CHOLESTEROL: PŘÍTEL A NEPŘÍTEL PRO NAŠE TĚLO V JEDNOM

Cholesterol je látka, která je opředená množstvím dohadů a mýtů. Často bývá vnímán spíše negativně, což však není správné, neboť má rovněž značně pozitivní význam pro naše zdraví.

Co je to cholesterol

Cholesterol se vyskytuje v našem jídelníčku zcela běžně. Průměrný člověk může denně ve stravě konzumovat asi 300 mg cholesterolu. Kromě toho jej přirozeně vytváří i naše játra, a to v průměru v množství 500 mg denně. Pozitivní přínos cholesterolu pak spočívá v tom, že tvoří plazmatickou membránu všech buněk i hlavní složku žlučových kyselin a je výchozí látkou při tvorbě steroidních hormonů a vitaminu D.

Úroveň hladiny cholesterolu v těle je proto ovlivněna nejen jeho množstvím přijímaným z potravy, ale také působením mechanismů regulace syntézy cholesterolu, zejména pomocí aktivity HGM‑CoA reduktázy (to je enzym, který je klíčový v tvorbě cholesterolu v těle).

Co může způsobit nadbytek cholesterolu v těle?

Zvýšená hladina cholesterolu (odborně označovaná jako hypercholesterolemie) je jedním z hlavních rizikových faktorů pro možný vznik kardiovaskulárních onemocnění (onemocnění srdce a cév). Může následně vyústit až do takových komplikací, jako jsou mrtvice nebo infarkt myokardu, které jsou v současnosti v Evropě hlavní příčinou předčasných úmrtí.

Hladinu cholesterolu především zvyšuje konzumace velkého množství nasycených mastných kyselin, které se následně ukládají v tukových buňkách. Velkým rizikem spojeným s přílišným množstvím cholesterolu v těle je proto možný rozvoj aterosklerózy. Toto chronické progresivní onemocnění je charakterizované místní akumulací tuků a dalších složek krve a fibrózní tkáně v cévách doprovázené změnami na jejich stěně. Jedná se tak o soubor degenerativních změn postihujících cévní soustavu, a to zejména u starších lidí. K rozvoji aterosklerózy mohou kromě dědičných vlivů výrazně přispět také špatná životospráva, nedostatek pohybu, sedavé zaměstnání nebo nadměrný stres.

„Hodný“ a „zlý“ cholesterol

Jako tzv. „hodný“ cholesterol je často označován lipoprotein s vysokou hustotou (neboli HDL), který pomáhá vracet nadbytek cholesterolu do jater, a tím snižuje riziko jeho případného usazování ve stěnách tepen. V játrech totiž dochází k rozkladu cholesterolu na další složky. Naopak za „zlý“ cholesterol je považován lipoprotein s nízkou hustotou (neboli LDL), který je nebezpečný tím, že se může v případě nadbytku usazovat ve stěnách cév, a tím snižovat jejich vnitřní průměr. A právě tento proces se pak označuje jako ateroskleróza. Za problematickou se považuje již hladina nad 3 mmol/l krve.

Doplňky stravy a léčivé rostliny jako podpora léčby zvýšeného cholesterolu

Bergamot (Citrus bergamia, syn. Citrus limon) je aromatické ovoce velikosti pomeranče, barvou podobné citronu, které je bohaté na flavonoidy. Je spojovaný s protizánětlivými a antioxidačními účinky, také se považuje za příznivě působící na snižování hladiny cholesterolu, když má snižovat množství poškozených částic (lipoproteinů) LDL‑cholesterolu volnými radikály. Takto poškozené lipoproteiny se totiž mohou ukládat do stěn cév, čímž obvykle dochází ke vzniku aterosklerózy.
Artyčok kardový (latinsky Cynara cardunculus nebo Cynara scolymus) obsahuje látku luteolin – který je také považovaný za antioxidant, také se má za bránící tvorbě cholesterolu a inhibující biosyntézu endogenního cholesterolu v játrech. Extrakt z jeho listů je spojovaný s pozitivním vlivem na organismus pro efektivnější zpracování cholesterolu, což může také vést ke snižování jeho celkové hladiny.
Fytosteroly (rostlinné steroly) se popisují jako blokující vstřebávání exogenního cholesterolu. Přisuzuje se jim, že snižují celkový cholesterol a LDL‑cholesterol tím, že pomáhají bránit vstřebávání cholesterolu z potravy a cholesterolu přítomného v trávicím traktu (například ze žluči).
Vitamin C (kyselina askorbová) je pak spojovaný se snižováním hladiny vysokého LDL cholesterolu a také s tím, že se podílí na tvorbě kolagenu v lidském těle. Rovněž se s ním pojí antioxidační účinky, proto přispívá k ochraně našich buněk před jejich případným poškozením volnými radikály. Právě díky tomu se považuje za chránící lipoproteiny HDL‑cholesterolu před oxidativní modifikací a jejich ukládáním do cév, což může vést ke vzniku aterosklerózy.

INZERCE