TROMBÓZA A PLICNÍ EMBOLIE – JAK SPOLU SOUVISÍ?

Co je trombóza

Přesně vyvážená rovnováha mezi srážením krve chránící tělo před krvácením na jedné straně a nadměrnou tvorbou krevních sraženin na druhé je pro život nezbytná. Jde o složitý komplex dějů, který nepovšimnutě funguje na pozadí běžných pochodů v těle. Výchylka z rovnováhy může mít vážné následky. Trombóza žil je právě takovýmto vychýlením rovnováhy na stranu nadměrného srážení krve.

Při trombóze totiž dochází k aktivaci procesů vedoucích ke srážení krve uvnitř cévy. Vzniklá krevní sraženina uvnitř cévy pak omezuje průtok krve. Trombus může narůstat a upozornit na sebe typickými příznaky. Velmi často ale může být trombóza bez příznaků a pacient ani netuší, že ho ohrožuje.

Kde nejčastěji vznikají trombózy?

Vznik trombů je typicky spojen s dolními končetinami. Nejběžnější je trombóza v noze ať už vzniká jako trombóza v lýtku, ve stehně nebo v oblasti kotníku či podkolenní jamky. Běžným místem rozvoje trombózy je i pánevní oblast. V porovnání s nohou trombóza v ruce není častá a pokud vznikne, bývá spojená například s úrazem nebo zánětem vzniklým jako komplikace při zavedení žilního katetru v nemocniční péči.

Na to, kde vznikají trombózy, se dá dívat i z pohledu, zda blízko pod povrchem kůže nebo v hluboko uložených žilách. Tak se dají trombózy dělit na povrchové a hluboké žilní trombózy.

Povrchová trombóza

Častějším typem trombózy je trombóza povrchová (tromboflebitida). Vznik krevní sraženiny v povrchových cévách je zpravidla důsledkem zánětu žil. Rizikovým místem pro vznik povrchových trombóz jsou křečové žíly (varixy). Kombinace tromboflebitidy a křečových žil se označuje jako varikoflebitida. Povrchové trombózy naštěstí nejsou tak nebezpečné z hlediska rozvoje komplikací v podobě embolie. Avšak právě povrchové trombózy jsou v mnoha případech doprovázeny i těmi nebezpečnějšími hlubokými, což dokáže odhalit lékařské vyšetření.

Tématu křečových žil se podrobněji věnuje článek:

Přejít na článek: Jak ulevit od křečových žil

Hluboká žilní trombóza

Ucpání cévy hlubokého žilního systému se označuje jako hluboká žilní trombóza. Problematická je v místě, kde vzniká. Může totiž omezit proudění krve v končetině a tím bránit odvodu odpadních látek nebo vyvolávat otoky. Hlavním nebezpečím hlubokých žilních trombóz je ale uvolnění krevní sraženiny. Ta totiž následně putuje po těle s neokysličenou krví směrem k srdci a plicím. V plicích se ale dostane do tenkých plicních tepen, které ucpe. Tento stav se označuje jako plicní embolie.

Hluboká žilní trombóza má někdy i po vyléčení dlouhodobé následky v podobě posttrombotického syndromu. Funkce žil je při něm omezená a nedokáže správně odvádět krev k srdci, což se projevuje jako chronická žilní nedostatečnost zvýšením tlaku krve v žilách a následné náchylnosti ke tvorbě otoků nebo až bércových vředů.

Příznaky trombózy aneb bolí trombóza v klidu?

Jak začíná trombóza? Projevy trombózy mají obvykle tyto vlastnosti:

• Projevy na končetinách jsou asymetrické, objevují se tedy jen na jedné polovině těla. Pravděpodobnost, že by došlo ke vzniku krevní sraženiny v obou končetinách ve stejnou dobu, je velmi malá.
• Příznaky přichází náhle, vleklé opakující se obtíže méně závažného charakteru jsou méně časté.
• Potíže se mohou objevovat při námaze i v klidu.

Typicky má trombóza příznaky jako bolest nebo tlak v končetině. Bolest někdy může imitovat pocit namožených svalů. Častý je i otok, změna barvy pokožky, její zvýšená teplota a napětí kůže. Projevy se ale často dostavují v různé míře i kombinacích. Někteří pacienti si tak u stejné diagnózy stěžují hlavně na otok, jiní cítí silnou bolest, ale významný otok se u nich objevit nemusí. Možný je i průběh trombózy bez příznaků, kdy pacient o vzniklém problému nic netuší. Bezpečným způsobem, jak poznat krevní sraženinu v těle, proto je lékařské vyšetření.

Vznik trombózy – jaká jsou hlavní rizika?

Ke zvýšené srážlivosti krve mohou vést dědičné předpoklady, ale i situace, kterým se vystavujeme. Co patří mezi rizika rozvoje trombózy?

• Genetická predispozice (například Leidenská mutace)
• Dlouhá nehybnost končetiny (imobilizace)
• Poškození cév (důsledek zranění, změny související se stárnutím), uvnitř zdravé žíly se krevní sraženina nemůže vytvořit
• Zánět v cévách (zvyšuje ho například cukrovka nebo kouření)
• Dehydratace (vede k houstnutí krve), velmi riziková je v kombinaci s pitím alkoholu
• Obezita
• Těhotenství a šestinedělí
• Užívání hormonální antikoncepce nebo hormonální substituční terapie
• Probíhající nádorové onemocnění

Cestovní trombóza

Cestovní nebo také cestovatelská trombóza či dříve používaný „syndrom ekonomické třídy“ je pojem spojovaný hlavně s cestováním letadlem na dlouhé vzdálenosti. V letadle se totiž schází několik rizikových faktorů pro trombózu. Imobilizace v důsledku dlouhého sezení s omezenou možností pohybu se často potkává s dehydratací nebo popíjením alkoholu. Pokud má cestující další rizikové faktory pro vznik trombózy nebo prodělal trombózu v minulosti, může tato souhra okolností vytvořit poměrně nebezpečný koktejl.

Riziko cestovní trombózy bývá spojováno s lety delšími než 5 hodin. Kromě délky letu má hrát roli i nižší atmosférický tlak v kabině letadla, na který organismus reflexivně reaguje rozšířením cév, při kterém se zpomaluje proudění krve. Hlavním faktorem rozvoje cestovní trombózy je ale stále imobilizace, která může být spojena s cestováním libovolným dopravním prostředkem.

Jak se vyhnout cestovní trombóze?

Cestovní trombóza patří mezi poměrně vzácné komplikace a objevuje se hlavně v případě souhry více rizikových faktorů. Jak se jí dá předcházet?

• Každých 30 minut procvičovat nohy v kotnících alespoň 2 minuty. Přidat občasné procházky.
• Během cesty a těsně před ní nekonzumovat alkoholické nápoje.
• Před i během cesty dodržovat dostatečný pitný režim.
• Neoblékat si na dlouhé cestování škrtící oděv, neutahovat pevně opasek.

Tato opatření jsou dostačující pro všechny cestovatele, kteří nemají další rizika vzniku trombóz. Riziko by představoval například věk nad 40 let, BMI nad 25 nebo stabilní křečové žíly. Zde se kromě běžných opatření doporučuje na dlouhé cesty použít navíc kompresní podkolenky.

Při souběhu více rizikových faktorů nebo závažnějších okolnostech (dříve prodělaná tromboembolie, nedávný úraz nohy, šestinedělí, cestování letadlem po operaci, cévní mozková příhoda, infarkt myokardu apod.) je vhodné vyhledat lékaře a poradit se s ním o vhodnosti antikoagulační léčby během cestování. Pokud je riziko opodstatněné, dostanete injekční nízkomolekulární heparin, který si sami před cestou aplikujete do podkoží. Samozřejmě i v tomto případě současně využijete lýtkové kompresní punčochy a doporučená režimová opatření.

Léčba trombózy

Při podezření na vznik trombózy je nutné vyhledat lékaře. Trombózu odhalí vyšetření prováděné zcela bez bolesti pomocí ultrazvuku přes kůži (duplexní sonografie). Zároveň vyšetření z krve (tzv. stanovení D-dimerů) může lékaři prozradit, zda někde v organismu probíhá srážení krve.

Samotná léčba trombu spočívá v podávání léků proti srážení krve (antikoagulancií) nebo injekčních léků pro rozpouštění krevních sraženin. Farmakoterapii často doplňuje kompresivní terapie v podobě obvazování nebo používání kompresních návleků. Současně se při povrchovém postižení žil využívají gely a masti s analgetickými a protizánětlivými složkami (nesteroidní antiflogistika) a deriváty heparinu.

Jak na prevenci trombóz

• Mějte dostatek pravidelného pohybu. Při dlouhém sezení nohy procvičujte.
• Udržujte svou hladinu cholesterolu v normě.
• Dbejte na vyváženou stravu a celkově zdravý životní styl. Důležité je udržovat si zdravou tělesnou hmotnost.
• Nekuřte.
• Doporučeno je užívání jiné než hormonální antikoncepce.

Co třeba trombóza a teplá voda? Při problémech s trombózou se dají obecně doporučit zásady pro podporu žilního zdraví, kam patří i sprchování nohou střídavě studenou a teplou (nikoliv ledovou a horkou) vodou. Sprcha obecně by se měla zakončit puštěním studené vody na nohy od pasu dolů. Kvůli trombóze může být nutné například vynechat některé lázeňské procedury. Horké koupele se při onemocnění žil obecně nedoporučují.

K dalším obecným zásadám pro podporu zdraví žil se počítá dostatečný pitný režim, nošení oblečení, které neškrtí, odpočinek s nohama ve zvýšené poloze a na doporučení lékaře i dlouhodobé užívání venofarmak.

Plicní embolie

Pokud se z trombu část krevní sraženiny utrhne a putuje v žilami, začíná jít doslova o život. S neokysličenou krví se tento embolus posouvá směrem k srdci. Pravá srdeční komora pumpuje neokysličenou krev a s ní je krevní sraženina vmetena do zužujících se plicních tepen, které ucpe. Tím vyřadí větší či menší část plicní tkáně z provozu a odřízne ji od zásobování kyslíkem. Pokud jsou zároveň postiženy levý i pravý plicní lalok, jde o oboustrannou plicní embolii.

Příznaky plicní embolie

• náhlá dušnost (tj. pacient cítí nedostatek kyslíku)
• kašel, který může mít až příměs krve ve vykašlávaném hlenu
• bolest na hrudi (někdy pociťovaná jako bolestivé dýchání)
• rychlé bušení srdce, avšak krevní tlak je nízký
• cyanóza (promodrávání rtů či konečků prstů)
• pocení
• šok, ztráta vědomí

Ve svém spektru projevů má plicní embolie příznaky nejen fyzické, ale pacient pociťuje i velkou psychickou úzkost. Projevy plicní embolie jsou důvodem pro přivolání rychlé záchranné pomoci.

Následky plicní embolie

Embolie je závažné onemocnění. Nerozpoznaná a neléčená plicní embolie je podle některých odhadů smrtící téměř ve třetině případů! Jak dlouho trvá plicní embolie a kdy dojde k celkovému zotavení závisí na velikosti postižení plic i na rychlosti poskytnuté pomoci.

Nejnebezpečnější jsou u plicní embolie následky akutní, kdy pacient pro nedostatek kyslíku může upadnout do šoku, který může skončit smrtí.

Po prodělané a vyléčené embolii se pacient zpravidla může vrátit k normálnímu životu. Velký rozsah postižení nebo pozdě poskytnutá pomoc může ale na plicích zanechat trvalé stopy v podobě jizev a snížení jejich kapacity. U malého procenta pacientů po plicní embolii vzniká také plicní hypertenze (zvýšení tlaku v pravé komoře srdeční a plicním oběhu).

Vzhledem k závažnosti diagnózy plicní embolie je jasné, že přechozená plicní embolie je hazard se životem. V případě podezření na embolii je nutný rychlý lékařský zásah a převoz do nemocnice.

ZDROJE

• Hluboká žilní trombóza: příčiny a příznaky. nzip [online]. [cit. 2024-02-08]. Dostupné z: https://www.nzip.cz/clanek/950-hluboka-zilni-tromboza-priciny-a-priznaky
• Plicní embolie. IKEM [online]. [cit. 2024-02-08]. Dostupné z: https://www.ikem.cz/cs/plicni-embolie/a-445/
• CHLUMSKÝ, Jaromír. Plicní embolie v praxi. MEDICÍNA PRO PRAXI [online]. 2019 [cit. 2024-02-08]. Dostupné z: https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/
  med/2019/05/03.pdf
• MUSIL, MUDr Dalibor, et al. Cestovní flebotrombóza. Medicína pro praxi, 2008, 5.5: 224-226.
• Onemocnění žil: co mohu dělat sám? nzip [online]. [cit. 2024-02-08]. Dostupné z: https://www.nzip.cz/clanek/945-onemocneni-zil-co-mohu-delat-sam&
• Plicní embolie. NEMOCNICE NA HOMOLCE [online]. [cit. 2024-02-08]. Dostupné z: https://www.homolka.cz/nase-oddeleni/11635-kardiovaskularni-program/11635-kardiologie-kar/11697-nase-sluzby/plicni-embolie
• Pulmonary Embolism. JOHNS HOPKINS MEDICINE [online]. [cit. 2024-02-08]. Dostupné z: https://www.hopkinsmedicine.org/health/conditions-and-diseases/pulmonary-embolism

Zdravotní kompresivní punčochy Léčba onemocnění žil