CHŘIPKA A NACHLAZENÍ

 

Nemoci z nachlazení a chřipka tvoří největší část krátkodobých pracovních neschopností a jsou výrazným socioekonomickým problémem, říká Doc. MUDr. Aleš Hahn, CSc., přednosta kliniky ORL, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Děti a onemocnění horních cest dýchacích

Právě děti jsou velmi náchylné na onemocnění horních cest dýchacích, protože jejich imunitní systém není ještě plně vytvořen. Nejčastěji je to akutní středoušní zánět, který přivádí rodiče s dětmi do čekáren našich ordinací. Děje se tak převážně v nočních hodinách, kdy dochází k překrvení sliznic ve spánku. Léčba v tomto případě je velmi jednoduchá: malým nářezem (paracentézou) se uvolní sekret, který se městná v prostorech středního ucha a způsobuje dítěti velké bolesti. Mnohdy praskne bubínek spontánně. Tento stav se může opakovat, a proto je nutné dítě kontrolovat u ORL lékaře. Často je příčinou zvětšená nosohltanová mandle, kterou je třeba operativně vyjmout.

Kdy zajít s dítětem k lékaři

Jak poznáme, kdy je ten správný čas na to jít s dítětem na ošetření? Není lepší počkat, než zbytečně vyvolávat večer nebo v noci poplach? Tedy v zásadě, když ouško bolí stále, malé dítě vám nepoví, co jej přesně trápí, dá se tak usuzovat při pláči, rýmě teplotě. "Je tomu tak proto, že v nosohltanu velmi často je zvětšená mandle a ta je příčinou toho, že dítě si vlastně z větší části smrká do ucha", říká Doc. MUDr. Aleš Hahn, CSc., přednosta kliniky ORL Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

K lékařskému ošetření bychom měli s dítětem jít raději dříve nežli později. Je typické, že většinou rodiče doprovází dítě v nočních či velmi ranních hodinách. Je tomu tak proto, že dítě vleže při pokusu o spánek má bubínek a dutinu bubínkovou více překrvenou, a proto dochází k eskalaci potíží a k dramatickému vyhledávání lékaře v nočních hodinách. Taktiku “nechat být” bych raději nedoporučoval (smích), dodává Doc. MUDr. Aleš Hahn, CSc., přednosta kliniky ORL.

Můžeme zvolit i pro ty nejmenší nějakou prevenci?

Prevencí je užívání dekongescenčních (kapky, které tlumí prosáknutí a překrvení sliznice) nosních kapek při počátku potíží, popř. i užití ušních kapek různých značek, které by mohly zabránit rozvoji příznaků. Ale to platí jen pro malou část dětí. Vždy co nejrychleji vyhledejte ušního specialistu.

Klasickou nemocí z nachlazení u dospělých je rýma

Ve svých počátcích je virového původu, v případě, že trvá dlouho, může dojít k bakteriální superinfekci a původně čirý a vodnatý sekret se mění v zažloutlý. Léčba a prevence je poměrně jednoduchá. Vhodná je aplikace léků na rýmu v podobě kapek, které způsobí oplasknutí zduřelé sliznice a tím se zlepší i nosní dýchání. Vhodné je též použití přírodních sprejů obsahujících výtažky z minerálních či mořských vod. Toto je důležitý moment nejen z hlediska dýchacího komfortu pacienta, ale je rovněž třeba pomyslet na existenci vedlejších dutin nosních, kdy by při nedostačené nosní ventilaci mohlo dojít ke stagnaci sekretu a k zánětu vedlejších nosních dutin, což je velmi nepříjemná komplikace akutní rýmy vyžadující podání antibiotik a eventuálně i další cílenou léčbu spočívající v odsávání atd. Celkově můžeme při rýmě rovněž podávat léky na chřipku a nachlezení, které zmírňují otoky sliznic dýchacích cest a způsobují tak lepší komfort pacienta. Inhalační léčba je vhodným a velmi důležitým doplňkem léčby akutních zámětů horních dýchacích cest.

Zánět hltanu/hrtanu

Zánět hltanu/hrtanu je dalším poměrně častým onemocněním, které způsobuje poměrně značné obtíže jako je například pálení a řezání v krku či velmi obtížné polykání. U zánětu hltanu/hrtanu je především důležitá lokální léčba: formou například již zmíněných inhalací, výplachu ústní dutiny heřmánkem, šalvějí, kloktání různých přípravků zklidňujících podrážděnou a zarudlou sliznici. Antibiotika nemají v těchto případech význam. U všech onemocnění platí, že jsou maximálně vyznačeny místní příznaky, k nimž patří ucpaný nos, dýchání ústy, ev. zalehlé ucho. Teplota může být normální, anebo jen lehce zvýšená.

Chřipka - příznak a projevy

Chřipka naproti tomu má velmi nepříjemné celkové příznaky. Nemocní mají bolesti hlavy, vysoké teploty a jsou celkově schvácení. Na rozdíl od běžného nachlazení může chřipka přivodit postiženému značné komplikace. Vzniká zápal plic, může dojít i ke vzdáleným komplikacím, jakými je například zánět ledvin, zánět nitroblány srdeční, ale rovněž i postižení vnitřního ucha, které může v krajním případě skončit hluchotou.

Pár rad a tipů, aby Vás letos chřipka nedostihla!

Když se podíváme za okno, bohužel ve městě žádnou ladovskou zimu nevidíme, ale počasí přející chřipce a nachlazení! Pojďme s chřipkou společně zatočit.

Zkuste pár rad a BENU tipů:

• otužujte se
• neseďte doma
• umývejte si správně ruce a používejte vhodná mýdla
• pijte jako o život
• cigarety patří do koše

Všeobecně platí, že bychom v případě nemocí z nachlazení, ale rovněž u postižení chřipkou měli:

• být v pracovní neschopnosti
• dodržovat pitný režim
• doplňovat vitamíny a minerály
• dodržovat racionální pŕijem potravin
• omezit fyzickou námahu
• dodržovat pobyt v teple
• jíst hodně ovoce a zeleniny

                                                            NEPODCEŇUJTE UMÝVÁNÍ RUKOU

Mytí rukou se zdá jednoduché až banální. Můžeme si mýt ruce i několikrát za den, ale pokud neznáme správnou metodiku, neznamená to předcházení infekčním nemocem.

Podle dlouhodobých průzkumů hygieniků si jen 67 % lidí myje ruce po použití WC a po kýchnutí či zakašlání si ruce neumyje dokonce 37 % lidí. K nemocem souvisejícím se špatnou hygienou rukou patří nejen hepatitida typu A, bakterie E coli (můžeme se ji nakazit i pouhým podáním ruky), která je vysoce infekční, ale i další virová či bakteriální onemocnění. Můžeme mluvit například i o virových průjmech.

Jak na správné mytí rukou

Na základě doporučení hygieniků se mají ruce umývat pod teplou tekoucí vodou. Ruce se nejprve zvlhčí, poté se mydlí alespoň deset sekund mimo již zmíněný proud vody. Mytí se dokončuje pod řádným proudem vody s použitím nejlépe silnějšího antibakteriálního mýdla. Třením dlaněmi o sebe mýdlo napěníme. Poté třeme pravou dlaní přes levý hřbet propletenými prsty a obráceně. Stejně umyjeme i dlaň o dlaň. Dále třeme hřbety prstů o druhou dlaň se zahnutými prsty. Nezapomeňme ještě umýt palec levé i pravé ruky. Na závěr umyjeme rotačním třením prstů dlaň a pořádně si ruce opláchneme. Nezapomeňte si umýt i prostor mezi prsty, kolem nehtů, bříška prstů, dlaně a hřbetu rukou. Často se chybuje při osušování rukou tím, že se lidé osuší do použitého ručníku na veřejných místech místo papírové osušky či kapesníčku. Nedoporučují se ani látkové osušky, protože se v nich mohou zdržovat bakterie.