8 TIPŮ, JAK NAKOPNOUT OBRANYSCHOPNOST ORGANISMU

Podzim je charakteristický častými změnami počasí, zima je zase nebezpečná přechody z tepla vyhřátého obydlí do třeskuté zimy venku a naopak. Toto vše je velkým náporem na naši imunitu. Ta je takovým naším ochranným a adaptačním systémem a reaguje na podněty z vnějšího ale i vnitřního prostředí. Základními předpoklady pro správné fungování každého imunitního systému, ale také tipy, jak ho na nadcházející chladné období nabudit, je nejen otužování, ale také zdravý životní styl založený na pohybu a komplexní, pestré stravě s dostatkem vitaminů.

Schopnosti imunitního systému jsou nám do jisté míry dány geneticky. Základy imunity dědíme po rodičích, ale významnou měrou se na ní podepisuje i náš životní styl a vlivy zevního prostředí. Opomínejme tedy běžnou každodenní péči o neporušenost a funkčnost kůže a sliznic, které tvoří první obrannou linii naší imunity a zabraňují průniku virů či bakterií. 

Chřipková období

A právě v období respiračních onemocnění, laicky řečeno v chřipkovém období, chodíme často do lékáren s požadavkem: „Potřebuji něco na posílení imunity!“ V těchto okamžicích vám lékárník doporučí přípravek ze skupiny tzv. antigen-nespecifických imunostimulantů, tedy přípravek, díky němuž není zesílení imunitní odpovědi specifické jen vůči aktivátoru (antigenu), ale vůči všem přicházejícím podnětům. Na rozdíl od antigen-specifické stimulace – očkování, kdy je do organismu vpravena konkrétní složka, například zbytek viru či bakterie, proti které si organismus vytváří protilátky.

Tipy na obranyschopnost organisku

Pomocníci při posilování imunity


Imunitu posílíte dodáním důležitých látek. To jsou například enzymy, které se doplňují ve formě enzymatických léků zvyšujících obranyschopnost organismu. Pozitivní vliv má také užívání probiotik, vitaminů C a skupiny B a zinku.

Pokud často bojujete s infekcemi, je dobré absolvovat preventivní prohlídku, která odhalí možné příčiny oslabené imunity. „Umělé doplňování vitaminů ani ostatních doplňků nemůže ale nikdy plně nahradit příjem živin z vyváženého a pestrého stravování,“ říká PharmDr. Filip Smetana, vedoucí BENU Lékárny v Praze.

1.    Bakteriální lyzáty – částečky těl bakterií (pneumokoky, streptokoky, stafylokoky, klebsielly atd.), které vám nijak neuškodí, ale naopak v kontaktu se sliznicí výrazně prospějí tím, že se dostanou do kontaktu s buňkami imunitního systému. Dojde k nastartování a posílení funkcí buněk imunitního systému, a tak k posílení naší obranyschopnosti. Díky posílené imunitní odpovědi se naše tělo dokáže s původci infekčních onemocnění vypořádat daleko snadněji. Lyzáty přispívají ke snížení nemocnosti a spotřebě antibiotik při onemocnění dýchacích cest. Preparáty z této skupiny jsou některé na lékařský předpis, jiné, například Imunostim, Candivac, Urivac, jsou určeny k volnému prodeji.

2.    Betaglukany – v posledních letech velice používaná látka, jejíž obliba právem stále stoupá. Glukany jsou polymery glukózy a jsou stavební součástí buněčných stěn některých hub (nejčastěji používaná hlíva ústřičná, pro zajímavost uveďme i populární reishi, maitake a šitake), kvasinek (pekařské či pivovarské kvasnice), mořských řas či obilí (zrno ječmene a ovsa). Betaglukany jsou určeny k dlouhodobějšímu užívání a zajímavostí je, že ve formě sirupů jsou učeny už pro děti od jednoho roku. Na přípravcích v lékárně pak nalézáme označení například: Imunoglukan, Betaglukan, Hlíva.

3.    Echinacea – neboli rod třapatka (nachová, úzkolistá, bledá) je stálicí mezi imunostimulanty. Používána je vylisovaná šťáva z čerstvé kvetoucí nati nebo tinktura z kořenů. Je prokázáno, že její uživatelé jsou opravdu méně náchylní k běžnému nachlazení. A pokud onemocní, tak doba průběhu nachlazení je výrazně kratší. Nejčastěji je užívána ve formě echinaceových alkoholových kapek, čajů, sirupů a tobolek.

4.    Z dalších osvědčených léčivých rostlin musíme rovněž zmínit například rakytník řešetlákový, šišák bajkalský, lichořeřišnici, ženšenové přípravky nebo grapefruitová jadérka. Pro vysoký obsah vitaminu C pak nezapomeňme například na růži šípkovou, černý bez nebo citrusové plody.

5.    Vitaminy – potřeba vitaminů je u zdravého jedince plně kryta denním příjmem potravy. Potřeba jejich doplňování vyvstává typicky jednak v období respiračních infekcí, ale také při odchylkách v příjmu potravin. 
a)    Vitamin C (kyselina askorbová) – jsou prokázány jeho pozitivní účinky na zkrácení běžných ORL infekcí o cca 10 %. V průběhu infekcí se doporučuje jeho spotřebu zvýšit, ale pozor, preventivní užívání vysokých dávek se nedoporučuje z důvodu negativního vlivu na ledviny.
b)    Z dalších vitaminů a prvků, které podporují správnou funkci imunitního systému, se často používá zinek, vitamin D3 a selen. (Cetebe, Selzink) V dnešní době se již z důvodů vzájemných interakcí mezi jednotlivými složkami tzv. „kompletních multivitaminů“ ustupuje směrem k několikasložkovým přípravkům. Jejich užívání totiž nepřináší ono riziko vzájemného ovlivňování jednotlivých složek. Dlouhodobé nadužívání vysokých dávek vitaminů se nedoporučuje.

6.    Laktoferin – je protein, který v organismu působí jako přenašeč železa, současně zásadně brání růstu bakterií a působí protizánětlivě. Pro kojence je hlavním zdrojem mateřské mléko. Preparáty v lékárně bývají označeny jako Colostrum, které najdete i v naší internetové lékárně.

7.    Probiotika – jsou normalizátory střevní sliznice, čímž ochraňují před přerůstáním patogenní mikroflóry. K narušení střevní flóry dochází nejčastěji při užívání antibiotik. Obnovení mikroflóry tak může být užitečné při zabránění opakovaných infekcí. Navíc jsou u probiotik popsány i konkrétní specifické pozitivní role v imunitním systému. 

8.    K výčtu jednotlivých skupin látek zesilujících imunitní odpověď organismu můžeme kromě jiného přiřadit i takzvané včelí produkty, ženšen či klasická homeopatika.

 

přihlásit



Košík

Nákupní košík je prázdný.