg na noc na tinnitus. Velmi mě vyděsilo upoornění na začátku letáku že muže následovat lehké bezvědomí. Jsem doma sama s dětmi a tak se obávám dávku užít, co si mám pod lehkým bezvědomím představit? Je řešení třeba najet nižší dávkou? Brala jsem betahistin a po něm mi nebylo dobře, možná i z důvodu obsahu laktozy, jsem alergik. V cinnarizinu je ovšem též, neexistuje náhrada? A dále jsem se dočetla, že cinnarizin by mohl pomoci i jako profylaxe migrény? V letáku to uvedeno není. Děkuji Vám za odpověd.

    Dobrý den,

    příbalový leták bohužel nemám k dispozici. Čerpám z podrobnějších informačních zdrojů a lehké kóma se tam nevyskytuje. Může se objevit vyšší spavost na začátku terapie, ale to se dá minimalizovat právě nastavenou večerní dávkou, kdy Vám tento nežádoucí účinek bude vadit nejméně. Je dobré se vyvarovat užívání jiných léků, které mají tlumivý účinek na centrální nervový systém a vyvarovat se alkoholu. Vám nastavené dávkování není nijak vysoké, rozhodně bych se nebála užívání. Samozřejmě alergie se vyskytnout může na cokoliv, ale to předem nezjistíte.
    Lék, který mě napadá na tinnitus bez obsahu laktózy, je s účinnou lákou extrakt z Ginkgo biloba ve formě roztoku. Jeho použití konzultujte s ošetřujícím lékařem.


    Další zdroje:

    S pozdravem
    Mgr. Petra Rezková
    lékárník BENU, Praha 9 CČM

    šipka Mgr. Petra Rezková

    Na dotaz odpověděla Mgr. Petra Rezková , Praha 9, OC Černý most, naproti Globusu zobrazit odpověď skrýt odpověď

    • Dotaz pro lékárníka
    • Oči a Uši
    06. 06. 2021

    Ušní kapky na náhlou bolest v uchu

    Dobrý den, dceru asi před půl hodinou začlo náhle bolet ucho. Poradily by jste mi jaké ušní kapky by byly nejlepší?

    Dobrý den,

    ucho můžete proplachovat peroxidem vodíku a to i v případě, že by došlo k protržení bubínku. Určitě pomůže ledování kosti za uchem. Tím rozeženete zánět, určitě tuto oblast neprohřívejte. Děcku ulevte podáním Nurofenu nebo Ibalginu. Uleví jak od bolesti, tak působí protizánětlivě. Z volně dostupných kapek by mohlo pomoci Otic solution, ale pozor, nesmí se kapat do ucha s poškozeným bubínkem (z ucha nesmí nic vytékat).
    Z vlastní zkušenosti většinou dojde na návštěvu ORL. Pro Váš klid to asi neodkládejte, možná se tím vyhnete noční návštěvě pohotovosti. Jiný lékař, než ORL Vám nepomůže.

    Phyteneo Otic Solution gtt.10ml

    S pozdravem
    Mgr. Petra Rezková
    lékárník BENU, Praha 9 CČM

    šipka Mgr. Petra Rezková

    Na dotaz odpověděla Mgr. Petra Rezková , Praha 9, OC Černý most, naproti Globusu zobrazit odpověď skrýt odpověď

    • Dotaz pro lékárníka
    • Imunita
    • Nežádoucí účinky
    09. 08. 2023

    Vodní améba naegleria fowleri - meningitida

    Dobrý den. Nedávno jsem četla příspěvek o teto Amebe. Jake je riziko jí chytit u nás ? A z vodního kohoutku? Dnes jsem si čistila zuby a při vyplachování se mi dostala voda do nosu (chtěla je mne napít z kohoutku a voda se dostala místo toho do nosu) ... Mám z toho velký strach a respekt... Omlouvám se a děkuji

    Dobrý den,

    u těchto améb by hrozilo riziko, pokud by se ve vodě přemnožily. To se může stát teoreticky ve zcela raritních případech v teplé vodě (např. v létě v řece). Z vody v kohoutku, která je upravovaná na pitnou, nákaza v tomto případě určitě nehrozí. 

    Letní koupání – pozor na bradavice, plísně i infekce z koupaliště

    Zdraví
    Mgr. Petra Večeřová
    Lékárník BENU, Vinohradská Brno

    šipka Petra Večeřová

    Na dotaz odpověděl Petra Večeřová zobrazit odpověď skrýt odpověď

Všechny dotazy


Související články

Související články

Všechny články


Hodnocení

Hodnocení

Buďte první, kdo vloží hodnocení k tomuto článku.