TYPY DIABETU

V závislosti na specifických odlišnostech diabetu jej rozdělujeme na dva hlavní typy. Nejsou však jediné, které vás mohou potkat. Jak je poznáte a co případě zjištění dělat?

Diabetes mellitus 1. typu

Diabetes 1. typu je autoimunitní onemocnění. Toto znamená, že v řízení lidského těla dojde k poruše a imunitní systém postupně zničí Langerhansenovy ostrůvky ve slinivce břišní, které vyrábějí hormon inzulin. Tento hormon funguje jako klíč k otevírání „zámků“ buněk, aby glukóza z krve mohla přejít do svalů a jater k dalšímu zpracování. 

Tělo tak považuje β buňky ve slinivce břišní za cizorodou část organismu a nastartuje autoimunitní reakci. Zatím není zcela jasné, proč dochází k poruše tolerance imunitního systému vůči β buňkám, tvorba protilátek je ale zakódována v genetické informaci jedince už před tím, než dojde k samotnému propuknutí nemoci a spouštěcím mechanismem se pak může stát třeba i pouhé chřipkové onemocnění.

Pokud je inzulinu v krvi málo nebo dokonce žádný, glukóza z krve se nemůže zpracovat a organismus pak trpí nedostatkem energie. A to je teprve začátek. Pokud není léčba zahájena včas, může dojít až k metabolickému rozvratu organismu. 

V současnosti je diabetes 1. typu léčitelný inzulinem. Pacient je ale celoživotně závislý na jeho pravidelném podávání. Inzulin však v tomto případě nelze přijímat perorálně, protože by se rozložil žaludečními šťávami. Proto se používají moderní techniky aplikace, jako například inzulinová pera a inzulinové pumpy.

Diabetes 1. typu může propuknout v jakémkoli věku, nejčastěji se tak ale stane u dětí a osob do 35 let.

Diabetes 1. typu

Diabetes mellitus 2. typu

Diabetes 2. typu je charakterizován inzulinovou rezistencí a relativním nedostatkem inzulinu. Vzniká většinou po 40. roce věku, ale k jeho rozvoji může dojít i dříve. Vedle vrozené predispozice podporují jeho vznik i nadváha, nedostatek pohybu a duševní stresy.

Příznaky diabetu 2. typu mohou zůstat nezjištěné (asymptomatické) po mnoho let a diagnóza je často stanovena až na základě přidružených komplikací, kterými mohou být v krajním případě selhání ledvin, poruchy zraku či vředy na nohou. K diagnóze také poměrně často dochází náhodně, při vyšetření krve nebo moči -  doktoři zjistí, že se v nich vyskytuje vysoké množství glukózy. 

Beta buňky vyrábějí inzulinu dostatek, někdy i více než je potřeba. Ale tělo neumí na inzulin reagovat, ztrácí k němu vnímavost a vzniká tzv. inzulinová rezistence. Tento stav souvisí zejména s nadměrným množstvím tuku v těle. Organismus pacienta musí k udržení normální hodnoty glykémie produkovat stále větší množství inzulinu. Ve chvíli, kdy je schopnost produkce inzulinu na maximální možné hranici a tělo již nedokáže vyrobit více, začne koncentrace glukózy narůstat a choroba se projeví.

Pacienti nejsou oproti diabetu 1. typu plně závislí na externím podávání inzulinu a v mnoha případech stačí k vhodné léčbě správně nastavená dietní opatření omezující příjem sacharidů a redukce hmotnosti. Přesto je u části pacientů nutné navíc podávat tablety – perorální antidiabetika. Pokud se vhodné kompenzace nedosahuje ani dietou ani podávanými antidiabetiky, je nutné začít s aplikací inzulinu.

Diabetes 2. typu je nejrozšířenějším typem diabetu. V naší populaci převládá – jedná se až o 90 % diabetiků. Onemocnění se vyskytuje převážně ve středním a vyšším věku, přičemž s věkem pravděpodobnost vzniku rapidně roste. Pokud není diabetes včas odhalen a správně léčen, může negativně ovlivnit nejen kvalitu, ale i délku vašeho života.

Diabetes 2. typu

Těhotenský (gestační) diabetes

V těhotenství dochází vlivem působení těhotenských hormonů ke kolísání hladiny glykémie. U některých žen se slinivka břišní nedokáže vyrovnat se zvýšenými požadavky na inzulin, který by udržel hladinu glykémie v rovnováze. 

Glukóza se tak v matčině krvi vyskytuje ve zvýšeném množství a dostává se přes placentu k plodu. Ten pak reaguje zvýšenou tvorbou vlastního inzulinu. Těhotenská cukrovka vede u dítěte k výskytu diabetické fetopatie, mezi jejíž projevy patří vyšší porodní hmotnost a hrozba hypoglykémie po porodu. Dalším možným důsledkem je zvýšená hodnota žlučového barviva, která způsobuje novorozeneckou žloutenku. Všechny tyto komplikace jsou v současnosti snadno řešitelné pediatry a netrvají po porodu nijak dlouho.

Žena, která dostane těhotenskou cukrovku, nemusela mít nikdy předtím žádné potíže a ani genetické dispozice. Zároveň těhotenský diabetes po porodu ve většině případu mizí. Udává se, že postihuje přibližně 4 % těhotných žen a dnes je zachycen při plošných krevních testech, které se provádějí po dvacátém týdnu těhotenství.

Specifické typy diabetu

Výrazně méně často je možné se setkat se specifickými typy diabetu, mezi které patří MODY, LADA či se mohou projevit při různých endokrinních onemocněních, v důsledku užívání některých léků, při zánětu slinivky a i při některých genetických onemocněních.

Typ MODY je podmíněný změnou genů a je diagnostikován u mladých osob. Průběh má mírný a většinou není potřeba podávat inzulin. Objevuje se minimálně ve dvou generacích v rámci jedné rodiny.

LADA je specifická podskupina diabetu 1. typu, která se objevuje zpravidla v pokročilejším věku. S ohledem na pomalý průběh autoimunitní reakce připomíná spíše diabetes 2. typu, se kterým je také občas mylně zaměňován. 

Základní informace o diabetu najdete v článku „Co je diabetes?“.

Zeptejte se lékárníka

Po–Pá: 09:00 – 17:00

Odesláním dotazu souhlasím s Pravidly online poradny.
Odesláním dotazu uděluji souhlas s poskytnutím osobních údajů za účelem poskytnutí služeb online poradny a se zveřejněním dotazu.

Naše lékárny

Přihlásit



Košík

Nákupní košík je prázdný.