BRNĚNÍ NOHOU ČI MRAVENČENÍ RUKOU: JDE O PŘÍZNAKY NEUROPATIE?

Brnění prstů nebo mravenčení ruky, jedním slovem parestezie

Poruchy vnímání podnětů často provázené brněním, trnutím, svěděním a dalšími vjemy se označují jako parestezie. Jejich příčinou může být útlak nervu, jeho poškození nebo nedokrvení. Kromě parestezie, kdy člověk cítí „něco navíc,“ může potíže s nervovými vlákny provázet naopak i ztráta citlivosti, slabost nebo potíže s motorikou. Například snadné činnosti jako zapnutí knoflíku nebo otevření PET lahve se kvůli tomu mohou stát náročnými úkoly. Parestezie i necitlivost mohou být projevy neuropatie nebo symptomy onemocnění mozku a míchy.

Projevy poškození nervů se liší podle toho, jakou funkci poškozený nerv měl. Brnění a podobné symptomy se spojují často s poruchou tenkých nervů. Ztráta citlivosti nebo potíže s ovládáním těla se připisuje postižení silnějších a hlouběji uložených myelinizovaných nervových vláken, jde však o výrazné zjednodušení. Navíc pokud jde o neuropatii, bývají obvykle postiženy různé druhy nervů současně.

Příčiny potíží s brněním nebo necitlivostí prstů a končetin

Nervové buňky se řadí k těm, které jsou náchylné k poškození. Ke správné funkci potřebují zásobování kyslíkem, glukózou a dalšími nutrienty jako jsou neurotropní vitamíny, minerály hořčík, vápník, sodík a draslík, aminokyseliny pro tvorbu neurotransmiterů nebo omega nenasycené mastné kyseliny pro fungování membrán. Když neuronu něco chybí, rychle začne strádat a přestává pracovat správně. Dlouhodobější strádání nervovou buňku může i nevratně poškodit, což se navenek projeví například jako brnění a neuropatie. Příčin, proč nervová buňka nepracuje správně, ale může být mnoho:

1. Patologické procesy v metabolismu

Metabolické procesy jsou zdrojem energie a stavebních kamenů pro buňky. Tedy všeho, co potřebují i buňky nervové. Typickou metabolickou poruchou je cukrovka. Energie v podobě glukózy v krvi se při ní nezpracovává správně, tím vzniká v těle oxidační stres. Ten poškozuje nervové buňky i drobné cévy, které je zásobují. Tyto procesy vedou k rozvoji diabetické neuropatie – nebezpečné komplikace diabetu, se kterou se v různé míře bohužel setká více než polovina cukrovkářů. Diabetická neuropatie je nejčastější druh neuropatie vůbec.

Nervové buňky nemohou správně fungovat ani v případě, že mají nedostatek tzv. neurotropních vitamínů. Jde o vitamíny B1, B6 a B12, které nervová buňka nutně potřebuje pro správnou funkci.

S metabolismem souvisí i další příčina – dlouhodobě snížená funkce štítné žlázy neboli hypotyreóza. Hormony štítné žlázy totiž zrychlují metabolismus. Zpomalený metabolismus při jejich nedostatku nestačí potřebám nervových buněk, ty strádají, a proto se dostavují projevy jako brnění.

2. Útlak nervového vlákna

Nervy ze všech částí těla posílají signály k míše nebo mozku. Při některých onemocněních ale nervová vlákna může něco utlačovat. Velmi častým příkladem je syndrom karpálního tunelu, kdy útlak nervu procházejícího zápěstím vyvolává nejdříve nepříjemný pocit, brnění a poté i bolesti v zápěstí a ruce. Jeho vznik je často spojený s těžkou prací, ale i prací na počítači. Brnění v prstech pravé ruky je typickou obtíží kvůli dlouhodobému nevhodnému držení myši. Tedy alespoň u praváků, u leváků je to analogicky brnění levé ruky. Jak předcházet nejen bolesti rukou z práce za počítačem rozebíráme ve článku:

Přejít na článek: Celý den za počítačem? Ergonomie chrání vaše zdraví

Také výhřez meziobratlové ploténky může způsobit útlak nervu a parestezii spojenou s vystřelující bolestí zad. Nepříjemné je i brnění od „skříplého nervu“ krční páteře, které se může projevovat jako slabost nebo mravenčení v celé horní končetině, klidně i jako brnění konečků prstů. Útlak nervu může vyvolat i růst nádoru, pokud je v místě, kudy probíhá nějaký nervový svazek. Poškození nějaké nervové dráhy může být i trvalý následek úrazu.

3. Porucha prokrvení

Zásobování kyslíkem je pro mozek a nervové buňky naprosto stěžejní. Onemocnění cév vedoucí k nedostatečnému prokrvení se proto může projevit i brněním a parestezií. Tyto příznaky doprovází například ischemickou chorobu dolních končetin. Náhle vzniklé brnění na polovině těla může v některých případech představovat symptom cévní mozkové příhody. Brnění rtů, tváří nebo jazyka někdy předchází záchvatu migrény, může ale jít i o příznak alergie.

Zvláštním případem neprokrvených prstů na rukou je pak Raynaudova choroba. Jde o syndrom vedoucí ke stažení cév a nedokrvení. Nejčastěji postihuje prsty, jen výjimečně jiné části těla. Bolestivé brnění prstů pak patří vedle studených rukou mezi časté projevy.

 

4. Toxiny

Toxické látky dokáží nervové buňky přímo poškozovat. Známým příkladem neurotoxinu je alkohol. Ten totiž mimo jiné blokuje účinek vitamínu B1, který patří mezi neurotropní vitamíny. Zvýšená hladina toxinů v těle je také následkem onemocnění jater nebo nemocí ledvin, které jsou hlavními detoxikačními orgány. Toxické poškození a parestezie může být někdy i nežádoucí účinek chemoterapie.

5. Infekce

Příčinou parestezie nebo poškození nervových buněk může být i infekční onemocnění. Například virus pásového oparu v těle zůstává v nervových buňkách a při propuknutí infekce zde působí silné boleti. I po vyléčení výsevu oparu může jako následek přetrvávat bolest tzv. postherpetická neuralgie. Jiným příkladem je lymská borelióza. Bakterie borrelií přenášené klíšťaty totiž mohou zmást imunitní systém a vyprovokovat autoimunitní reakci, která může postihnout klouby i další orgány. Pokud je postižená nervová tkáň, rozvíjí se tzv. neuroborelióza s příznaky parestezií a někdy až borreliová meningitida. Mezi další příklady infekcí provázenými i příznaky neuropatie patří HIV nebo syfilis.

6. Autoimunitní reakce a záněty

Brnění, ztráta citlivosti nebo naopak bolest mohou vznikat i kvůli autoimunitnímu onemocnění nervové tkáně. Příkladem takové nemoci je roztroušená skleróza. S brněním se ale někdy potýkají i pacienti s revmatickými chorobami nebo vaskulitidami (zánět cév, kvůli kterému se zhoršuje zásobování tkáně kyslíkem).

Rizikové faktory neuropatie

Neuropatie není jedinou příčinou parestezie. S výjimkou mravenčení nohou kvůli sezení v nepohodlné poloze nebo při přeležení končetiny ale jde o její nejčastější příčinu. Významným faktorem pro rozvoj neuropatie je věk, dle odhadů se s ní potýká okolo 8 % lidí nad 55 let. Roli může hrát i genetická predispozice. Ostatní rizikové faktory jsou ale přímo spjaté s životním stylem a lze je tudíž ovlivnit. Patří mezi ně:

• Kouření – do těla se při kouření dostává velké množství toxinů vyvolávajících oxidační stres, který poškozuje buňky. Zároveň nikotin obsažený v tabáku stahuje cévy a tím může zhoršovat prokrvení.
• Alkohol – konzumaci alkoholu jsme již dříve zmínili, alkoholová neuropatie je často spojená s deficitem vitamínu B1 (thiamin).
• Nezdravý životní styl – nezdravý jídelníček a nedostatek pohybu představuje rizikový faktor rozvoje inzulinové rezistence a diabetu 2. typu stejně tak jako cévních onemocnění v důsledku nezdravé hladiny cholesterolu a zvýšeného krevního tlaku.
• Obezita – nezdravě vysoké BMI a obezita souvisí s už zmíněným nevhodným životním stylem a je dobře známým výrazným rizikovým faktorem rozvoje neuropatie.

Proč příznaky jako brnění nebo ztrátu citlivosti nepodceňovat?

Když se někdo bouchne do loktu přesně do „brňavky“ nebo si přesedí nohu a má ji „plnou mravenců,“ určitě to není žádný důvod k znepokojení. Podivné vystřelující bolesti, náhle vzniklé brnění poloviny těla nebo pokud se příznaky parestezie opakovaně vrací, trvají řádově hodiny nebo dokonce dny, není vhodné tyto příznaky podceňovat. Závažné příznaky jsou i brnění provázené otokem (možný symptom trombózy) nebo ztráta citlivosti a slabost nebo zhoršené ovládání. V mnoha případech jsme už zmínili parestezii jako symptom závažných diagnóz. Když se se svými potížemi svěříte praktickému lékaři, provede základní vyšetření a pozná, zda jde o nezávažnou příčinu nebo je nutné doplnit neurologická vyšetření.

Pokud jsou příznaky mravenčení, trnutí nebo bolesti řešeny včas, často se jich jde zcela zbavit. Odkládání léčby v některých případech může zapříčinit, že symptomy už zcela neustoupí. Chronické brnění končetin pak může poznamenat kvalitu spánku a být příčinou nespavosti nebo špatné nálady. Ztráta citlivosti nebo ovládání může vést k úrazům jako jsou pády nebo popáleniny, ale také potížím s inkontinencí nebo erektilní dysfunkcí a dalším zdravotním komplikacím.

Co pomáhá na brnění a mravenčení?

V první řadě by měla být nejprve známá příčina potíží a podle ní nastavená léčba. Třeba u skřípnutého nervu může jít o fyzioterapii a podávání léků. To, co může proti brnění udělat každý sám, je dbát na zdravý životní styl v jídle i pohybu, vyhýbat se rizikovým faktorům jako kouření nebo častá konzumace alkoholu.

Důležitou roli hraje i příjem vitamínů, minerálů nebo antioxidantů. Pro nervové buňky jsou zásadní už zmíněné neurotropní vitamíny (B1, B6, B12) a dále třeba hořčík a další minerály jako draslík nebo vápník a také aminokyseliny jako tyrosin a tryptofan, ze kterých nervové buňky vytvářejí důležité neuromediátory. Z antioxidantů se využívá například kyselina lipoová, zejména u lidí s diabetickou neuropatií. Neméně důležitá je prevence anemie, tedy dostatečný příjem železa nezbytný pro tvorbu červených krvinek zásobujících kyslíkem nejen nervové buňky.

Vitamíny na nervy – seznamte se s neurotropními vitamíny

Pro funkci nervové buňky jsou neurotropní vitamíny nepostradatelné. Tělo samo si je vyrobit nedokáže, proto je nezbytně nutné je přijímat ze stravy. Řeč je o třech „béčkách:“

• Vitamín B1 (thiamin)
• Vitamín B6 (pyridoxin)
• Vitamín B12 (kyanokobalamin)

Nedostatek těchto vitamínů se může projevovat i parestezií tedy mravenčením nebo brněním. Tělu může chybět jeden z těchto vitamínů, často ale chybí tyto vitamíny současně. Při nedostatku se podávají tyto látky jako léčiva. Využívají se rovněž k podpůrné léčbě neuropatií včetně diabetických nebo alkoholických, dále při zánětlivých onemocněních nervových vláken, obrně lícního nervu nebo trojklanného nervu nebo po pásovém oparu.

Vitamín B1 – thiamin

Thiamin je klíčovým kofaktorem, pro získávání energie ze sacharidů. Denní doporučená dávka vitamínu B1 je 1,1 mg. Jeho nedostatek se projevuje nesoustředěností, úzkostným laděním a pokleslou náladou. Závažný deficit thiaminu je onemocnění beri-beri.

V jakých potravinách se nachází vitamín B1? Bohatým zdrojem je droždí, mléčné výrobky, luštěniny nebo ovesné vločky.

Vitamín B6 – pyridoxin

Nervové buňky využívají různé signální molekuly tzv. neurotransmitery. K jejich tvorbě z aminokyselin je nezbytný pyridoxin neboli vitamín B6. Jeho zdrojem jsou třeba mléčné výrobky, vejce a nachází se i v rostlinných potravinách třeba cereáliích, luštěninách nebo zeleném salátu. Denně bychom ho měli zkonzumovat 1,4 mg.

Při nedostatku vitamínu B6 můžete pociťovat únavu, slabost a současně mít potíže se spánkem. Dostavit se může i podrážděnost nebo snížená chuť k jídlu.

 

Vitamín B12 – kyanokobalamin

Vitamín B12 je velice důležitý, protože je potřeba pro dělení buněk. Při jeho nedostatku proto například nevzniká dost červených krvinek a rozvíjí se anemie. Vedle toho vitamín B12 potřebují nervové buňky pro regeneraci a udržování myelinových obalů nervových vláken. U dětí je pak nepostradatelný vitamín B12 při vývoji nervové soustavy. Nedostatek tohoto vitamínu kromě už zmíněné anemie může přinést potíže s pamětí, slabost, brnění a sníženou citlivost.

Vitamín B12 se vyskytuje prakticky výhradně v potravinách živočišného původu – zejména vnitřnostech a mase (rybí, hovězí), dále ve vejcích nebo mléce. Rostlinné zdroje vitamínu B12 jsou velmi omezené, například houby jako shiitake nebo fermentovaná zelenina obsahují jen stopy vitamínu B12, což nestačí k pokrytí potřeb organismu. Při veganském způsobu stravování se proto vitamín B12 doporučuje suplementovat.

S příjmem vitamínu B12 to ale není vůbec jednoduché. Aby se vitamín B12 mohl správně vstřebat, je nutná souhra několika faktorů. Vitamín B12 se totiž musí v kyselém prostředí žaludku navázat a tzv. vnitřní faktor, což je vlastně bílkovina, která jej bezpečně přenese do střeva. Až ve střevě se pak tento vitamín může vstřebat. Snížená kyselost nebo nedostatečná tvorba vnitřního faktoru v žaludku nebo porucha vstřebávání ve střevě například v důsledku celiakie nebo Crohnovy choroby, může vést k jeho nedostatku bez ohledu na to, že ve stravě se ho nachází dostatek.

Významný deficit vitamínu B12 může vést i k nevratnému poškození nervových buněk. Aby se tomu zabránilo, může lékař podávat tento vitamín jako lék v injekcích nebo jej předepsat pacientovi v tabletách.

---

ZDROJE

• 5.1 Raynaudův syndrom, poučení pro pacienty. Online. Dostupné z: https://www.homolka.cz/nase-oddeleni/11635-kardiovaskularni-program/11635-kardiologie-kar/informacni-portal-pro-pacienty/5.1-raynauduv-syndrom-pouceni-pro-pacienty. [cit. 2025-07-25].
• Brnění nohou: Příčiny, které byste měli znát!. Online. ARNO. 2025. Dostupné z: https://www.arno.cz/clanek/brneni-nohou. [cit. 2025-07-25].
• NEUMANN, Jiří. Diferenciální diagnostika parestezií. Online. Medicína pro praxi. 2023. [cit. 2025-07-25].
• Neuropatie: tichá epidemie moderní doby. Online. Společnost C-M-T. Dostupné z: https://www.c-m-t.cz/wp-content/uploads/2020/11/Neuropatie-tich%C3%A1-epidemie-modern%C3%AD-doby.pdf. [cit. 2025-07-25].
• Neurotropní vitaminy v klinické praxi: Může nás něco překvapit? Online. ProLékaře. 2025. Dostupné z:
  https://www.prolekare.cz/tema/
  Neurotropni-vitaminy-skupiny-B/detail/neurotropni-vitaminy-v-klinicke-praxi-muze-nas-neco-prekvapit-140327. [cit. 2025-07-25].
• Skřípnutý nerv. Online. FYZIOklinika. Dostupné z: https://fyzioklinika.cz/poradna/clanky-o-zdravi/502-skripnuty-nerv. [cit. 2025-07-25].

Léky na brnění končetin Léky s obsahem vitamínů a minerálů