PODPORA PRO UCHOVÁNÍ ZDRAVÍ Z PŘÍRODY

Lidstvo odjakživa hledalo podporu pro uchování svého zdraví v přírodě. Starodávné znalosti o vlastnostech rostlin, příznivých pro naše zdraví, a vhodném období jejich sběru, se předávají z generace na generaci. Bylinky dodnes nacházíme v našich lékárnách, a to například v podobě různých čajových směsí. Těmto směsím se právě díky obsaženým bylinkám připisují příznivé účinky na uchování přirozeného zdraví a správných funkcí nejrůznějších částí našeho těla. Jejich složení se po desítky let nemění a účinky jsou stále stejné.
Bylinky mohou mít neuvěřitelnou sílu – buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými rostlinami. Jejich účinek závisí také na době sběru a na využité části rostliny. V různý čas sběru může totiž mít rostlina jinou sílu a rozdílné účinky. Bylinky nejčastěji zpracováváme a využíváme v několika základních formách, a to jako čaj (neboli odvar), tinkturu, oplach, masti či jako koupel.

Bylinky – odkaz našich babiček.

Heřmánek pravý (Matricaria chamomilla)

Je jednoletá a pravděpodobně i nejznámější bylina s příznivými zdravotními účinky. Kvete od května do září a je známa svou intenzivní vůní. Jeho původním domovem je jižní Evropa, v Čechách se vyskytuje na celém území. Byla známa už starým Egypťanům a Římanům.
Sbírá se květ těsně po rozvití, z usušené byliny se dělají čaje, masti, oleje. Pro protizánětlivé účinky, se kterými se heřmánek spojuje, bývá obvykle využíván k oplachům, léčbě a urychlení hojení i jinak špatně léčitelných ran. Dále také pro utišení křečí nebo při nadýmání žaludku. Běžně bývá heřmánek i součástí koupelových solí a jiné kosmetiky. Pozor ale na jeho nadměrné užívání, které může způsobit vysušování sliznic, vyvolávat pocity na zvracení nebo dokonce až alergickou reakci.

Ostropestřec mariánský (Silybum marianum)

Rostlina původem ze středomoří dorůstající velikosti až 150 cm. Kvete od července do září charakteristicky fialovými květy. Nejdůležitější částí jsou semena, která dozrávají až na konci září. Obsahují silymarin, který podporuje obnovu jaterní tkáně. Největšího obsahu silymarinu a tím jeho největšího účinku je dosaženo při nadrcení semen a jejich přímé konzumaci.
Pro příznivé účinky, se kterými je spojován, bývá využíván jako podpora při léčbě žloutenky nebo mononukleózy nebo při chemoterapii. Měl by mít také pozitivní účinky na žlučník. Nedoporučuje se užívání ostropestřce, respektive silymarinu, těhotnými nebo kojícími ženami, velmi malými dětmi nebo osobami s jinými závažnými chorobami bez předchozí porady s lékařem. Z ostropestřce se dá připravit i čaj, který se nechává luhovat 10−20 minut, a pije se ráno nalačno, půl hodinu před obědem a půl hodiny před spaním.

Šalvěj lékařská (Salvia officinalis)

Jde o vytrvalou až 70 cm vysokou rostlinu s šedozelenými typicky plstnatými listy a s nachovými květy. Rostlina je silně aromatická, sbírají se listy před rozkvětem od června do července.
Nejčastěji se šalvějové listy používají na odvar ke kloktání při zánětlivých onemocněních sliznice dutiny ústní a hrtanu, při zánětlivých obtížích dásní, bolestech v krku nebo při zahlenění. Listům ze šalvěje je přisuzován antiseptický a stahující účinek na pokožku, což obecně napomáhá hojení ran. Proto se šalvěj také často používá na oplachy a dezinfekci ran. Říká se také, že pití odvaru ze šalvěje snižuje pocení a sekreci mateřského mléka. Konzumace šalvěje se proto nedoporučuje těhotným nebo kojícím ženám a malým dětem. Běžně se pijí 1 až 2 šálky denně.

INZERCE