VLIV SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ NA ZDRAVÍ OČÍ

Co je UV záření?

Ultrafialové (UV z anglického Ultraviolet) záření je neviditelná část slunečního světla s vlnovou délkou od 100 do 400 nm:

• UVA má nejdelší vlnovou délku (315–400 nm),
• UVB střední (280–314 nm),
• UVC nejkratší (100–279 nm).

Čím je vlnová délka záření delší, tím proniká hlouběji, ale je méně škodlivá. Proto UVA proniká nejhlouběji do struktur oka.

Díky ozonové vrstvě UVC paprsky na povrch země prakticky nedopadají, UVB záření je absorbováno zhruba na 80 %, ale UVA záření prochází ozónovou vrstvou téměř úplně (99 %). Tedy přímý vliv na naše oči a tělo má UVA a UVB záření.

Působení UV záření na oči

Už jsme si zvykli chránit před UV zářením svou kůži používáním různých opalovacích krémů, sprejů a třeba i oblečení s UV faktorem, mnozí ale zapomínáme dostatečně chránit své oči. Dokonce i krátkodobá expozice intenzivním slunečním paprskům může způsobit podráždění a poškození očních tkání:

• Rohovka je nejsvrchnější část oka, která nejvíce trpí v důsledku UVB paprsků. Expozice UV záření v ní vyvolá oxidační stres, jeho důsledkem je bolest, podráždění nebo nesnášenlivost světla.
• Spojivka, pokud je často zatěžovaná působením UV záření, může stejně jako mnohé další buňky a tkáně rychleji stárnout. Projevit se to může jejím ztlušťováním i zažloutnutím.
• Oční čočka se dlouhodobou expozicí UV paprskům zakaluje a zrychluje se tak rozvoj šedého zákalu.

Dlouhodobé nebo intenzivní vystavování nechráněných očí slunci (dívání se do slunce, sledování zatmění slunce bez ochrany očí) poškozuje místo nejostřejšího vidění – žlutou skvrnu. Tímto poškozením mohou vzniknout skotomy, tedy výpadky v zorném poli. V extrémním případě se může stát, že člověku zůstane pouze periferní vidění nebo může dokonce krátkodobě oslepnout nebo zrak trvale poškodit.

Projevy působení UVA a UVB záření na oči

Účinek ultrafialového záření se na nechráněných očích obvykle objeví s prodlevou 3–12 hodin. Příznaky se podobají projevům očí podrážděných svařováním.

• bolest očí – může být i intenzivní a křečovitá
• nadměrné slzení bez subjektivní úlevy
• světloplachost – výrazná nesnášenlivost světla
• pocit cizího tělesa v oku
• zčervenání očního bělma

Pokud sluneční záření působí dlouhodobě na nechráněné oko, může způsobit:

• zánět oční spojivky a rohovky
• zakalení oční čočky až rozvoj šedého zákalu (odborně katarakty)
• makulární degeneraci (defekt sítnice)
• chronicky suché oči
• urychlení stárnutí očí
• zhoršení zraku

Jak chránit oči?

Pokud už nic jiného, je nutné nosit alespoň nějakou pokrývku hlavy, jako klobouk nebo kšiltovku, která bude nad očima vytvářet stín. Kvalitní sluneční brýle jsou dnes absolutní nutností. Je důležité nosit pouze brýle se 100% UV filtrem, které chrání oči před UV zářením v celém jeho spektru. Zajímejte se také o kategorii UV filtru škálující propustnost světla sklem od bezbarvé 0 po velmi tmavou 4. Při zvýšené intenzitě záření je vhodný filtr kategorie 2-3, do extrémních podmínek na sněhu pak kategorie 4 a ideálně i se zábranami proti paprskům zboku, tzv. ledovcové brýle. Brýle můžou mít také polarizační filtr, který dobře blokuje paprsky odražené od vodní hladiny, silnice nebo právě od sněhu.

Co použít na oči podrážděné UV světlem

Většina příznaků negativního působení slunečních paprsků se upraví při zavření oka a skrytí před přímými paprsky. Někdy je ale nutné si pomoci uklidněním projevů zánětu:

• oční kapky na zánět spojivek
• studené obklady na oči
• umělé slzy nebo regenerační oční kapky
• gel s vitamínem A
• při silných bolestech se aplikují znecitlivující oční kapky, které předepisuje oční lékař.

Doporučuje se také případně vyjmout kontaktní čočky a hlavně si oči nemnout, aby se do nich nedostaly bakterie způsobující infekci.

Oční vitamíny a antioxidanty

Negativním účinkům UV záření můžeme částečně předcházet také správnou výživou oka díky určitým antioxidantům, vitamínům a minerálům i dalším mikronutrientům:

• Lutein a zeaxantin: Tyto dva karotenoidní pigmenty mají antioxidační vlastnosti. Přirozeně se nacházejí v sítnici oka v oblasti žluté skvrny, která je místem nejostřejšího vidění.
• Betakaroten: Přírodní červené barvivo, které si naše tělo přetváří na vitamín A.
• Vitamín A: Sítnice je odborně retina a vitamín A zase retinol. Jejich spojitost se tak přímo nabízí. Sítnice skutečně obsahuje hodně vitamínu A, je totiž nutný pro tvorbu zrakového pigmentu rhodopsinu.
• Vitamín C a vitamín E: Oba působí jako silné antioxidanty.
• Zinek: Pomáhá udržovat normální zrak, zapojuje se například do antioxidační ochrany buněk.
• Selen: Stejně jako zinek se i selen podílí na antioxidačních procesech, je totiž součástí antioxidačních enzymů.
• Omega 3: DHA je omega 3 nenasycená mastná kyselina, která přispívá k udržení normálního zraku. Jejím zdrojem ve stravě je rybí tuk.

Co se týče správné životosprávy, očím prospívá pestrá strava, ve které nechybí listová zelenina (lutein a zeaxantin), mrkev, hrášek, brokolice, broskve nebo meruňky (betakaroten), pomeranče a nejrůznější druhy ovoce (vitamín C), ořechy (vitamín E), luštěniny (minerální látky) a ryby (omega 3). Zrak je nesmírně cenný smysl, pečujme proto o zdraví svých očí, vyživujme je a hlavně chraňme!

Autor: Matej Kolencik

Oční optika Doplňky stravy na oči