ÚRAZY DĚTÍ A JEJICH PREVENCE

Nejčastější úrazy dětí

Malé děti si nebezpečí nedokážou představit, zatím se s ním totiž nikdy nesetkaly. Ale i větší děti a dospívající často rizika podceňují a nedomýšlí jejich důsledky. Příčinám dětských úrazů vévodí pády. S velkým odstupem za nimi se o další místa handrkují úrazy v dopravě (častější u starších dětí) a úrazy elektrickým proudem (častější u menších dětí). K nenadálým událostem nejmladšího dětského věku patří často dušení cizím tělesem nebo opaření.

Úrazy si obecně přivodí častěji chlapci než děvčata. Zvýšené riziko úrazů je ale například i u všech dětí, které nemají dostatek pravidelných pohybových aktivit. Pohyb je totiž pro dítě nesmírně zdravý a přirozený pro vývoj, rozvíjí svalovou koordinaci, hbitost i kondici. Nesportující děti si proto snadněji přivodí úraz. Jaké je řešení? Rozhodně ne nechávat dítě sedět doma u obrazovky a omezit sport. Nutně potřebuje pravidelnou, rozvíjející pohybovou aktivitu. Tipy na zdravý pohyb najdete v našem článku:

Přejít na článek: Sportem ku zdraví

Ošetření odřenin u dětí

Správně ošetřit odřeniny, škrábance a drobné rány má u dětí 2 cíle:

• zamezit infekci rány a podpořit hojení,
• vštěpovat dítěti správné zásady při ošetřování zranění.

Dítě při ošetřování uklidňujte a přiměřeně jeho věku mu vysvětlujte, co s ránou děláte.

1. Ránu je potřeba nejdřív umýt čistou vodou.
2. Potom bolístku vydezinfikovat, aby se hojila a nehnisala.
3. Nakonec je možné ránu překrýt, aby byla chráněná. Často to není nutné, nicméně hlavně obrázkové náplasti dětem rychle pomohou na bolest zapomenout.

A jaká je prevence v pár bodech:

• Především mějte zdravý rozum, dítě potřebuje aktivní pohyb a pravděpodobně se nějakému odřenému kolenu nevyhne. To ale nemusí znamenat, že se bude vystavovat zbytečnému nebezpečí.

Dětské modřiny

Modřina je vlastně krev, která se při nárazu dostane z cév do podkoží. Postupně, jak se v ní krevní barvivo rozkládá, se bude měnit z načervenalé přes fialovou do modra, modrozelena až k zelenožluté. Vstřebání modřiny, a tedy rychlost zahojení, lze podpořit přípravky s obsahem heparinoidů, kterými se modřina maže.

Zcela jiným typem modřin jsou petechie neboli kapičky červené krve v podkoží, které nemizí ani při zatlačení. Při výskytu těchto petechií na kůži by rodiče na nic neměli čekat a vyhledat lékaře. Petechie mohou totiž mít několik příčin, z nichž nejzávažnější je zánět mozkových blan (meningitida).

• Stejně jako u odřenin, každé dítě si někdy nějakou modřinu ze hry donese. Modřiny bez zjevných příčin ale není radno podceňovat.

Krvácení u dětí

Ztráta krve je v případě dětí velmi nebezpečná. Zásadní je proto jednat rychle:

1. Zatlačit na krvácející místo, obvázat ho tlakovým obvazem.
2. Zvednout končetinu do výšky.
3. Při silnějším krvácení je třeba hned volat 155.

Častější a méně nebezpečné je krvácení z nosu. Dítě si ho často způsobí samo strkáním něčeho do nosu. Když dítěti teče krev z nosu, veďte ho k mírnému předklonu hlavy, stlačte mu nosní křídla u kořene nosu alespoň na 5 minut a vyčkejte, až se krvácení zastaví. Na dítě klidně mluvte a utěšujte ho. Pokud je schopné spolupráce, nabádejte ho k dýchání ústy. Pomoci může i chladivý obklad na čelo nebo na zátylek. Nesnažte se nikdy nos ucpávat například tamponem. Lékaře volejte, nedaří-li se krvácení z nosu zastavit déle jak 20 minut.

• Nenechávejte malým dětem na dosah ostré předměty.
• Části nábytku a skleněné doplňky v domácnosti by měly být z tvrzeného skla nebo potažené ochrannou folií.

Pokousání dítěte psem

Kousnutí je vždy velice závažný druh rány. Zranění od zubů je totiž hluboké a často infikované, proto se obtížně hojí. Při pokousání psem je nutné vyhledat lékaře a současně se pokusit cizího psa identifikovat. Pokud by nebylo možné zjistit, zda byl pes očkovaný proti vzteklině, musel by lékař pacienta preventivně přeočkovat.

• Nenechávejte dítě o samotě ani s hodným psem.
• Učte dítě nehladit cizí psy a nepřibližovat se ke psům projevujícím strach nebo agresivitu, ale ani před nimi neutíkat, jako spíše se jim klidně a bez provokací vyhnout.

Žihadlo od včely nebo vosy

Poštípání od hmyzu bolí a často dlouho a nepříjemně svědí. V případě pobodání od včel nebo vos je hlavním rizikem alergická reakce. Po bodnutí vosou i včelou je nutné místo chladit, pokud možno ošetřit gelem s antihistaminikem a v případě projevů silné alergické reakce nebo anafylaktického šoku volat záchrannou pomoc, uklidňovat dítě, chladit otékající krk a dbát na přívod čerstvého vzduchu až do příjezdu pomoci.

• Učte malé děti, že sahat na včelu nebo vosu je nebezpečí.
• V případě, že je dítě alergik, berte vždy na výlety do přírody potřebné léky!

Tupý úder jako riziko nenápadného vnitřního krvácení či otřesu mozku u dítěte

Dětské pády nebo často i dopravní nehody mohou být příčinou úderu do hlavy nebo břicha. Úder tupým předmětem nemusí navenek zanechat velké stopy. Avšak je zde stejně jako u dospělých, riziko vzniku vnitřního krvácení nebo otřesu mozku u dítěte v případě nárazu do hlavy. Proto se takováto situace nikdy nesmí podcenit. Obzvláště pokud je dítě bledé nebo apatické, rychle vyhledejte odbornou pomoc. Jak poznat apatické dítě? Apatie je lhostejnost, ztráta zájmu o okolí, snížená aktivita. Apatie u miminka se může projevovat nezájmem o kojení.

Při podezření na vnitřní krvácení dítě uložte do polohy, ve které mu je nejlépe (často to je schoulení „do klubíčka“). Nepřetržitě kontrolujte, zda se stav dítěte nezhoršuje, a zajistěte rychlý transport do nemocnice.

• Zabezpečte z obou stran vstup na schodiště, aby po něm malé dítě nemohlo lézt.
• Pozor na nábytek v blízkosti oken, dítě na něj může vylézt a z okna vypadnout. Stejně tak se pomocí věcí může dostat přes zábradlí balkonu!
• U jakéhokoliv sportu by dítě mělo mít na sobě doporučené ochranné pomůcky (například helmu při jízdě na kole).
• Dbejte na to, ať je dítě vidět. Využívejte reflexní prvky, světýlka, blikačky…

V autě dítě vždy připoutejte do sedačky i v případě velmi krátkých přejezdů.

Dětská zlomenina

Dětství a dospívání je jedinečné životní období, kdy se do kostí nejefektivněji ukládají minerály zvyšující jejich odolnost. Později už to nepůjde tak snadno, což je problém hlavně u starších lidí s osteoporózou. Malé děti mají v kostech větší zastoupení kolagenu, proto mají dětské kosti velkou pružnost, což děti částečně chrání před zlomeninami. Naštěstí i v případě zlomeniny dětských kostí se zranění zpravidla dobře a rychle hojí. Aby tomu tak bylo, je potřeba poskytnout správnou první pomoc:

1. Při podezření na zlomeninu s postiženou končetinou co nejméně hýbejte.
2. Dítěti nepodávejte nic k jídlu a pití (u zlomeniny vždy přichází do úvahy operační řešení, přestože u dětí je potřeba méně často než u dospělých).
3. Je-li to možné (zlomenina prstu, zlomenina předloktí), transportujte dítě do lékařského zařízení. Pokud to vzhledem k povaze zlomeniny není možné (komplikovaná zlomenina nohy), zavolejte záchrannou službu 155.
4. Dítě se snažte uklidnit a zajistěte mu tepelný komfort.

Může dojít i k otevřené zlomenině, kdy kost poruší okolní tkáň a kůži a rána je otevřená. V takovém případě hrozí silné krvácení, které je potřeba rychle řešit. Přitlačte proto na místo krvácení sterilní obvaz a přivolejte sanitku. Udržet ránu v co největší čistotě je zásadní, aby nedošlo k infekci kostní tkáně. Nikdy se nesnažte s otevřenou zlomeninou manipulovat nebo vracet kost na své místo.

• Preventivní opatření se shodují s těmi v předchozím odstavci.

Při sportu by dítě mělo vždy mít vhodné boty a oblečení.

Křeče – první pomoc a časté chyby

Křeč u dítěte vyděsí, obzvláště pokud do ní dítě upadne nečekaně. V tomto případě ale není vhodné s dítětem dělat nic – nedávejte mu nic do úst, nesnažte se ho držet nebo zadržovat spontánní pohyby. Buďte s dítětem, dohlížejte, aby si neublížilo o předměty v jeho okolí, a následně vyhledejte lékařskou pomoc kvůli nutným vyšetřením. Pokud křeč doprovází dětskou horečku, jde o tzv. febrilní křeč. Tam je kromě výše zmíněných zásad nutné ještě snížení vysoké teploty podáním léků, jakmile se dítě vrátí k vědomí.

• V případě horeček stoupajících ke 38 °C horečku srážejte.

Tonutí

K topení dítěte může vést nedocenění rizik nejen z dětské strany, ale i ze strany rodiče. Velké riziko představují například nádoby na záchyt dešťové vody nebo mělká voda v podobě zahradního jezírka. Rodič malého dítěte si totiž nemusí uvědomit, že dítě nemá dostatečnou koordinaci, aby se z vody zvedlo, pokud do ní uklouzne při zvědavém nakukování. Nutná je pak rychlá pomoc a zahájení resuscitace, pokud dítě není při vědomí.

• Zabezpečte všechny vodní plochy ohrazením.
• V blízkosti vody nespouštějte dítě z očí.
• Nikdy neodcházejte od mimika při koupání.

Úrazy u miminek a batolat

Malé, bezelstné a všetečné dítě ohmatává, ochutnává a naplno všemi smysly zkoumá okolní svět. Domov se proto musí přizpůsobovat jeho potřebám, potenciálně nebezpečné předměty se přesouvají na vyšší místa. Jak se dítě začne batolit, následují je zpravidla i všechny neupevněné předměty, zabezpečují se ostré rohy a hrany.

Pády a úrazy hlavičky

Údery do hlavy v důsledku pádu nebo nárazu patří mezi nejzávažnější dětské úrazy, obzvláště u malých dětí, kterým se lebeční kosti teprve spojují. Velká fontanela se může plně uzavřít někdy až ve 2 letech dítěte. Kromě otřesu mozku u miminka tedy hrozí i přímo poškození mozku stlačením.

• Nenechávejte miminko na posteli nebo pohovce bez dozoru. Může vás překvapit, poprvé se překulit! Raději buďte příliš opatrní, než aby dítě spadlo z postele na hlavu.
• Při koupání a dalších činnostech s dítětem manipulujte pomalu a obezřetně.
• Všechny, kdo si chtějí dítě pochovat, důkladně instruujte.
• Miminko nenechávejte chovat starší sourozence (nejsou-li dospělí) nebo jiné děti bez přímého dohledu.
• Batole, které začne lézt na pohovku nebo postel, hned začněte učit slézat dolů nožičkami napřed.
• V dětských židličkách a kočárku dítě vždy zabezpečte popruhy. Umisťujte je vždy tak, aby nehrozilo převrácení.

Vdechnutí předmětu a dušení dítěte

Dítě v určitém období svého života poznává svět ústy. Vše, co najde, hned dává do pusinky. Vdechnutí nějakého předmětu je proto každodenní riziko. Rodič malého dítěte musí při dušení rychle jednat. Položit dítě na předloktí nebo na stehno, hlavičku níže než tělo, a údery mezi lopatky předmět z dýchacích cest vypudit.

Větší dítě, které se dusí, vyzvěte ke kašlání, dále ho nechte předklonit a rovněž údery mezi lopatky pomozte nežádoucí předmět z plic vypudit ven. Nedaří-li se, přichází na řadu tzv. Heimlichův manévr. Postavte se za dítě, ruce dejte na horní část jeho břicha a důrazným stlačením vedeným směrem nahoru a k sobě (pod hrudní koš dítěte) předmět z dýchacích cest odstraňte.

• Malé předměty ukládejte mimo dosah dítěte.
• Při jídle na dítě dohlížejte.
• Nenechte děti dovádět s bonbónem nebo žvýkačkou v puse.
• Sáčky nebo igelitové tašky, které by si dítě mohlo dát na hlavu, neukládejte v jeho dosahu.

Opaření dítěte a popáleniny

Sáhnout si na něco horkého si jako malý zkusil každý z nás. O velikosti a závažnosti popáleniny rozhoduje jak způsob jejího vzniku, tak i rychlost ošetření. Horko se totiž našimi tkáněmi šíří, proto rychlé chlazení postiženého místa může zmenšit rozsah postižení. U dětí už popálení postihující 5–10 % povrchu kůže může přivodit šok a kolaps (1 % odpovídá velikosti dětské dlaně). Nepokládejte hrnek s horkým nápojem apod. na kraj stolu.

• Zabezpečte ubrus dobře držícími sponami nebo lépe nepoužívejte ubrus visící z okraje stolu.
• Učte dítě, že některé domácí spotřebiče pálí a nesmí na ně sahat (např. elektrická trouba).
• Buďte obezřetní, chtějí-li s vámi být malí asistenti v kuchyni při vaření.
• Dohlížejte na dítě u krbu, grilu nebo pokud je v blízkosti ohniště.

Podrobně se popáleninám a první pomoci věnujeme v samostatném článku:

Přejít na článek: Jak ošetřit popáleniny

Úraz elektrickým proudem

Všetečné, všeprozkoumávající dítě musí rodič brzy naučit, že elektrická zásuvka i spotřebiče jsou zakázanou zónou. Elektřina způsobující křeč svalů může dětskou ruku od zdroje odtáhnout, ale i sevřít vodič v dlani. Elektrický proud způsobuje popáleniny, poškození vnitřních orgánů a může dojít k zástavě srdce. Jak pomoci?

1. Zastavte působení proudu – vypněte nebo odpojte spotřebič, vyhoďte pojistky. Pokud to není možné, pokuste se odtrhnout dítě pomocí nevodivého předmětu – dlouhé dřevěné vařečky, dřevěné násady od koštěte.
2. Zabezpečte zdroj tak, aby se zachránci ani dítě již nemohli poranit.
3. Pokud je dítě v bezvědomí a nedýchá, ihned zahajujte resuscitaci.
4. Volejte záchrannou službu 155.

Důležité je ve vypjaté chvíli nezazmatkovat a dítěte se nedotknout. Pozor také na vodu, která vede elektrický proud, a mohla by vás se zdrojem spojit. I v případě kopnutí elektřinou, které zdánlivě nezanechalo žádné následky, je nutné podstoupit lékařské vyšetření a kontrolu srdeční činnosti.

• Učte dítě o nebezpečí elektrického proudu formou přiměřenou jeho věku.
• Zabezpečte elektrické zásuvky chrániči.

Otrava

V lahvi je pití… Tato dětská zkušenost může být velmi nebezpečná, pokud by se doma dítě dostalo například k čističům nebo rozpouštědlům. Nejčastěji k otravám dětí dochází přímo doma u věkové kategorie do 5 let. Pozřenou nebezpečnou látkou jsou pak nejčastěji léčivé přípravky. Co při podezření na otravu dělat?

1. Nemá-li dítě výrazné symptomy, kontaktujte linku Toxikologického informačního střediska (TIS) 224 919 293 nebo 224 915 402.
2. Ztrácí-li dítě vědomí, okamžitě volejte záchranku 155 a zahajujte resuscitaci!
3. Pokuste se zjistit, kdy, co a kolik toho dítě pozřelo.
4. Zvracení se doporučuje vyvolávat jen na pokyn lékaře. Vhodné je ho vyvolat při otravě léky nebo jídlem. Při otravě saponátem, kyselinami, zásadami nebo ropnými produkty ale zvracení stav zhorší. Vzorek zvratků je nutné zajistit a odevzdat na rozbor.
5. Lékař na lince vás informuje, zda je vhodné podat aktivní uhlí a čistou vodu. Jako první pomoc slouží tento postup u otrav houbami nebo léky. Při požití chemikálií nebo saponátů ale nemusí být vhodný.

Nebezpečí představuje také spolknutí baterie, nejde sice přímo o otravu, ale baterie způsobuje poleptání zažívacího traktu zevnitř. Je proto nutné okamžité ošetření.

• Ukládejte veškeré chemikálie (čisticí prostředky, tablety do myčky) v domácnosti mimo dosah dětí. Nespoléhejte se jen na bezpečnostní uzávěry.
• Veškeré léky ukládejte mimo dosah i dohled dětí. Léky svou formou mohou dítěti připomínat bonbóny a lákat k ukořistění.
• Odstraňte prudce jedovaté pokojové rostliny (oleandr, diefenbachie aj.).
• Dítě se nesmí dostat k bateriím. Nejen že nesmí mít samotné baterie v dosahu, ale ani zařízení, ze kterých jdou snadno vytáhnout.
• Mějte v mobilu uložené číslo na Toxikologické informační středisko 224 919 293 nebo 224 915 402. Linka je dostupná 24 hodin denně.
• Domácí lékárničku vybavte balením aktivního uhlí.

První pomoc pro děti v bezvědomí

Pokud se stal vážný úraz, okamžitě zahajte první pomoc. Obzvláště u dítěte, které nedýchá, jde o drahocenné vteřiny a minuty, než na místo dorazí odborná pomoc. Mozkové buňky zanikají už po 5 minutách bez přívodu kyslíku, proto je okamžitá obnova srdeční akce nezbytná.

Resuscitace u dětí

Dětský organismus není jen „malý dospělý“, ale má mnoho specifik. Od dospělého se liší i třeba nejčastější příčiny dětské zástavy srdce a dechu. Zatímco u dospělého statisticky dominuje zástava srdce a následný kolaps, u dětí převažuje jako prvotní příčina zástava dechu. Proto se i kardiopulmonální resuscitace dítěte liší od postupu u dospělého pacienta.

1. Zjistěte, zda dítě reaguje.
2. Nereaguje? Okamžitě zavolejte lékařskou pomoc 155 nebo 112. Pokuste se zavolat na pomoc i další lidi z okolí.
3. Ověřte, zda dítě dýchá. Ucho dejte k ústům dítěte a snažte se slyšet dech, cítit vydechovaný vzduch na tváři nebo očima zahlédnout zvedání a klesání hrudníčku. Pokud během 10 sekund nic nevidíte nebo dítě v bezvědomí po dechu jen „lapá“, zahajte resuscitaci.
4. Položte dítě na tvrdou podložku na záda, zakloňte hlavu dítěte.
5. Zahajte 5 vdechy z úst do úst při zacpaném nose (u nejmenších dětí můžete vdechovat do úst a nosu současně). Množství vzduchu přizpůsobte velikosti dítěte – zpravidla stačí mělký výdech do zvedání hrudníčku. Nedělejte vdechy silou přes odpor plic!
6. Masírujte srdce uprostřed hrudní kosti u menších dětí jednou nataženou rukou, u větších dětí můžete použít obě ruce jako u dospělých. Stlačení mají být hluboká asi do 1/3 hloubky hrudníčku s frekvencí 100 stlačení za jednu minutu (tedy rychleji než 1x za sekundu a pomaleji než 2x za sekundu).
7. U dětí přibližně do 8 let po 15 stlačeních přerušte a udělejte další 2 vdechy. Ideální je přítomnost více zachránců pro co největší plynulost resuscitace dítěte. S frekvencí 15 stlačení ku 2 vdechům pokračujte až do příjezdu záchranné služby nebo do přivedení dítěte k vědomí.
8. U dětí ve věku přibližně 8 let a starší je vhodná frekvence 30 stlačení hrudníku ku 2 vdechům.
9. V resuscitaci pokračujte do příjezdu záchranné služby.

Pokud dítě NEREAGUJE, ale DÝCHÁ: Uložte ho do stabilizované polohy na bok a stále kontrolujte jeho stav až do příjezdu lékaře.

Resuscitace miminka

S resuscitací novorozence nebo malého miminka se snad většina lidí nesetká. Jde spíše o zásah, který musí ovládat sestry a lékaři především na porodních sálech. Přesto nešťastná náhoda nebo zádrhel u domácího porodu může k takovéto situaci přivést i úplného laika. Vědět, jak se zachovat a nezpanikařit, pak může zachránit život, který je zatím doslova ještě v plenkách.

V čem se liší resuscitace u nejmenších dětí a miminek?

Pokud miminko nedýchá a nejeví známky života:

1. U miminka zakloňte hlavičku jen mírně. (U dospělých a dětí je naopak nutný velký záklon).
2. Zahajte 5 vdechy. V tomto kroku se postup neliší od pomoci většímu dítěti. U miminka však vdechujte jen asi obsah vzduchu, který máte v ústech. Zároveň v tomto případě poskytujte dýchání z úst do úst i nosu miminka současně.
3. Stlačování hrudníčku provádějte 2 prsty uprostřed hrudní kosti. Ideální je chytit hrudníček miminka do dlaní (palce leží na hrudní kosti, prsty jsou na zádíčkách) a masírovat hrudník palci.
4. Stlačujte hrudník s frekvencí 3 stlačení ku 1 vdechu. Frekvence stlačování hrudníku u miminka by měla být 120 za minutu (tedy 2x za sekundu). Je tedy rychlejší než u dospělého člověka.
5. Opět v resuscitaci (3:1) pokračujte do příjezdu odborné pomoci.

ZDROJE

• Prevence dětských úrazů. STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV [online]. [cit. 2024-02-29]. Dostupné z: https://szu.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/prevence-urazu-nasili-a-otrav/prevence-detskych-urazu/
• BERNATOVÁ, Eva. První pomoc u dětí. Šance Dětem [online]. [cit. 2024-02-29]. Dostupné z: https://sancedetem.cz/prvni-pomoc-u-deti
• SRNSKÝ, Pavel. První pomoc u dětí. ČESKÝ ČERVENÝ KŘÍŽ [online]. 2007 [cit. 2024-02-29]. Dostupné z: https://www.cervenykriz.eu/files/files/cz/edicepp/PP-u-deti.pdf
• DUBSKÁ, Kateřina. První pomoc u dětí. LÉKÁRNICKÉ KAPKY [online]. [cit. 2024-02-29]. Dostupné z: https://www.lekarnickekapky.cz/leky/deti-a-maminky/prvni-pomoc-u-deti.html
• Dětské úrazy. Kolečko nadační fond [online]. [cit. 2024-02-29]. Dostupné z: https://kolecko.cz/boj-s-urazy/urazy-deti-v-cechach/

Odřeniny, úrazy a krvácení Léky na hojení ran a jizev