POSTCOVIDOVÝ SYNDROM: JAK BOJOVAT S PŘÍZNAKY LONG COVIDU?

Co je long covid a postcovidový syndrom?

Průběh nemoci Covid-19 může být na celé škále od bezpříznakových po závažné příznaky vyžadující hospitalizaci. Nové varianty koronavirů jako omicron a jeho subvarianty nejčastěji vyvolávají mírné nebo středně závažné příznaky onemocnění. Hlavně rizikoví pacienti ale stále mohou být ohroženi i těžkým průběhem. Také délka zotavení z covidu je velmi proměnlivá. Akutní fáze nemoci obvykle netrvá déle než 4 týdny. Pokud příznaky přetrvávají déle, hovoří se už o dlouhém covidu, pro který se vžil i anglický termín long covid.

Přetrvávající potíže 4-12 týdnů po koronavirové infekci představují post-akutní koronavirový syndrom. O postcovidovém syndromu jako takovém lze hovořit až pokud zdravotní obtíže související s koronavirovou infekcí přetrvávají 12 týdnů a déle od počátku nemoci. Tato postcovidová fáze se někdy označuje i jako chronický covid. Vedle toho long covid zahrnuje post akutní i chronickou fázi koronavirového onemocnění.

Jak častý je postcovidový syndrom?

Postcovidový syndrom je stále nová a těžko uchopitelná diagnóza. Mnoho otázek kolem jeho vzniku a průběhu zatím zůstává nezodpovězeno. Podle různých odhadů se nějaká forma postcovidového syndromu může rozvinout u 5-20 % lidí po prodělání infekce Covidem-19. Příznaky akutní a post-akutní infekce někdy plynule přechází do projevů postcovidu. Jindy ale příznaky postcovidového syndromu přicházejí i několik týdnů po plném uzdravení, a dokonce se mohou rozvinout i u pacientů, kteří samotnou infekci Covidem-19 překonali zcela bezpříznakově.

Rizikové faktory rozvoje postcovidového syndromu

• Těžký nebo dlouhý průběh infekce Covidem-19
• Absence očkování proti Covidu-19
• Kouření
• Obezita
• Vyšší věk
• Jiné chronické nebo zánětlivé onemocnění u pacienta
• Ženy
• Opakované reinfekce Covidem-19
• Onemocnění starší variantou koronaviru

Vznik chronického covidu je do značné míry nepředvídatelný. Přestože jsou výše uvedené faktory spojené s jeho častějším výskytem, existují i pacienti, kteří se těmto kritériím vymykají. Například těžký průběh covidu automaticky neznamená přechod do long covidu a postcovidového syndromu. Naproti tomu i pacienta s mírnými příznaky někdy může postihnout závažný postcovidový syndrom.

Příznaky postcovidového syndromu

Postcovidové projevy jsou nesmírně variabilní. Předpokládá se, že postižen může být prakticky jakýkoliv orgán v těle. Na vzniku příznaků má pravděpodobně podíl chronický zánět cév nebo autoimunitní změny vyprovokované koronavirovou infekcí, zejména silná zánětlivá reakce označovaná jako cytokinová bouře. Další spojitosti s postcovidovými příznaky ale zůstávají neobjasněné. Jaké má postcovidový syndrom příznaky? Toto jsou ty nejčastější:

• Únava a nevolnost po námaze
• Zvýšená teplota
• Kašel, dušnost a bolest na hrudi,
• Změny čichu nebo chuti
• Depresivní a úzkostné nálady, neschopnost soustředit se tzv. mozková mlha
• Průjem a zažívací potíže
• Bolesti kloubů a svalů, někdy popisované i jako bodavá bolest nebo mravenčení
• Bušení srdce
• Bolesti hlavy a závratě, tinitus
• Kožní vyrážky nebo silné vypadávání vlasů
• Nespavost
• U žen ojediněle i změny menstruačního cyklu
• Zhoršení nebo propuknutí chronických onemocnění jako cukrovka nebo hypertenze

Nejtypičtějším projevem long covidu bývá únava, která patří i mezi příznaky postvirového syndromu obecně, a byla známá už dlouho před koronavirovou pandemií. Únava spojená s virovou infekcí případně až projevy chronického únavového syndromu ale vznikají vzácně a nepředstavovaly tak rozsáhlý problém jako postcovidový syndrom.

Další variabilní projevy long covidu a postcovidového syndromu mohou někdy imitovat jiná onemocnění. Například bolest na hrudi po covidu může připomínat až příznaky srdečního infarktu. Také bolesti kloubů po covidu, obzvláště pokud se postcovidový syndrom rozvinul až s odstupem, nemusí být s původním onemocněním snadno spojitelné.

Postcovidový syndrom u dětí

Z hlediska nákazy Covidem-19 děti nepatřily nikdy mezi rizikové skupiny. Jejich rozvíjející se imunitní systém díky aktivnímu fungování brzlíku pravděpodobně lépe zvládal bojovat s koronaviry. Děti jsou také méně citlivé k nákaze kvůli menšímu počtu angiotensinových receptorů, které Covid-19 využívá k průniku do lidských buněk. Rozvoj postcovidového syndromu u dětí bývá vzácný, i přes obvykle lehký průběh onemocnění se ale může rozvinout.

Jak se projevuje postcovidový syndrom u dětí? Příznaky bývají variabilní a těžko uchopitelné. Diagnostika postcovidového syndromu u dětí je proto velmi obtížná. Zpravidla je třeba vyloučit všechny jiné možné příčiny potíží včetně astma, respiračních onemocnění, psychogenního kašle, anemie nebo poruch pozornosti a mnoha jiných. Nutné je hledat souvislost s dříve prodělaným covidem nebo chřipkou či nachlazením, které mohly ve skutečnosti být nerozpoznanou covidovou infekcí. Někdy je nutné dát do souvislosti projevy postcovidu s výskytem Covidu-19 v okolí dítěte, protože samo dítě mohlo prodělat infekci zcela bez příznaků.

I v případě dětí má postcovidový syndrom příznaky obdobné standardnímu průběhu u dospělých. Z běžných projevů se u dětských pacientů nejčastěji vyskytne zvýšená teplota nebo i horečka, potíže s dýcháním a ztráta chuti nebo čichu.

​ Diagnostika postcovidového syndromu

Stanovení diagnózy postcovidového syndromu je často náročné a zdlouhavé. Příznaky jako únava po covidu nebo bolesti hlavy a pohybového aparátu jsou nespecifické a jen obtížně se jejich příčina s jistotou spojuje s proděláním koronavirové nákazy. Navíc u každého pacienta může probíhat postcovidový syndrom trochu odlišně.

Co dělat, pokud vás trápí příznaky, které by mohly mít spojitost s long covidem nebo postcovidovým syndromem? Svůj stav určitě nepodceňujte a vydejte se ke svému praktickému lékaři. Právě on vás může odeslat na vyšetření ke specialistovi. Nejčastěji je nutné vyšetření plicním lékařem (pneumologem), ale mohou být potřebná i kardiologická a neurologická vyšetření nebo konzultace s fyzioterapeutem. Před stanovením diagnózy postcovidového syndromu lékaři pomocí vyšetření nejprve musí vyloučit jiné možné příčiny potíží.

Léčba postcovidového syndromu

Příznaky long covidu a postcovidového syndromu jsou velmi proměnlivé. Proto v případě postcovidového syndromu léčbu vždy vede lékař specialista, podle symptomů, které se vyskytly u konkrétního pacienta. Pro závažné případy postcovidového syndromu je doporučeno pacienty odkázat na centra postcovidové péče, kde při léčbě současně spolupracují lékaři různých medicínských oborů.

Jak dlouho trvá postcovidový syndrom? Délka postcovidových obtíží se počítá na týdny a měsíce a je prakticky nepredikovatelná.

Jak můžu podpořit zotavení po covidu?

Účinným nástrojem pro boj s long covidem a příznaky postcovidu se stala pohybová léčba. Cvičení šité na míru pacientům s postcovidovým syndromem jim pomáhá postupně zvyšovat toleranci fyzické zátěže. Kombinuje cvičení rozvíjející sílu a vytrvalost spolu s dechovou rehabilitací například v podobě nácviku bráničního dýchání a správného držení těla. Pro domácí rehabilitaci vydala Klinika tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace Fakultní nemocnice Olomouc edukační brožuru, která pacienty názorně provádí základními cviky. Odkaz na elektronickou verzi poskytuje pacientům volně na internetu viz Možnosti rehabilitace u pacientů po prodělaném onemocnění Covid-19.

Kdy začít s rehabilitací?

Smyslem cvičení po covidu je zvyšovat toleranci fyzické zátěže a odolnost organismu. Pacienti s postcovidovou intolerancí zátěže (Post-Exertional Malaise, PEM) by ale neměli při cvičení jít až do maximální výkonu, který by vedl k rozvoji pozátěžové únavy. Cvičební plán má individuálně respektovat stav každého pacienta. Kdy je vhodné s pohybovou rehabilitací začít?

• 2 týdny po vyléčení u pacientů s běžným průběhem Covidu-19
• 6-8 týdnů po vyléčení u pacientů s průběhem vyžadujícím hospitalizaci
• Až na doporučení lékaře u pacientů s průběhem vyžadujícím plicní ventilaci

Podpora imunity a výživa

Výživový stav ovlivňuje komplexně celkové zdraví. Z hlediska postcovidového syndromu ale ještě víme o vlivu jednotlivých nutrientů na celkový stav příliš málo na to, aby se dala formulovat obecná doporučení, co užívat po covidu. Například ale u vitamínu D se předpokládá, že díky vlivu na podporu imunity přispívá k ochraně před těžkým průběhem a tím by mohl pomáhat i v prevenci rozvoje long covidu. Navíc je důležitý pro správnou funkci svalů, které mohou být postcovidovým syndromem postiženy. Koronavirus také může vyvolat zažívací potíže. Existuje teorie, že tyto potíže souvisí se změnami střevní mikroflóry, a proto by mohlo být prospěšné podávání probiotik. Z hlediska ovlivnění únavy byly prováděny studie s užíváním ženšenu (Panax ginseng) nebo koenzymu Q10. Železo, hořčík nebo selen jsou zase podezřelé z toho, že jejich nedostatek by mohl mít na průběh postcovidového syndromu negativní vliv stejně jako nutriční podvýživa obecně.

Existuje prevence postcovidového syndromu?

Za prevenci postcovidového syndromu se dá prostě označit prevence chycení samotné nemoci Covid-19. Tedy nezapomínat na správné mytí rukou, vyhýbat se kontaktu s nemocnými a na rizikových místech se chránit respirátorem nebo nanorouškou. Velký význam má také předcházení těžkému průběhu onemocnění. Lidem s rizikovými faktory závažného průběhu onemocnění je proto doporučeno nechat se přeočkovat. Význam má u rizikových pacientů také antivirotická léčba v případě onemocnění, protože zabrání těžkému průběhu nemoci. V neposlední řadě to, co může udělat každý pro prevenci covidu i onemocnění obecně, je dbát na zdravý životní styl, pestře se stravovat a vybírat kvalitní potraviny, pravidelně se věnovat fyzické aktivitě a dopřávat si zdravý a vydatný spánek.

ZDROJE

• DAVID, Jan a FINGERHUTOVÁ, Šárka. Postcovidové obtíže u dětí a mladistvých. Online. Pediatrie pro praxi. [cit. 2025-03-05].
• Jak poznat postcovidový syndrom ? Online. STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV. 2022. Dostupné z: https://szu.gov.cz/wp-content/uploads/2023/11/Jak-poznat-postcovidovy-syndrom_2022.pdf. [cit. 2025-03-05].
• Long COVID and its Management. Online. International Journal of Biological Sciences. 2022 Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9305273/
  pdf/ijbsv18p4768.pdf. [cit. 2025-03-05].
• MOŽNOSTI REHABILITACE U PACIENTŮ PO PRODĚLANÉM ONEMOCNĚNÍ COVID-19. Online. Klinika tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace Fakultní nemocnice Olomouc. Dostupné z: https://www.fnhk.cz/plic/centrum-postcovidove-pece/jak-rehabilitovat-po-covid-prirucka-pro-pacienty. [cit. 2025-03-05].
• Nutraceuticals and Dietary Supplements for Older Adults with Long COVID-19. Online. Elsevier. 2022. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9212635/
  pdf/main.pdf. [cit. 2025-03-05].
• Post COVID-19 condition (long COVID). Online. World Health Organization. 2025. Dostupné z: https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/post-covid-19-condition-(long-covid). [cit. 2025-03-05].
• Postcovidový syndrom. Online. NZIP. 2024. Dostupné z: https://www.nzip.cz/clanek/1400-postcovidovy-syndrom. [cit. 2025-03-05].
• Practical Recommendations for Exercise Training in Patients with Long COVID with or without Post-exertional Malaise: A Best Practice Proposal. Online. Sports Medicine. 2024. Dostupné z: https://link.springer.com/content/pdf/10.1186/
  s40798-024-00695-8.pdf. [cit. 2025-03-06].

COVID Testy Nanoroušky